„Smyslem odkladu vykonatelnosti napadeného rozhodnutí orgánu veřejné moci je předejít situaci, kdy by po eventuálním zrušení napadeného rozhodnutí Ústavním soudem bylo nemožné či neúměrně obtížné vrátit stav věci do podoby před takovým protiústavním rozhodnutím orgánu veřejné moci,“ stojí v usnesení soudního senátu se zpravodajem Jiřím Zemánkem.

Členové družstva Svatopluk tvoří část poškozených z kauzy zkrachovalé stavební firmy H-System. Domky sami dostavěli, neměli ale souhlas konkurzního soudu.

Podle sporného verdiktu Nejvyššího soudu má konkurzní správce H-Systemu Josef Monsport právo zpeněžit nemovitosti spadající do konkurzní podstaty ve prospěch všech věřitelů.

Monsport sice avizoval, že nikoho do vyřešení případu vystěhovávat nebude, členové Svatopluku ale chtěli mít jistotu, proto požádali Ústavní soud o odklad vykonatelnosti. Měsíční lhůta, kterou k vyklizení určil Nejvyšší soud, by jinak uplynula ve čtvrtek.

„Obsahem ústavní stížnosti je vytčení rozporu rozhodnutí Nejvyššího soudu s ústavním pořádkem, zhruba ve čtyřech bodech je to rozebíráno,“ řekl minulý týden novinářům právník družstva Lubomír Kincl.

Družstvo kromě odkladu vykonatelnosti požádalo Ústavní soud také o rychlé projednání stížnosti „mimo pořadí“. Soud to podle mluvčí Miroslavy Sedláčkové nepřehlédl, ale s ohledem na přiznaný odklad vykonatelnosti už se návrhem na přednostní projednání nezabýval.

Kauza H-System

Společnost H-System uzavřela po svém založení v roce 1993 se stovkami zájemců smlouvy o výstavbě a převodu bytů a domků v okolí Prahy. Na podzim 1997 zkrachovala, dokončila jen 34 rodinných domů.

Tisícovka lidí přišla po pádu H-Systemu o miliardu korun. Majoritní akcionář Petr Smetka si za vytunelování firmy odpykal 12 let ve vězení. Situace členů Svatopluku je specifická tím, že si byty sami dostavěli, ovšem bez souhlasu konkurzního soudu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít