Dvakrát víc mrtvých, než je obvyklé. Úmrtí nejvíc přibylo na Vysočině, nejmíň v Praze

Přes čtyři tisíce lidí zemřelo podle evidence obyvatel v posledním říjnovém i v prvním listopadovém týdnu. Jsou to nejvyšší týdenní počty úmrtí v novodobé historii a dvojnásobek průměru tohoto období za posledních patnáct let.

Praha/Jihlava Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Na vrcholu druhé vlny epidemie koronaviru umíralo v Česku až 637 lidí za den. Smutný rekord připadá podle posledních veřejně dostupných čísel na pondělí 2. listopadu. Dlouhodobý říjnový průměr je přitom zhruba 290 zemřelých za den – přelom října a listopadu nepatří k obdobím s nejvyšší úmrtností v kalendářním roce.

Nadměrná úmrtí

Výkyvy v počtech úmrtí bez ohledu na jejich přičinu oproti dlouhodobému průměru ve stejné roční době považují vědci za spolehlivé a mezinárodně srovnatelné měřítko epidemií.

Čísla nejsou zkreslena odlišnými diagnostickými metodami, které se navíc mohou v čase a prostoru výrazně měnit, a promítnou se do nich vedle nedetekovaných případů i sekundární oběti nákazy, tedy lidé, kteří mohou přijít o život například kvůli zvýšenému stresu nebo v důsledku horší dostupnosti zdravotní péče.

Z tohoto důvodu jsou počty nadměrných úmrtí vyšší než počty zemřelých s diagnózou covid-19, jak je publikuje ministerstvo zdravotnictví.

Číslo se může ještě mírně zvýšit. Nejsou v něm zahrnuta například úmrtí cizinců či lidí, u nichž musí přesné datum skonu určit soud.

Za celý říjen v Česku zemřelo nejméně 13 930 lidí, to je o 4891, tedy o 54 procent víc než činí dlouhodobý průměr za tento měsíc. Stejně jako další údaje v tomto článku to vyplývá z analýzy informativního výpisu zemřelých z evidence obyvatel, který server iROZHLAS.cz získal od ministerstva vnitra. Není zcela kompletní jako oficiální statistiky Českého statistického úřadu (ČSÚ), zato je k dispozici dřív.

Zpomalení bude pomalejší

Rekordní počet úmrtí v předposledním říjnovém 43. týdnu potvrdil ČSÚ minulé úterý, data ministerstva vnitra ukazují, že ani to ještě nebyl vrchol epidemie. Počet zemřelých v následujících dvou týdnech vystoupal ještě podstatně výš. Byl to vrchol druhé vlny?

Podle analytika Centra pro modelování biologických a společenských procesů BISOP Ondřeje Nezdary se trend pravděpodobně zlomí ve 45. týdnu. Pak začne počet úmrtí klesat. „To by odpovídalo i maximu hlášených případů covidu-19,“ sdělil serveru iROZHLAS.cz.

Demografka Klára Hulíková předpokládá, že pokles bude pozvolný. „Nárůst nákazy i úmrtnosti byl skutečně enormní a není moc důvod čekat podobně prudký pokles. I kdyby se šíření nákazy opětovně nezrychlilo, stejně bude ještě po určitou dobu trvat riziko úmrtí osob již nyní nakažených. Záleží na vývoji nejbližších týdnů, možná i měsíců, na dodržování bezpečnostních opatření, obezřetnosti a na chování každého z nás,“ domnívá se demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Porovnání celkové nadměrné úmrtnosti (relativně k průměru 2016-2019) a počtu vykazovaných covid-19 úmrtí (reported...

Posted by Jaroslav Borovicka on Friday, December 4, 2020

Data z evidence obyvatel dále ukazují, že relativní počty nadměrných úmrtí se v jednotlivých krajích výrazně liší: zatímco na Vysočině zaznamenali o 174 % víc zemřelých za týden, než je běžné, v Praze skonalo za týden nanejvýš o 70 % lidí víc než obvykle.

„Lze předpokládat, že zčásti budou rozdíly způsobené věkovou strukturou osob s potvrzenou nákazou. Relativně více lidí umírá tam, kde jsou nákazou zasažené vyšší věkové skupiny ve větší míře,“ vysvětluje demografka Hulíková. „Projevuje se to také ve vyšším podílu hospitalizací. A ten se během podzimní vlny ukazoval částečně na jižní Moravě a také v Karlovarském či Ústeckém kraji.“

Na další možnou souvislost upozorňuje Ondřej Nezdara: na Karlovarsku a na Vysočině byl po několik týdnů zvýšený poměr nadúmrtí vůči zjištěným případům covidu-19 v předchozím týdnu. „Nevím jistě, zda to ukazuje na horší dostupnost zdravotní péče v těchto krajích, nebo na nedostatečné testování, tedy vyšší zastoupení nedetekovaných případů s lehkým průběhem třeba vůči Praze,“ říká analytik Centra pro modelování biologických a společenských procesů BISOP.

Petr Kočí, Kristína Zákopčanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme