Ukrajinská armáda zasáhla Brjanskou oblast na západě Ruska. Použila přitom střely z Ameriky. Podle ruského ministerstva obrany Ukrajinci odpálili šest raket, pět z nich Rusové sestřelili.
Nejde přitom o žádné válečné štvaní. Jak věděli už staří Římané: „Chceš-li mír, připravuj se na válku“. Neznamená to, že cílem je válčit. Naopak. Cílem je věrohodně odstrašit agresora.
Tento trend bude podle Michaely Trněné z armádní Agentury personalistky nejspíš pokračovat. Armáda chce proto posílit benefity pro vojáky a ještě víc zjednodušit nábory nováčků.
Severní Korea už vyslala do Ruska na přibližně 10 tisíc vojáků. „Minimálně pomohou k tomu, aby Rusové mohli v Kurské oblasti shromáždit větší síly,“ říká analytik z Univerzity obrany Tomáš Řepa.
Česko by si mohlo určovat, koho si (ne)pustí do nejcitlivějších systémů. Navrhuje to nový kyberzákon. „To je extrémně důležité i pro obranu a pro použití ozbrojených sil,“ říká šéf armády Karel Řehka.
Závěry Draghiho dokumentu podpořili vedoucí představitelé Evropské unie. „Ne všechno, co si autoři oficiálních dokumentů EU myslí, dávají na papír. Draghiho zpráva mi přijde upřímná,“ říká Zahradník.
„Válka proti Ukrajině trvá a země v našem regionu zažívají hybridní útoky, novou realitou jsou dezinformační útoky a sabotáže,“ uvedla litevská ministryně vnitra Agné Bilotaitéová
„Během studené války Rusko vyrábělo a hromadilo velké množství jaderných zbraní. Ten arzenál je tedy obrovský,“ uvádí v rozhovoru pro iROZHLAS.cz analytička z Vysoké školy CEVRO Martina Heranová.
„České veřejné rozpočty potřebují buď podstatně radikálnější osekání zákonem vyžadovaných výdajů, anebo radikální zvýšení daní,“ upozorňuje ekonomka Jana Matesová.
Ruská armáda v pondělí podnikla útok na klíčové objekty ukrajinské energetické infrastruktury, které zásobují vojenskoprůmyslový komplex. Útok patřil k jedněm z největších.
„Nejde o důvod ke znepokojení, jde o čistě preventivní opatření, jehož cílem je zajistit, že budeme moci pokračovat v našich kriticky důležitých operacích,“ řekl mluvčí.
Česká republika pořídí munice pro Ukrajinu ze zmrazeného ruského majetku v Evropské unii. Oznámila v úterý na síti X ministryně obrany Jana Černochová, podle jejích slov o tom rozhodla Evropská unie.
Ukrajina ohlásila, že se jí v pátek podařilo potopit u ruskem okupovaného Krymu ponorku, schopnou odpalovat střely Kalibr. Ruské ministerstvo obrany tuto informaci zatím nekomentovalo.
Zájemce může odrazovat administrativa spojená se zápisem na seznam ochotných k výcviku v případě krize. Pomoci by ale měla úprava zdravotní vyhlášky a digitalizace.
V Evropě je nezbytné udržet demokratický střed, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v programu Komise na pět let. O jejím setrvání v čele Komise se bude hlasovat odpoledne.
Veřejné hádky, opakovaně propukající mezi ministryní obranya náčelníkem generálního štábu jsou bezesporu nemalou patálií. O to větší, čím víc se vyhrocují bezpečnostní krize ve světě.
„Primárním účelem NATO je odstrašení, aby k válce nikdy nedošlo,“ připomíná v rozhovoru pro Radiožurnál šéf české armády Karel Řehka, který cestoval s prezidentem Pavlem na washingtonský summit.
„Ukrajina v budoucnosti členem bude, jen to není na pořadu dne v době intenzivního válečného konfliktu,“ říká pro Radiožurnál Daniel Koštoval, bezpečnostní analytik.
„Nejspíš nemůžeme očekávat, že dostaneme nějakou finální zprávu v horizontu týdnů,“ říká bývalý náčelník generálního štábu české armády Jiří Šedivý o vyšetřování výbuchu ve vojenském prostoru Libavá.
Rusko v noci na neděli na Ukrajinu zaútočilo dvěma raketami různých typů a nad její území vyslalo 25 útočných dronů íránské výroby. Rakety se naopak zneškodnit Ukrajincům zřejmě nepodařilo.
Vysoce postavený diplomat listu sdělil, že obrana před raketami a vzdušnými údery je „hlavní částí plánu na obranu východní Evropy před invazí“. Aliance však podle něj prostředky „právě teď nemá“.
„Pro Ukrajinu jsou taková obrněná vozidla velmi důležitá, jsou ovladatelná, mohou rychle přepravovat vojáky a mohou být použita k průzkumu, útoku i obraně,“ uvedla ministryně.
Evropa má deficit v investicích do bezpečnosti a obrany, tvrdí Koštoval: „Potřebujeme demonstrovat obranyschopnost v horizontu tří až pěti let. A toho investováním na úrovni dvou procent nedosáhneme.“