Dolní Roveň by měla před povodněmi ochránit šestimetrová hráz suchého poldru
Dolní Roveň na Pardubicku by mohla být v budoucnu lépe zabezpečená proti možným lokálním záplavám. Ochranu obce má zvýšit suchý poldr, tedy zádržná plocha na vodou až šest metrů vysokou hrází. Povodí Labe ji plánuje umístit na jednom z přítoků říčky Lodrantky. Právě ta se v minulosti několikrát vylila z koryta a zaplavila sklepy, zahrady a silnice.
Natáčíme v údolíčku v mírně zvlněné krajině mezi Dolní Rovní a Vysokou u Holic, kolem jsou zalesněná návrší a místem protéká malý potůček jménem Struha, což je to přítok Lodrantky.
Riziko povodní by v Dolní Rovni měla do budoucna zmírnit nová protipovodňová nádrž
„Ono se to nezdá, ale když prší dlouhodobě a pole nasáknou, tak je to ohromná plocha a ohromné množství vody. V roce 2020 jsme zažili, že na polích stály desítky centimetrů vody,“ vzpomíná na poslední lokální povodně starosta Dolní Rovně Miloš Horák (KDU-ČSL).
Právě část srážkové vody stékající z místních návrší by měla zadržet až 200 metrů dlouhá a až šest metrů vysoká hráz budoucího suchého poldru. „Ten suchý poldr by nám podle výpočtu dokázal pochytit zhruba 4,5 kilometrů čtvrečních povodí a dokázal by ten přítok do boce zbrzdit, zpomalit a zregulovat.“
Několikahektarovou plochu pro plánovanou protipovodňovou nádrž vybralo Povodí Labe na základě odborných analýz jako nejvhodnější místo. Poldr by měl zadržet až stoletou vodu, ale případným povodním na Lodrantce v Dolní Rovni nedokáže úplně zábranit.
Suchý poldr pomůže ochránit domy v Ostravě-Antošovicích před velkou vodou
Číst článek
„Suchá nádrž sice výrazně zlepší odtokové poměry v obcích, takže výrazně zlepší povodňovou situaci, ale povodním jako takovým zdaleka nezamezí, protože nikdy nelze vyloučit dotaci povodňových průtoků z jiných toků,“ řekl mluvčí Povodí Labe Aleš Prokopec.
Podle Prokopce jsou přípravné práce na stavbu retenční nádrže na úplném začátku a v tuto chvíli není jasné, kdy by výstavba poldru mohla začít. „V případě, že bude reálný předpoklad na zajištění pozemků nezbytných pro stavbu, započneme s průzkumnými pracemi. Tam by se jednalo především o inženýrsko-geologický průzkum a biologický průzkum. Dobu trvání odhadujeme na cca 12 měsíců.“
Následně by 8-10 měsíců zabrala příprava projektové dokumentace pro povolení stavby. Odhadované náklady jsou 50 až 80 milionů.