Ideologové, nebo odvážní bojovníci s propagandou? Think tank Evropské hodnoty dráždí politiky
Think tank Evropské hodnoty má za sebou raketový vzestup. Zatímco ještě nedávno ho téměř nikdo neznal, za loňský rok se o něm objevilo v médiích přes tisíc zmínek, prezident Miloš Zeman na něj zaútočil ve svém vánočním projevu a pro mnoho dalších politiků se stal trnem v oku. A to za pouhé dva roky, kdy se malá nezisková organizace začala věnovat tématu uprchlické krize a hlavně sledovat ruskou propagandu a dezinformace v českém prostředí.
„Evropské hodnoty nejde nesledovat. Hlavně proto, že mají odvahu otvírat témata, o kterých ostatní nemluví a někteří by o nich nejraději mlčeli. Ruská propaganda je to nejviditelnější a také nejrizikovější téma, kterému v tuto chvíli čelíme,“ myslí si státní tajemník pro Evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Zaostřeno o think-tanku Evropské hodnoty. Od 9. minuty rozhovor s Jakubem Jandou
„Čelit ruské propagandě financované z různých stran, prezentované řadou lidí, u kterých by to člověk ani nečekal, není jednoduché. A Evropské hodnoty jsou velmi dobré v tom, že dokážou sehnat partnery v zahraničí,“ dodává Prouza. Není se svým hodnocením sám, ale jsou i hodnocení zcela opačná.
Seznamy dezinformátorů
Evropské hodnoty, mezi jejichž nejvýraznější představitele patří jejich šéf a spoluzakladatel, politolog Radko Hokovský, a jeho zástupce, studující politolog Jakub Janda, vznikly už v roce 2005.
Jakub Janda: „Cítíme spoluzodpovědnost za stát. Přestože jsme nevládní organizace, tak v nějakém ‚havlovském‘ konceptu toho, že občané mají právo a měli by mluvit do politiky, přestože sami třeba nekandidují. Snažíme se ovlivňovat, kam Česká republika bude směřovat.“
Evropské hodnoty byly dlouho jen nevýrazným spolkem. Jejich práce začala budit rozruch až v době, kdy se začaly orientovat na aktuální témata. Jejich představitelé podporovali protiruské sankce po vpádu na Ukrajinu a začali rozebírat přístup bruselských elit k evropské uprchlické krizi.
Největší pozornost na sebe malý think tank strhl v momentě, kdy rozjel svůj klíčový projekt Kremlin Watch a začal se věnovat tématu ruské propagandy a dezinformačních kampaní v Česku.
100 nejsdílenějších neověřených článků v České republice
Číst článek
Rusové mohou ovlivnit prezidentské volby
„Je pro nás důležité, aby české vládní instituce nebyly infiltrovány nepřátelským vlivem. To znamená třeba právě ruskými zpravodajskými zájmy,“ říká Janda, který se obává vlivu Rusů na příští prezidentské volby.
„Ruský vliv může být zásadní, zejména během volební kampaně, protože jsme v posledních dvou letech už viděli po Evropě i ve Spojených státech, jak ruské zasahování do voleb vypadá,“ myslí si.
Projekt Kremlin Watch Evropské hodnoty doplnily vytvořením seznamu takzvaných prokremelských webů, které podle nich šíří, nebo dokonce vytvářejí manipulační či dezinformační obsah. Mezi téměř čtyři desítky takových webů ale zařadili i takové, na kterých často publikuje řada politiků a prezident Miloš Zeman jim s oblibou poskytuje rozhovory.
Příjmy od ministerstev i ambasád
Evropské hodnoty také začaly sledovat, kdo z politiků jejich obsah čte a případně dál šíří jejich zprávy. A také to, kdo tam inzeruje. Zato ale přišla téměř okamžitá kritika. Mimo jiné z Pražského hradu, a to jak ústy prezidenta Miloše Zemana, tak jeho mluvčího Jiřího Ovčáčka.
„Toto má být práce svobodných českých médií. Ta mají upozorňovat na to, když někde zveřejní falešnou zprávu. Mají se ptát politiků, pokud takovou zprávu poukazují, ptát se proč. Ale nemají to dělat státní úřady, ministerstvo vnitra a takto propojené neziskovky,“ řekl Ovčáček.
„Pokud by ta neziskovka byla skutečně nezávislá, tak by měřila všem stejným metrem. Já jsem si ale nevšiml, že by Evropské hodnoty poukázaly například na poslední fake news Washington Post, která se týkala údajného ruského hackerství do jedné elektrárny, aby se ukázalo, že to nebyla pravda,“ dodal.
Narážel přitom na jedno ze slabých míst Evropských hodnot. Podle údajů na transparentním účtu spolku totiž zhruba 14 procent jejich loňských příjmů přišlo od několika ministerstev, která jsou pod správou ministrů z ČSSD. Další část z celkem pětimilionových příjmů pak pochází z grantů americké či izraelské ambasády, nadace Open Society Fund a dalších zdrojů.
Fandí jim Petr Pavel a velká část TOP 09
„Od americké ambasády jsme, pokud vím, v minulém roce podpořenu jednu konferenci o terorismu, kde nám americké peníze pomohly k tomu, abychom sem mohli přivést nějaké americké řečníky. Podobně to bylo s izraelskou ambasádou, dlouhodobě to tak je i s dalšími ambasádami, například britskou nebo německou. To je poměrně logická spolupráce, která podobně funguje ve většině západních zemí,“ míní Jakub Janda.
I malá část prostředků z veřejných zdrojů slouží Jandovým kritikům jako jasný argument, že při sledování propagandy a dezinformací nejsou důvěryhodní.
Práce Evropských hodnot má ale mezi politiky i řadu fanoušků. Mezi hlavní patří vojenský šéf NATO, generál Petr Pavel, velká část představitelů TOP 09, kteří se navíc často účastní i řady jejich akcí, nebo třeba část sociální demokracie, zejména její liberální křídlo v okolí premiéra Bohuslava Sobotky.
Dobré vztahy s vládní ČSSD ale dokládá i fakt, že Jakub Janda byl konzultantem pro otázky bezpečnosti při sestavování vládního auditu národní bezpečnosti. Jedním z výsledků auditu mimo jiné je založení Centra proti terorismu a hybridním hrozbám při ministerstvu vnitra. Upozorňovat má také na dezinformace ohrožující vnitřní bezpečnost země.
Ideologové!
Dezinformační weby přichází o peníze. Inzerci u nich stopla první velká banka
Číst článek
Výstupy Evropských hodnot ale nevyvolávají jen politické přestřelky, ale i ty odborné. Do nich zasáhlo loni v listopadu několik akademiků, kteří se vymezili v článku pro Lidové noviny k podle nich neprofesionálně vedeným studiím a jejich příliš ideologickým závěrům a interpretacím.
„Oni směřují k určité ideologické interpretaci světa kolem nás. Jako příklad jsem zvolil scenáristickou studii z loňského listopadu, jsou to scénáře bezpečnostního prostředí pro léta 2016 až 2019. Ta studie ale obsahuje pouze katastrofické scénáře a přiřazuje jim absurdně vysoké pravděpodobnosti,“ říká Ondřej Ditrych z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Občanská válka ve Francii vypukne na 60 procent
Jedna z těchto studií pojednává o občanské válce, do níž se propadne Francie, a ulice francouzských měst se budou podobat Bejrútu. „A celý ten scénář má pravděpodobnost 60 procent. Nebo se tam hovoří o jaderném útoku na neobydlené oblasti v pobaltských zemích a pravděpodobnost je tam 30procentní,“ upřesňuje Ditrych.
Jenže Ditrychova kritika není přesná. Šéf evropských hodnot Radko Hokovský upozornil hned na několik zkreslení.
“Ve skutečnosti je zmínka o Bejrútu je ve scénáři o vítězství Le Pen, který má přiřazenou pravděpodobnost 40 procent, ne 60 procent, jak chybně uvádí kolega Dytricha. Jiný scénář s pravděpodobní 60 procent neříká, že ve Francii vypukne občanská válka, ale že v krajním případě může dojít „k situaci připomínající občanskou válku“. Navíc náš scénář s ruskou agresí vůbec nezmiňuje jaderný útok v pobaltských zemích, ale jaderný výstřel do „do neobydlených částí na sever od ruských hranic“,” popisuje Hokovský.
Ditrych sice uznal, že ve vyjádření o Bejrútu chybu udělal, v ostatních případech ale tvrdí, že se zkreslení nedopustil. Každopádně není jediný z akademiků. Podobně mluví i Benjamin Tallis z Ústavu mezinárodních vztahů, šéfredaktor časopisu New Perspectives. O výzkumech Evropských hodnot říká, že je nebere vážně.
„Protože jsou to především politicky motivovaná hodnocení, než aby šlo o dobře provedený a vyvážený výzkum bezpečnostních otázek. Například jejich procentní hodnocení pravděpodobnosti války v Evropě je prostě směšné, jak co se týče základů výzkumů, tak závěrů. Respektive bylo by to směšné, kdyby to politici nebrali vážně,“ říká Tallis.
Kritický je Tallis i k činnosti institutu na poli mapování ruské propagandy. „Mohlo by být užitečné zmapovat aktivity propagandy a zmapovat falešné zpravodajské webové stránky, pak ale musíme mít na paměti, že i oni sami jsou propagandističtí. Nemusejí nutně šířit falešné zprávy, oni šíří falešný výzkum a to, co já považuji za falešné experty, takže možná bychom je do tohoto popisu měli zahrnout také,“ soudí Tallis.
Lechtivé video
Popularita a citlivá témata Evropských hodnot, což jsou kromě ruské propagandy také vliv migrace a islamismu na bezpečnost evropských států, mají i odvrácenou stranu. Podle zástupce ředitele Evropských hodnot Jakuba Jandy se organizace už musela potýkat i s útoky na své sídlo.
A tlak poznal i sám Janda. Na podzim 2015 totiž kdosi umístil na internet erotický shot pro gaye, který Janda natočil před šesti lety coby student. Janda autenticitu přiznal a označil video za své mladické selhání. Rozhodl se ale, že bude ve veřejné práci pokračovat.
Kritici práce Evropských hodnot ale i tímto videm neváhají argumentovat v diskusi o práci malého think tanku. Naposledy tak učinil třeba prezident Miloš Zeman ve vánočním projevu.
„A proto bych si nepřál, aby naše ministerstvo vnitra bylo jakýmsi novodobým Koniášem, a nepřál bych si, aby jakýsi pornoherec už dnes sestavoval seznamy nepohodlných nebo dokonce zakázání hodných internetových serverů,“ řekl prezident v pasáži, kde kritizoval vznik už zmíněného Centra proti terorismu a hybridním hrozbám při ministerstvu vnitra.
