„Radikální opozice, tedy pravicové Národní sdružení a levicová Nepoddajná Francie, nechtějí šetřit vůbec a dlouhodobě navrhují spíš další obrovské výdaje,“ říká publicista František Kalenda.
Ani po svém zvolení prezidentem Masaryk neopouštěl svoje zvyky a denní režim. Vypovídají o tom jak vzpomínky jeho spolupracovníků, tak třeba i dochované jídelní lístky hradní kuchyně.
Politici podle tiskové zprávy Hradu řešili také krizovou legislativu, výdaje na obranu, koordinaci zahraničních cest nebo tvorbu rozpočtu na rok 2026. O postoji vlády k bitcoinové kauze ale nemluvili.
Antonín Sum předal Národnímu archivu v roce 2005 i zapečetěnou obálku, ke které řekl, že jde o poslední slova TGM, a určil, že se může otevřít po 20 letech, tedy přesně za měsíc 19. září 2025.
Obálku s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka přinesl do Národního archivu Antotnín Sum, někdejší tajemník jeho syna Jana Masaryka. Publicista a spisovatel Pavel Kosatík ho osobně znal.
„Nikdo neví, co tam bude, nebo nebude. Jestli to budou opravdu poslední slova. Jestli to bude osobní, mezinárodní nebo jestli to bude politické,“ říká pro Radiožurnál Charlotta Kotíková.
Nawrocki má během mandátu mít jasné cíle – i nadále blokovat vládní snahy o legislativní změny, přilákat PiS nové konzervativní voliče či zajistit jí silnou pozici v příštích parlamentních volbách.
„V současnosti Ukrajina, s veškerou podporou Západu, není v pozici, kdy by mohla osvobodit okupovaná území v krátkém časovém rozmezí bez velkých ztrát na životech,“ řekl Pavel.
„Masaryk si nebral v korespondencích, ale i normálně příliš servítky. Byl si vědom své úrovně a slovo hlupák se třeba v korespondenci s Edvardem Benešem vyskytuje často,“ říká historička Hájková.
Na webu tajemnaobalka.cz najdete podrobně popsaný samotný příběh obálky a její cestu. Taky se tam dočtete informace a zajímavosti o Tomáši Garriguovi Masarykovi.
Paul Biya se podle webu BBC pro osmé funkční období rozhodl po „četných a naléhavých“ výzvách občanů. Jeho vláda ale čelí kritice kvůli obviněním z korupce a zpronevěry.
Část Srbů obviňuje svého prezidenta z napojení na zločinné podsvětí. Vadí jim taky údajná korupce. Mají toho dost. Protestuje se už od listopadu. Povede to ke změně?
Preference se budou v průběhu času pravděpodobně proměňovat. Na otázku, kdo by měl být příštím prezidentem, dokázalo konkrétním jménem odpovědět pouze 29 procent potenciálních voličů.
Za vyšší deficit pro příští rok podle ministra financí Stanjury může plánovaná výstavba nových bloků jaderné elektrárny Dukovany (24 miliard korun) a vyšší výdaje na obranu (17 miliard korun).
Současného prezidenta lidé pozitivně hodnotí za způsob vystupování na veřejnosti či reprezentaci českých zájmů v zahraničí. Polepšit by si podle nich mohl při řešení sporů na domácí politické scéně.
Pavel Blažek končí kvůli problematickému daru bitcoinů od Tomáše Jiřikovského, který v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování.
Kandidát opozice I Če-mjong jednoznačně zvítězil v úterních předčasných prezidentských volbách. Získal 49,42 procenta hlasů, zatímco vládní kandidát Kim Mun-su 41,15 procenta hlasů.
Voliči vybírali nástupce prezidenta Jun Sok-jola, který byl sesazen poté, co se před půl rokem pokusil v zemi vyhlásit stanné právo. Vítězný kandidát nastoupí do prezidentského úřadu ve středu.
Nawrocki uspěl u nejmladších voličů. Především se mu podařilo oslovit mladé muže, kteří v prvním kole volili populistu Sławomira Mentzena a krajně pravicového antisemitu Grzegorze Brauna.
„Trzaskowski a Tusk podle mě udělali tu chybu, že vynaložili tolik úsilí na to získat voliče krajní pravice, což se nestalo, a riskovali tím, že ztratí levicové voliče,“ říká Jakub Jaraczewski.
Příslušník afghánské armády zastřelil na základně v Afghánistánu psovoda a další dva české vojáky zranil. Dva čeští speciálové ho vyslýchali, další dva ho hlídali. Útočník později zkolaboval a zemřel.
Luxusní letadlo, které by bylo jedním z nejcennějších darů, jaké kdy americká vláda obdržela, by mělo být po odchodu Trumpa z Bílého domu darováno jeho prezidentské knihovně.
Nejistota v zemi panuje již půl roku od doby, kdy exprezident Jun Sok-jol nakrátko vyhlásil stanné právo. Kvůli tomuto kroku byl na začátku dubna odvolán z funkce. Korejci půjdou k volbám 3. června.
„Je to jasný vzkaz syrskému režimu: Nedovolíme (syrským) silám rozmístit vojska jižně od Damašku nebo jakkoli ohrožovat komunitu drúzů,“ stojí v Netanjahuově prohlášení.