Dánský výrobce zpochybňuje test potravin českého ministerstva. Srovnávalo zcela odlišné výrobky, tvrdí
Jednadvacet párů výrobků, obaly jsou skoro stejné, obsah se ale shoduje jenom u tří. Tak prezentovalo ministerstvo zemědělství počátkem července výsledky svého testování potravin a čisticích prostředků prodávaných na českém a německém či rakouském trhu. Podle dánského výrobce Tulip ale český úřad pochybil.
České spotřebitele dlouhodobě trápí rozdílná kvalita potravin na zdejším trhu a v západní Evropě. I proto si ministerstvo zemědělství nechalo na Vysoké škole chemicko-technologické před časem otestovat 21 párů běžně dostupných výrobků. Porovnávaly se potraviny, ale třeba i prací prášek - vždy jeden výrobek z českého trhu s výrobkem ze západoevropských obchodů.
Velké srovnání potravin za hranicemi a v českých obchodech: z 21 výrobků se shodovaly jen tři
Číst článek
Jako jeden z největších hříšníků se v testu ukázaly masové konzervy dánské společnosti Tulip. Odlišný byl druh masa i výživové hodnoty. „Zcela odlišné výrobky,“ konstatovalo se v senzorické části testu.
Výsledek firmu Tulip nepřekvapil. Dokonce se s ministerstvem shodne – i podle ní totiž jde o zcela odlišné výrobky. Ovšem ne na základě testování, ale výroby. „Jsou to dva odlišné výrobky. Ano, na první pohled vypadají trochu podobně, ale jinak si nejsou vůbec podobné. Německý Frühstücksfleish má úplně odlišný recept od českého luncheon meatu,“ zpochybňuje dvojici vybranou do srovnávacího testu pro server iROZHLAS.cz mluvčí společnosti Michael Ravn.
Podle něj může mást podobný vzhled konzerv. „Prodáváme masové konzervy ve 120 zemích světa a jejich recepty se liší trh od trhu. Někdy jsou vepřové, někdy kuřecí, někdy sladké, někdy kořenité a tak dále,“ snaží se vysvětlit, proč firma nesouhlasí se srovnáváním dvou svých výrobků.
Hodnoticí komise, která zboží pro české ministerstvo testovala, ovšem dospěla k názoru, že dvě konzervy společnosti Tulip jsou dostatečně shodné na to, aby testem mohly projít. Výsledek je už známý: nejde o shodné výrobky.
„Prvním úkolem hodnotitelské komise, která testování odborně zaštítila, bylo posoudit, zda mají výrobky shodný marketingový záměr. V případě výrobku Tulip Luncheon Meat se komise shodla, že výrobky vnímají grafickým ztvárněním a textacemi na obalu jako shodné a běžný spotřebitel by nepociťoval, s výjimkou jazyka názvu, mezi výrobky rozdíl,“ vysvětluje výběr "testovaných dvojic" tisková mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.
I tak ovšem dánský výrobce namítá, že je do testování zařazen nesprávně. Žádné kroky proti tomu ovšem neplánuje podniknout. „Máme pocit, že je trochu neférové být zařazen do tohoto testování, jelikož jsou naše rozdílné výrobky opravdu rozdílné výrobky,“ trvá na svém zhodnocení seznamu, který v červenci představil ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL.
Klamání spotřebitele
Server iROZHLAS.cz celkově oslovil patnáct výrobců produktů testovaných českým ministerstvem. Cílem bylo zjistit, zda některý z nich na výsledky testu plánuje zareagovat podobně jako německý výrobce sušenek Bahlsen. Ten po kritice středoevropských zemí sjednotil svou recepturu a do všech sušenek bude přidávat máslo jako do těch pro německý trh.
Ani jeden z oslovených výrobců podobný plán nesdělil. Kromě společnosti Tulip vyjádřila výhrady vůči testování ještě společnost Nestlé, u níž test poukázal na rozdílný obsah přidávaných vitaminů a deklarovaný obsah kakaa ve výrobku Nesquik.
Další stát si stěžuje na dvojí kvalitu potravin. Devět z 29 potravin v Rumunsku se liší od západních
Číst článek
Podle firmy ale přidávané vitamíny pro německý trh omezuje tamní legislativa, a tak pro tamní trh používá jiný vitaminový mix. U obsahu kakaa tvrdí, že jeho podíl v českém výrobku je naopak ještě vyšší než u toho německého.
Obal českého Nesquiku uvádí obsah kakaové sušiny 20 %, u německého je to 20,6 %. Manažerka komunikace Nestlé pro český trh Andrea Brožová ale serveru iROZHLAS.cz sdělila, že skutečný obsah kakaové sušiny v českém výrobku má být 20,8 % s možnými menšími rozdíly mezi jednotlivými šaržemi. Toto číslo ale Nestlé zaokruhluje směrem dolů.
Důvod, proč se společnost vyšším podílem kakaa v Česku nechlubí, je podle ní v odlišné marketingové strategii. „Můžeme pouze spekulovat o tom, co vedlo naše německé kolegy k této přesnosti. Je možné, že na německém trhu je zvykem uvádět složení na desetinná místa.“ Proč tedy výrobce nezaokruhluje obsah sušiny směrem nahoru? „Nemůžeme deklarovat 21 %, když by tam bylo 20,8 %. To je klamání spotřebitele,“ uzavírá.
