Cesta raněného z bojiště až do polní nemocnice. Budoucí vojenští zdravotníci cvičili s aktivní zálohou
Ošetření raněného, ale také pohyb na bojišti nebo práce se zbraní. To všechno musí zvládat „zelení zdravotníci“, tedy vojenští lékaři nebo záchranáři. Ty pro armádu vychovává Vojenská lékařská fakulta Univerzity obrany v Hradci Králové. Každé léto se s instruktory vydávají do severočeské Tisé, aby si tam v terénu vyzkoušeli, co se přes rok naučili. A letos poprvé cvičili společně s aktivní zálohou armádních zdravotnických praporů.
Ve výcvikovém prostoru u severočeské Tisé studenti vojenského lékařství a záchranářství právě nacvičují, jak připravit raněného na převoz vrtulníkem. Instruktorky se je snaží dostat pod tlak.
„Do příletu vrtulníku máte šest minut a jste tady jak v eldéence, začněte něco dělat!“ křičí jedna z nich.
Pětidenní kurz musí splnit všichni, aby mohli postoupit do dalšího ročníku. Vyzkouší si v něm kromě ošetřování na bojišti třeba také práci na obvazišti. Jak to funguje, vysvětluje jeden z instruktorů z katedry urgentní medicíny vojenské lékařské fakulty.
„Kdybychom byli v reálné situaci, tak jsme kousek od fronty na - když to řeknu hloupě - přestupovém pracovišti, kde se raněný zastabilizuje a pošle na další etapu. Teď chystáme figuríny pro další skupinu studentů, kteří nevědí, co čeho jdou, připravíme na figurínách zranění a venku studentům řekneme, jaký incident se stal, oni je pak musí ošetřit.“
K dispozici mají speciální figuríny, do kterých se dá nalít tekutina představující moč nebo krev.
Kontrolované stresové situace
Tato forma výuky se podle docenta Martina Jakla z kliniky urgentní medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové dobře osvědčila.
„Víme, že každý člověk má jisté riziko, že během stresující, nestandardní, děsivé situace prostě přestane přemýšlet. Tím, že studenty vystavujeme opakovaně těmto kontrolovaným stresovým situacím, které potom probereme v rámci debrifingu, tak snižujeme šanci, že během ostrého zásahu dojde k zneschopnění lékaře,“ říká Jakl s tím, že v tomto směru vidí rozdíl mezi absolventem vojenského a civilního lékařství.
Letos poprvé studenti cvičí dohromady s příslušníky aktivní zálohy armádních zdravotnických praporů. A zatímco medici trénuji přednemocniční péči, záložáci tady simulují činnost polní nemocnice. Proč se aktivní záloha rozhodla zapojit do společného cvičení, vysvětluje nadporučík Oliver Klíčník.
„Když jste na vyšší etapě, třeba v polní nemocnici, tak je fajn, když víte, co se děje před vámi, už jen z toho důvodu, že víte, co ti lidé umí, jaký mají materiál a s jakými intervencemi vám ten pacient přijde.“
Letos vojenskou lékařskou fakultu úspěšně absolvovalo 17 nových lékařů a 11 záchranářů. Studium je podle podplukovnice Jaroslavy Součkové velmi náročné.
„Naši studenti studují dvě školy zároveň, lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a zároveň Vojenskou lékařskou fakultu Univerzity obrany. Na Karlovce mají medicínu a vojenskou nadstavbu jim dáváme my. Doplňujeme jim třeba pohyb v poli, vojenskou taktiku, medicínu katastrof a další věci, které jsou pro armádu typické,“ říká Součková.
Absolventi vojenských zdravotnických oborů teď musí v armádě odsloužit dvojnásobek doby studia.
