Karel Řehka dostane příští měsíc čtvrtou hvězdu. Posune se tak do nejvyšší vojenské hodnosti armádního generála. Vyplývá to z vládních dokumentů, které má iROZHLAS.cz a Radiožurnál k dispozici.
Kousek od rusko-litevských hranic otevřela Spolková republika svoji první stálou zahraniční vojenskou základnu od druhé světové války. Zatímco v Polsku to budí obavy, Česko vůči zbrojení výhrady nemá.
„Obává-li se momentálně Rusko konfliktu, je to určitě ten s NATO. Pokud by se do něj v rámci Aliance zapojily i Spojené státy, Rusko by jednoznačně bylo slabším protivníkem,“ nastiňuje Jan Ludvík.
České vojsko chce víc dronů. V plánu je také nákup „kamikadze dronů“, v rozhovoru pro Radiožurnál o tom mluví generál Roman Hyťha, který má na starost zpravodajské zabezpečení armády.
V nejisté atmosféře zahraniční politiky se Evropa ocitla v bezprecedentní situaci. „Evropa musí činit daleko víc," říká europoslanec a bývalý ministr Alexandr Vondra (ODS) pro Český rozhlas Plus.
„Investice do dekarbonizace je také investice do energetické a surovinové bezpečnosti,“ říká Viktor Daněk z think-tanku Europeum. „Veřejné rozpočty nejsou nafukovací,“ namítá ekonom Petr Musil.
„Spíše než bavit se o tom, jaký typ stíhaček pořídit, by bylo dobré dotvořit obecnou koncepci evropské obrany, která bude reagovat na současnou situaci,“ míní Vladimíra Dvořáková.
Jakými způsoby dávat neutralitu najevo, co vůbec v případě Švýcarska obnáší a není-li už její pojetí překonané až zastaralé, je od začátku ruské invaze na Ukrajinu stále častějším předmětem debat.
Exkluzivní průzkum agentury Median pro Radiožurnál a Český rozhlas Plus v polovině února ukázal, že téměř 40 procent občanů České republiky by vrátilo nějakou formu povinné vojenské služby pro muže.
Loni bylo v Česku zhruba 28 tisíc vojáků z povolání, což zahrnuje i příslušníky vojenské policie a vojenského zpravodajství. Podle plánů by do roku 2030 chtěla mít armáda 30 tisíc vojáků z povolání.
Česko podle předběžných údajů NATO loni navýšilo výdaje na obranu těsně nad dvě procenta HDP. V aliančním žebříčku jsme tak zhruba uprostřed. Podívejte se na první část třetí debaty Česko 2025
„Země se shodly na tom, že je potřeba Ukrajinu podporovat zpravodajskými informacemi tak, aby se lépe mohla bránit,“ říká pro Radiožurnál vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Debaty Česko 2025 se účastnili Jan Hofman (SPOLU), Lubomír Metnar (ANO), Radovan Vích (SPD), Josef Flek (STAN), Vladimír Votápek (Piráti), Petr Macinka (Motoristé) a Jaroslav Štefec (Stačilo!).
Pavel řekl, že o rozhodnutí vést schůzi jako neveřejnou se dozvěděl asi hodinu předem. „Takových překvapení bychom se měli navzájem ušetřit, vyvolává to jen negativní reakce,“ uvedl.
„Když se podíváme na to, co se děje kolem nás a jak se vyvíjí bezpečnostní situace ve světě, tak si rozhodně nemůžeme dovolit téma obrany jakkoliv zlehčovat, znevažovat nebo znehodnocovat,“ míní.
Trump kauzu bagatelizoval a řekl, že incident byl „jediným zádrhelem za dva měsíce a ukázalo se, že nebyl vážný“. Podle prezidenta incident neměl vliv na americké vojenské operace.
V české armádě teď slouží zhruba 24 tisíc lidí. Kolik vojáků a techniky bude do budoucna potřeba, ovlivňují také obranné plány Severoatlantické aliance, které jsou neveřejné.
Americký poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz omylem přidal novináře do chatovací skupiny, ve které se nejvyšší američtí činitelé bavili o plánovaných úderech proti jemenským povstalcům.
Evropa transatlantickou vazbu se Spojenými státy potřebuje, říká ekonomka. Je podle ní nutné, aby členské státy zvýšily výdaje na vlastní obranu. To pomůže nastartovat ekonomiku, připomíná.
„Polsko je ohroženo Ruskem a jeho jaderným vydíráním. Opravdu tedy potřebujeme záruky a ano, jaderné zbraně, nejlépe americké, by představovaly něco ‚hmatatelného‘,“ nastiňuje Artur Gruszczak.
„Mám jednu velkou obavu z pohledu České republiky, abychom neskončili a nevyužili toho zapojení, že se staneme zase jenom subdodavatelem jednoduchých věcí,“ říká ekonom Lacina.
České banky, které iROZHLAS.cz oslovil, široce vyjadřují podporu zbrojařskému průmyslu a prý s ním spolupracují. Průmysl naopak dlouhodobě poukazuje na překážky a diskriminaci.
Součástí změny politiky Evropské investiční banky je zařazení bezpečnosti a obrany do kategorie financování veřejného zájmu, kam nyní patří třeba udržitelnost nebo kohezní politika.
„F-35 je systém, který USA zásadním způsobem kontrolují,“ řekl bezpečnostní expert budoucí vládní CDU Kiesewetter. „Teoreticky tak mají USA páku, aby mohly nám a jiným znemožnit F-35 používat,“ dodal.
Budoucí německý kancléř Friedrich Merz (CDU) se stal terčem kritiky konzervativních médií kvůli programovým ústupkům SPD a Zeleným. Jejich hlasy ale potřeboval, aby zvýšil obranyschopnost Německa.
