Co stojí za koncem kancléřky? Role Koláře není jednoznačná, Hrad vyvrací spekulace o přetahované

Praha 31. ledna 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Civilizovaná profesionální výměna na funkci vedoucího kanceláře prezidenta republiky: odchod Jany Vohralíkové není spojen s žádnými personálními nebo jinými otřesy, tvrdí prezident Petr Pavel. Můžeme mu věřit? 

Tomáš Pika: To je věta, kterou prezident Pavel řekl v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu, je ale pochopitelné, že veřejným prostorem se šíří spekulace, jestli je to úplně pravda vzhledem k tomu, jak média o dění v prezidentské kanceláři v posledních měsících informovala. Protože do prezidenta Pavla vkládala spousta jeho voličů naděje, že prezidentskou kancelář nebudou provázet podobné kontroverze, kterých jsme byli svědky u předchozí prezidentské garnitury.

To znamená u prezidenta Miloše Zemana a jeho kanceláře Vratislava Mynáře. Jana Vohralíková, co jsem se tak díval, strávila ve funkci kancléřky prezidenta ani ne rok. Po Jozefu Lžičařovi, který byl kancléřem na přelomu 80. a 90. let za Václava Havla, strávila v úřadu druhý nejkratší čas v historii této funkce. Proč musela skončit a odejít? Co stojí za jejím koncem doopravdy?

Martin Štorkán: Média uvádí, že za jejím koncem stojí prezidentův přítel a poradce Petr Kolář. Oficiálně to ale nikdo neřekl a ani podle našich zdrojů to není tak jednoznačné, takže jsou to stále jenom spekulace. Časově to sedí s naším zjištěním, že kancelář prezidenta republiky odmítla požádat Národní bezpečnostní úřad o přísnější prověrku pro Koláře, který čelil kritice za to, že pracuje pro prezidenta a zároveň i pro soukromé firmy. V říjnu nám i dalším médiím řekl, že nechce být jako poradce exprezidenta Miloše Zemana Martin Nejedlý a nechá se proklepnout Národním bezpečnostním úřadem. Prezidentská kancelář nám nejdřív v půlce října napsala, že bude postupovat jako v případě jakékoliv jiné žádosti a o prověrku pro Koláře zažádá. I Kolář potom v rozhovoru na Českém rozhlasu Plus tvrdil, že to měl z vedoucí kanceláře domluvené. Kancelář nám ale později napsala, že žádost nepodá, protože Kolář není jejím zaměstnancem, a není důvod, aby se seznamoval s utajovanými skutečnostmi. 

Hradní kancléřka a prezidentův poradce

Kolář má prověrku na stupeň vyhrazené, to je nejnižší stupeň bezpečnostních prověrek. 
MŠ: Tu mu udělila přímo kancelář prezidenta. 

Chtěl tedy vyšší, aby nebyl stavěn do stejné role jako Martin Nejedlý, který za to byl pranýřován. Ale chápu správně, že kancelář prezidenta republiky v čele s kancléřkou Vohralíkovou minulý rok řekla, že prověrku nepotřebuje, a tím podle určitých médií mohl vygradovat mocenský souboj na Hradě, a to může ve výsledku být za koncem kancléřky Vohralíkové?
TP: Podle našich zdrojů to byl velký tlak na Kolářovo ego, prý to zkrátka neunesl a chtěl to nějakým způsobem řešit. Podle našich zdrojů měl dopředu domluveno, že se o prověrku zkrátka požádá, že o ní minimálně bude zažádáno. K tomu ale ve výsledku nedošlo, jak jsme zjistili na Radiožurnálu. 

To znamená, že spor mohl být takový, že ukřivděný Kolář pak šel za prezidentem Pavlem, který rozhodl o konci kancléřky? Znovu říkám, že je to spekulace, která se ale šíří prostorem a na kterou reagujeme. 
MŠ: Pravděpodobně tam budou ještě nějaké další okolnosti a další lidé, kteří do toho budou zapojení, třeba sponzoři a podobně, ale to v tuto chvíli nedokážeme přesně říct. 
TP: Nemůžeme teď označit jediného člověka, který by za tím mohl stát. Nemůžeme říct, že by Petr Kolář byl jediným, kdo rozhodl o konci Jany Vohralíkové na Hradě. 

Ale že Jana Vohralíková řekla: Petře Koláři, nepotřebuješ vyšší prověrku, a jemu to mohlo být líto, to je prostě fakt, to se stalo.
TP: Mohlo to sehrát svoji roli. 

Pikantní je to i v té souvislosti, že právě Petr Kolář byl tím, kdo doporučoval Petru Pavlovi, aby si vzal Janu Vohralíkovou na Hrad, ne?
MŠ: Podle našich zdrojů to byl Kolář, kdo s jejím jménem přišel jako první. Sám nám k tomu řekl, že zná Vohralíkovou už od 90. let, ale že by ji nenavrhl, kdyby mu ji do funkce kancléřky nedoporučili i další lidé. Každopádně podle našich zdrojů, které s Kolářem na Hradě působily, tvořili Vohralíková s prezidentovým poradcem jakýsi tandem a dlouhou dobu spolupracovali jako spojené nádoby. 

Už jsme i ve Vinohradské 12 mluvili o tom, že se na Hradě rozdělily dva tábory, které spolu soupeřily, a pak to krystalizovalo v personální zemětřesení, kdy spousta lidí odcházela nebo končila. Chápu tedy správně, že se tedy Kolář a Vohralíková rozdělili do těch dvou táborů a byli proti sobě? 
MŠ: Rozdělení na dva tábory není úplně jednoznačné. Co jsme zjistili, tak to z velké míry bylo způsobené možná tím, že to je příběh, který se snažila vypouštět právě kancléřka Vohralíková. 
TP: Lidé přímo v prezidentské kanceláři nevnímali, že by tam byly dva tábory. Vypadá to, že až potom vznikla mediální bublina, mediální reflexe reality toho, jak to na Hradě vypadá, což se ale podle našich zdrojů nestřetávalo s realitou, která tam byla ve skutečnosti. 

Pojďme vyvrátit nebo potvrdit další informaci. Četl jsem na severu Seznam zprávy, že se Vohralíková začala ve své funkci opevňovat. V Hospodářských novinách jsem našel, že si lidé měli stěžovat na její chování. Pamatuju si, že když jsme řešili odchod mluvčí Markéty Řehákové, tak vyplouvaly na povrch různé zprávy o tom, koho Vohralíková má, nebo nemá pouštět k prezidentu Pavlovi...
TP: Z rozhovorů, které jsme absolvovali v posledních týdnech s lidmi, kteří s Janou Vohralíkovou na Hradě přímo pracovali, vyplynulo, že Vohralíková měla dvě tváře. Ze startu působila mile, dokázala pracovně fungovat, podílet se nějakým způsobem na práci v prezidentské kanceláři. Na druhou stranu, když už s někým nepočítala nebo věděla, že už ho na Hradě nechce, tak mu to dávala jasně najevo. 
MŠ: Navíc proti jejímu nástupu, který proběhl v horké fázi předvolební kampaně, podle našich informací protestovali i někteří nejbližší spolupracovníci Petra Pavla. Ona má za sebou některé kauzy, třeba nezisková organizace YMCA, kde dříve působila, ji zařadila na černou listinu a během působení v Senátu ji obvinili z bossingu. Nějaké problémy se možná daly očekávat.

Změny u klíčového poradce Koláře si taky zaslouží vysvětlení. Od nového roku nemá na Hradě smlouvu. Na sítích napsal: „Nebudu pokračovat na Hradě bez smlouvy. Půjdu-li na Hrad, tak jako jakákoliv jiná návštěva.“ Takže Jana Vohralíková končí jako kancléřka, Petr Kolář už nemá smlouvu. Ale Petr Pavel asi bude dál využívat jeho expertních názorů, ne? Jaká bude jeho role? 

TP: Petr Kolář nám v rozhovoru tvrdil, že neprodloužením smlouvy přišel o vstupní kartu a volný přístup na Hrad a že se pro něj prakticky nic nemění. Jediná změna, kterou to pro něj bude znamenat, je, že ho bude muset někdo z kanceláře prezidenta republiky na recepci vyzvednout a dovést ho za prezidentem ve chvíli, kdy on bude chtít vidět prezidenta nebo prezident bude chtít vidět jeho. Ostatně sám prezident v pondělním rozhovoru pro Radiožurnál uvedl, že rozhled i mezinárodní kontakty Petra Koláře jsou pro něj cenné, a proto neměl důvod s ním jakkoliv přerušovat kontakt. Dá se tedy očekávat, že Petr Kolář bude i nadále zůstávat na Hradě nejenom jako přítel po boku, ale jako cenný poradce prezidenta Petra Pavla. Na tom se asi vůbec nic nemění. 

To znamená, že bude dál součástí kolegií, tedy skupinových setkávání nejbližších poradců Petra Pavla? 
TP: Nemůžeme říct, že bude součástí kolegií, protože máme potvrzeno zatím poslední verzi od prezidentova mluvčího Víta Koláře, že pondělní kolegia, kterých byl Petr Kolář součástí, byla zrušena a úplně se změnil systém poradců na Hradě.
MŠ: Na konci roku totiž skončil jejich šéf Tomáš Richter a nově, namísto toho, aby poradci přicházeli s vlastními nápady, si u nich podle šéfa komunikace Koláře budou objednávat expertizu nebo podklady přímo šéfové hradních odborů. Podle Koláře je to mnohem jednodušší a transparentnější model. Petr Kolář je každopádně i nadále součástí týmu externích zahraničně politických poradců, kde je kromě něj třeba exministr Tomáš Petříček nebo politolog Jiří Pehe.

Na vysvětlení, bavíme se o Petru Kolářovi, příteli po boku, a o Vítu Kolářovi, což je šéf komunikace Hradu, který přišel z České televize. Hradního mluvčího stále hledáme už asi tři nebo čtyři měsíce. To je taky jedna z otázek, na kterou bychom se mohli zaměřit, tedy proč to tak dlouho trvá, ale je to asi na jinou debatu. Znamená to teď tedy, že Petr Kolář bude žádat o přísnější prověrku, když už na Hradě není Jana Vohralíková? 
MŠ: Bude asi záležet, jak se k tomu postaví nový šéf hradní kanceláře, ale prezident Pavel v pondělním rozhovoru na Radiožurnálu řekl, že Hrad o prověrku pro Koláře už žádat nebude, protože k tomu není důvod. 

Říkali jste, že Petr Kolář je externím zahraničně politickým poradcem. Nikdy netoužil stát se regulérní součástí poradního sboru Petra Pavla? Nebylo by to pro všechno jednodušší? 
TP: On ale regulérním poradcem vždycky byl.  

Byť říkal, že má smlouvu na tisíc korun měsíčně...
TP: Ani to, že přerušil smlouvu s prezidentskou kanceláří, na tomto vztahu nic nemění. Teď je v týmu externích poradců, ale pořád je poradcem, na tom se vůbec nic nezměnilo. Jen dopředu vysílal balónky do médií, tuším, že to tehdy říkal pro Deník E15, že nechce být součástí prezidentova týmu, úřednickou osobou, která bude sedět a vykonávat běžnou práci na Hradě, aby útoky, které by směřovaly vůči němu, neulpěly i na prezidentu Petru Pavlovi. Nechtěl být úředníkem na Hradě, ale poradcem, a tím byl vždycky.

Na sociální síti X tvrdil, že útoky, které jsou směřovány na něj, vlastně cílí na prezidenta Pavla. To znamená, kdyby aspiroval na to, aby byl v užším týmu kolem Petra Pavla, tak by ho tím mohl více ohrožovat. To čtu z jeho slov. 
MŠ: Podle našich zdrojů měl velký zájem na tom, aby měl s kanceláří prezidenta republiky dohodu o pracovní činnosti, která mu platila do konce roku, i kvůli tomu, aby měl vstupní kartu na Hrad a aby měl k prezidentovi v podstatě neomezený přístup. 
TP: To je to, co se teď změnilo, že o tu kartičku přišel a už nemá volný přístup, vždycky ho někdo musí vyzvednout na recepci. 

Předtím měl vždy absolutně volný přístup k prezidentu Pavlovi a kancléřka Vohralíkova to nijak nelimitovala? 
TP: Mohl přijít na Hrad, kdykoliv chtěl, projít recepcí jako každý jiný zaměstnanec prezidentské kanceláře. Žádný limit nebyl. Otázka je, jestli měl úplně volný přístup k prezidentu Pavlovi. Samozřejmě záleželo i na prezidentově programu a dalších skutečnostech, do toho úplně přesně nevidíme, protože nejsme zaměstnanci prezidentské kanceláře. 
MŠ: Ale podle našich zdrojů, když chtěl, tak za prezidentem mohl a nikdo mu nemohl říct, hele, tam nemůžeš. 
TP: Bylo zkrátka třeba najít volné okno v prezidentově programu. 

Ještě na vysvětlení –⁠⁠⁠⁠⁠ proč se Petr Kolař bál, že na něj lidé budou útočit a že takové útoky de facto budou směřovat na prezidenta Petra Pavla? Má to co dočinění s tím, že je konzultantem jedné zbrojařské firmy? 
TP: Samozřejmě to s tím do jisté míry souvisí. Řešilo se to už během kampaně, kdy se poukazovalo na to, že je jakýmsi konzultantem zbrojařské společnosti a že by to mohl být střet zájmů. To byl i důvod, proč sám Petr Kolář nechtěl být přímo spojován s prezidentem Pavlem v tom smyslu, aby takové útoky necílily přímo na prezidenta.

Někteří lidé tedy mohli mít obavy, že určití lidé dostanou přes Petra Kolaře exkluzivní přístup k prezidentu Pavlovi.
TP: Přesně tak. Mohli jsme to pozorovat, když Petr Pavel navštívil továrnu Colt ve Spojených státech, a hned se to spojovalo s tím, že Petr Kolář je... 
MŠ: ... iniciátorem. Pak říkal, že s tím neměl nic společného, ale na základě toho řekl, že požádá o přísnější bezpečnostní prověrku.

Tak by mohl vyvrátit určité pochybnosti, protože by byl prověřený. 
MŠ: I během kampaně se Petr Pavel chtěl nějakým způsobem odlišit od předchozí hradní garnitury a v souvislosti s prací pro zbrojařskou firmu srovnávali Petra Koláře s Martinem Nejedlým, poradcem exprezidenta Miloše Zemana. 

Nový kancléř

Novým kancléřem bude Milan Vašina. Některá média narážela na propojenost sponzorů Petra Pavla a sponzorů Aspen Institutu. Sám prezident říká, že to je jen projev lidské záliby v hledání příběhu za každou cenu. 

Hledáme příběhy za každou cenu? 
MŠ: Zásadní je říct, že Vašina má bohaté manažerské zkušenosti. Od roku 2007 řídil slovenský T-Mobile, pak český T-Mobile, v současnosti je výkonným ředitelem středoevropské pobočky Aspen Institutu, což je mezinárodní nezisková organizace. Byl taky součástí jedenáctičlenného poradního týmu pro digitalizaci vicepremiéra Ivana Bartoše z Pirátů. Je jasné, že se ze svého působení v Aspen Institutu zná s řadou významných lidí a politiků, včetně těch z okolí prezidenta. Členem mezinárodní poradní rady je tam ostatně i prezidentův přítel po boku a poradce Kolář, o kterém jsme mluvili. Čestným předsedou je Michael Žantovský, který společně s Kolářem patří do prezidentova týmu zahraničně politických poradců. Když jsme to řešili s lidmi z Hradu, tak podle nich by se člověk se zkušenostmi z nejvyšších manažerských pozic do funkce vedoucího prezidentské kanceláře hodil, aby ji přiblížil současným světovým trendům.

Když jsme říkali, že Jana Vohralíková byla natipována Petrem Kolářem, tak Milan Vašina je druhým typem Petra Koláře?
TP: To bychom museli spekulovat, to zatím nevíme. Jak už říkal Martin, jsou tu nějaké znaky, které tomu můžou nasvědčovat, protože je tam společné působení v Aspen Institutu. Ale nemůžeme to říct s jistotou, takže nemá smysl spekulovat.

Máte pocit i po tom, o čem jsme se společně bavili, že se Petru Pavlovi daří měnit pořádky na Hradě a v Lánech rok od doby, kdy se stal prezidentem?
TP: To je spíš otázka pro komentátory, než pro reportéry, ale můžeme vidět nějaké shodné znaky s předchozí hradní garniturou. Můžeme zmínit konferenci, kterou na Hradě uspořádala kancléřka Jana Vohralíková, sama na ní vystoupila, kritizovány byly třeba vysoké ceny vstupenek. Tehdy na to upozorňovala protikorupční organizace Transparency International, která žádala Hrad o vysvětlení celé situace. Můžeme zmínit hon v Lánské oboře, který byl uspořádaný pro sponzora Petra Pavla, investiční firmu WOOD & Company Jana Sýkory. Vohralíková to tehdy vysvětlovala administrativním pochybením juniorní pracovnice. Abych kancléřku citoval: „Paní, která tam dělá veřejné zakázky, je tam asi druhý týden, takže si myslím, že je to pochopitelné, že to je administrativní pochybení." Je tedy otázkou, na kolik za tato pochybení zodpovídá přímo prezident a na kolik za ně zodpovídají jeho vedoucí jednotlivých odborů kanceláře a tak dále. 

Ale taky se zmiňovalo, že prezident nemá úplně zvládnutou komunikaci s českou vládou, že tolik neumí řešit problémy na domácí politické scéně, na druhou stranu byl velmi aktivní, co se týče zahraničních cest, to všechno musíme připomenout. Máte pocit, že Petra Pavla baví být prezidentem? Už podruhé totiž zmínil, že mu stačí jedno volební období, řekl to během návštěvy Plzeňského kraje. Objevily se komentáře, třeba Jindřich Šídlo na serveru Seznam zprávy o tom psal, že to měl říct voličům dopředu a jestli to není trošku nefér.
MŠ: Chápu, že se to teď řeší kvůli tomu, že prohlásil, že už kandidovat nebude. 

Může se to změnit, to je jeho názor v tuto chvíli.
MŠ: Právě. Voliči ho každopádně volili na jedno volební období a nemuselo se automaticky předpokládat, že bude chtít na Hradě strávit dvě. Do dalších prezidentských voleb je asi dost času, takže se teprve uvidí. Možná ještě nakonec kandidovat bude. 

V podcastu byly kromě Českého rozhlasu využity zvuky z České televize a CNN Prima News.