Jak chtěl Dima vyprat 200 tisíc: Reportér si skrytě nahrál schůzku se členy organizované skupiny

Praha 28. června 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Pojďme se podívat na tvoji poslední investigativní práci. Na Telegramu ve skupině Práce-Praha jsi narazil na několik podezřelých brigád, zejména od rusky mluvících cizinců, díky nimž si mohli běžní lidé velmi rychle přijít až na desítky tisíc korun. Stačilo půjčit bankovní účet nebo platební kartu. K čemu? 
Ve všech inzerátech to bylo stejné. Sháněli někoho, kdo jim půjčí účet, na kterém nastaví denní limit výběru z bankomatu na maximum, tak, aby se dostali v co nejkratší době k co největšímu množství peněz. Na účet pak někdo z těch lidí ze Práce-Praha poslal jejich peníze, majitel účtu je vybral a předal jim je. Podle toho, kolik se vybralo, se potom vypočítala jeho odměna. Obvykle to bylo 10 až 20 procent, v korunách to bylo nejčastěji 10 až 40 tisíc. Ale narazili jsme i na inzeráty, kde za takovou transakci nabízeli i 70 tisíc korun.

Na několik inzerátů jsi i odpověděl, ale pod skrytou identitou. Nepřiznal jsi nejdřív, že jsi novinář…? 
To by jinak nešlo, to by se s námi asi ani nebavili. 

Setkání v Harfě

Odpověděl ti mimo jiné uživatel se jménem Dima. Kdo to je a co po tobě chtěl? 
Přesně to samé, co ostatní – chtěl půjčit účet. V našem případě šlo o 200 tisíc korun, které by na náš účet poslal. Dostal bych odměnu 10 procent, takže 20 tisíc korun. Na inzerát jsme narazili v již zmiňované skupině Práce-Praha a s Dimou jsme komunikovali dva dny.

Psali jste si na Telegramu…?
Ano. Bylo vidět, že píše rusky a že mu s překladem do češtiny pomáhá překladač. Jeho inzerát byl v češtině, proto jsme na něj odpověděli, abychom nevypadali nápadně, že Čech najednou odpovídá na rusky psaný inzerát, kterých tam ale taky bylo mnoho. Takže jsme si povídali česky a bylo vidět, že Dima je velmi opatrný. Chtěl vidět fotku displeje našeho mobilu, aby zjistil, jestli máme opravdu ten účet, o kterém se bavíme. To jsme měli, byli jsme na to dobře připravení. Nakonec jsme si domluvili schůzku. Poslal přesnou adresu, bylo to v obchodním domě Harfa, ale až těsně před tím, než se schůzka měla uskutečnit. Na poslední chvíli pak změnil plány a poslal místo sebe někoho jiného. 

Počkej, takže vy jste se měli sejít na Českomoravské? 
Přímo v obchodním domě Harfa. 

… Ale on za sebe poslal náhradníky?
Ano. Chtěl vědět, co přesně máme na sobě, abychom vyfotili místo, kde přesně stojíme. Tam si nás pravděpodobně už někdo monitoroval, jestli nejsme podezřelí. Nepřišel ale Dima. Přišel muž, který se představil jako Ukrajinec Andrej. Přišel ještě s kamarádem Stanislavem. Andrej mluvil dobře česky, protože už tady bydlí roky a tvrdil, že si ho Dima taky najal, aby od nás jenom převzal peníze a ty mu pak předal. Místo předání měl Dima Andrejovi říct až po celé transakci, těsně před tím, než by mělo dojít předání peněz. Andrej tvrdil, že s případem jinak nemá nic společného, že to dělá takhle jednorázově a že také jen odpověděl na inzerát. Bylo ale vidět, že má o transakcích detailní informace. Přesně věděl limit, jaký máme vybrat nebo jaká je výše naší odměny. Když jsme se ptali, odkud peníze pochází, sdělil přesně tu verzi, kterou nám předtím říkal Dima – že to pochází z kryptoměnových obchodů. Když jsme Andreje žádali, aby nám dal sám na sebe nějaký kontakt, tak odmítl s tím, že si to Dima nepřeje. 

V obchodním centru jsi byl sám? Z vašeho rozhovoru existují záznamy, ty jsi měl skrytý mikrofon. „Dohlížel“ tam na tebe někdo, kdyby se cokoliv stalo? 
Ano, se mnou tam bylo dalších pět lidí, kteří monitorovali situaci, natáčeli a byli připraveni zasáhnout v případě, že by tam došlo k nějakému konfliktu. Měli jsme dokonce i překladatele z ruštiny, protože jsme celou dobu počítali, že přijde Dima. Kdyby tedy najednou přestal umět česky a tvrdil, že nám nerozumí, tak jsme hned měli v záloze připraveného i překladatele z ruštiny. To všechno jsme měli k dispozici.

Jenom si tak vybavím, že mi v tom obchoďáku bylo dost horko. Nejenom z té situace, ale i proto, že jsem musel v tom teplém dni – bylo to někdy v půlce května – mít na sobě bundu, abych schoval skrytý mikrofon, port a tak dále. Celou komunikaci, nakonec tedy s těmi dvěma lidmi, kteří přišli místo Dimy, jsme si skrytě nahrávali.

Takže jsi získal 20 tisíc? 
Nezískal, samozřejmě že ne. Situaci jsme nemohli dohrát až k tomu, že by přes náš účet opravdu protekly jejich peníze, které bychom vybrali a dali jim je. Stali bychom se možnými spolupachateli trestného činu legalizace výnosu z trestné činnosti, což jsme samozřejmě nemohli. Hlavně jsme neměli ani ten účet. Ukázali jsme jim účet fiktivní, který jsme vyrobili ve Photoshopu – obrázek falešného, fiktivního internetového bankovnictví jedné banky, který byl na jméno, které odpovídalo opět fiktivnímu falešnému jménu profilu, který jsme si zřídili na Telegramu, abychom s nimi vůbec mohli komunikovat. 

Příprava na to, abychom tenhle pokus mohli udělat, byla poměrně rozsáhlá. Věděli jsme, že lidé ze skupiny Práce-Praha jsou velmi opatrní. Měli jsme jednorázovou SIM kartu, vypůjčený telefon, falešný profil na Telegramu. Měli jsme k tomu připravené i na stejné jméno falešné mailové adresy, Facebook. A měli jsme tedy i falešné internetové bankovnictví, kde jsme použili – s trochou nadsázky nebo ironie – existující transparentní účet policie, která ho má právě u té konkrétní banky, protože jsme nevěděli, jestli nemají charakteristická čísla účtu. Takže jsme, s trochou úprav, použili tento účet. 

A co ti dva říkali na to, když jsi jim prozradil, kdo jsi? 
Najednou začali tvrdit, že s tím nechtějí mít nic společného. Dima jim údajně za to, že ode mě převezmou peníze a přinesou mu je, slíbil dva tisíce. A oni řekli, že jim to za dva tisíce nestojí a že s tím nechtějí mít společného. Pokud je to podvod, tak prý radši jdou pryč a odešli. 

Organizovaná skupina

Kolik dalších takových, jako je Dima nebo ti dva, kteří se s tebou nakonec skutečně setkali, je? Dá se mluvit o nějaké organizované skupině lidí, která operuje právě na Telegramu ve skupině Práce-Praha? 
Určitě je to organizovaná skupina lidí, jsou to asi nižší desítky. Těžko se to odhaduje, protože každý z nich, jak jsme zjistili, má několik profilů na několik jmen. Tam neustále chrlí inzeráty, kterých je opravdu velké množství. 

Že se opakují stále stejná jména? 
Ano. Neustále chrlí inzeráty. Když si možná ještě i teď otevřete skupinu Práce-Praha, tak inzeráty, ve kterých shání někoho, kdo jim půjčí účet, pořád naskakují. V době, kdy jsme pokus dělali, tam naskakovaly každou minutu. Každou minutu byl nový inzerát nebo starší, který se opakoval, aby nezapadl v záplavě těch dalších. Inzerátů je opravdu velké množství. Skupina, jak jsme zjistili, je velmi dobře organizovaná. Když jsme třeba mluvili s dalším inzerentem, tak v průběhu komunikace do ní vstoupil někdo další. Řekl, že ho posílá ten první, aby s námi něco dořešil a vyzvídal, kdo jsme, kde pracujeme, kolik nám je, kde bydlíme… Prostě si zjišťoval informace, jestli nejsme podezřelí. 

Modus operandi je vždy stejný? Ti lidé prostě chtějí, aby někdo, kdokoliv, kdo se ozve na inzerát, jim „vypral“ peníze, o kterých v tu chvíli člověk nic neví? 
Ano. To, že mělo jít o zisk z kryptoměnových obchodů, tvrdili všichni inzerenti, se kterými jsme mluvili. Ale když jsme pak oslovili například obchodníky s kryptoměnami Petra Lukáče nebo Michala Hanycha, tak nám oba říkali, že to ekonomicky nedává smysl. 

Když obchodujete s kryptoměnou a převedete si zisk na běžný účet legálně, tak zaplatíte daň ze zisku, což je 15 až 23 procent podle objemu peněz. 

A to právě nedává smysl. Pokud bych se někde pokoutně scházel s někým v obchodním domě, snažil se ho přesvědčit k vypůjčení účtu a pak mu dával odměnu 10 nebo i 20 procent, tak proč bych to dělal, když za zhruba stejnou částku si můžu peníze nechat legálně poslat na účet? To nedává smysl.

A odkud skutečně pocházejí peníze, které chtějí vyprat? 
Podle policie pochází z internetových podvodů. To jsou takové ty známé podvody, kdy někdo volá majiteli účtu, vydává se za bankéře a chce, aby si dotyčný zabezpečil svoje peníze. 

Nebo jsou to lidé, kteří reagují na nějaké zboží, které dotyčný prodává v bazarech. Vždy jde o to, aby z lidí vymámili přístupové údaje k jejich účtům a peníze potom vykradli, respektive jejich účty. Většinou je to tak, že když už nějaký účet napadnou, peníze z účtu potřebují rychle dostat. Posílají je na různé kryptoměnové burzy, aby tam peníze na tu chvilku ukryli. A pak shání někoho, kdo jim půjčí jeho vlastní účet a přes tyto průtokové účty se potom k penězům dostávají nenápadně, nepozorovaně, skrytě, aby nevzbudili podezření.

S kolika takovými lidmi sis psal?
Inzerentů bylo asi pět, ale vždy do toho vstupovali další lidé, jejich prostředníci. Udělali jsme si tedy obrázek a někteří lidé nám to i potvrdili – že pracují v týmech, kde mají přesně rozdělené role. Jeden dává inzerát, další se schází s lidmi v obchodě. Vždycky je to nějaký obchoďák. 

Proč? 
Je to frekventované místo, kde se snadno ztratí mezi ostatními lidmi. Zároveň, než se peníze převedou na vypůjčený účet, tak to nějakou dobu trvá, takže oni tu dobu stráví v kavárně. Hlavně mají pod kontrolou bankomat, ke kterému potom majitele účtu pošlou, aby vybral peníze a předal jim je. 

Na druhou stranu tam jsou všude kamerové systémy, ne?
Jsou, ale jak někomu dokážete, že se jen tak nebaví s někým v obchodním domě? Na kamerách, které by mohly dokazovat nelegální činnost, jsou až majitelé účtu, kteří vybírají peníze z bankomatu. U nich kamery většinou bývají, ale skuteční pachatelé jsou vždy někde v pozadí. Právě proto, aby nebyli nápadní a mohli se skrýt. Mluvili jste tedy dohromady s asi 10 až 20 lidmi, se kterými jsme se kontaktovali v rámci skupiny Práce-Praha. 

Z oběti se stává pachatel

Zabývají se těmito případy kriminalisté? Mluvil jsi o tom, že policie ví, odkud peníze zřejmě pocházejí, takže předpokládám, že vyšetřování už běží. 
Jsem přesvědčen, že skupinu také sledují, ale nechci úplně vyzrazovat detaily. 

Ale zabývají se tím? 
Případy takového způsobu legalizace kradených peněz se objevovaly už loni a předloni, ale v poslední době vykradených účtů prudce přibývá. Podle policejní statistiky bylo internetových podvodů v roce 2018 asi 2000, za celý rok. V roce 2020 už jich bylo přes 3000. Loni už to bylo 8500 a trend z loňska se drží zatím i letos. Do května jich bylo 3800. Případů je tedy velké množství a přibývá to. 

To znamená, že je tam souvislost mezi přibývajícími počty kyberpodvodů a snahou lidí, kteří pak disponují ukradenými penězi, je vyprat“…?
Ano, samozřejmě. 

Je termín v tuhle chvíli nesprávně použitý? Je to skutečně praní špinavých peněz? 
Ano, podle policie jde v těchto případech o praní špinavých peněz. Jak roste počet ukradených peněz, roste samozřejmě i snaha lidí se k nim dostat a legalizovat je. Proto třeba ve skupině Práce-Praha je inzerátů tolik… A někteří z inzerentů byli opravdu naléhaví.

Až urputní?
Ano. Každá banka má například jinak nastavené denní limity. Byly tedy mezi nimi nejžádanější banky, které měly nejvyšší denní nebo týdenní limity výběru. A oni nás žádali, ať si rychle založíme účty právě u těchto bank, aby mohli peníze přes náš účet poslat a my mohli vybrat co nejvíc. 

Takže si možná i vybírali lidi, kteří takovou banku měli? Nebo tě nutili, aby sis založil účet u jiné banky jenom kvůli tomu, aby přes něj mohli protáhnout peníze?
Přesně tak. Ještě než jsme věděli, jak to funguje a jenom jsme do té skupiny nahlédli, tak jsme říkali, že máme účet u jedné banky. To je neuspokojilo, protože má nízké limity výběru, takže nás nutili jít do jiné a kvůli téhle transakci si založit extra účet. 

Kdybys nehrál roli, ale byl toho skutečně součástí, co ti hrozí?
Půjčit někomu svůj účet není samo o sobě nelegální. Pokud ale půjčuji účet někomu, koho neznám, tak tím velmi riskuji. Třeba policista Ondřej Kapr, který se specializuje na kyberpodvody, upozorňuje na to, že pokud přes můj účet někdo pošle kradené peníze, dopouštím se tím legalizace výnosu z trestné činnosti. A to i v případě, že bych nevěděl, odkud peníze pocházejí. I nevědomá legalizace výnosu z trestné činnosti je trestná. A případů, které teď vidíme v policejních svodkách, kdy policie někoho z takové legalizace obvinila, jsou desítky. Víme i o lidech, kteří se už dostali i před soud, nebo kteří byli dokonce odsouzeni. 

Takže závěrem malé bezpečnostní okénko – nepůjčovat svůj účet nikomu a nechodit na Telegram kvůli inzerátům na pochybné brigády. 
Určitě v tom být opatrní, protože, jak říkal policista Kapr, i na vaše dveře můžou policisté zaklepat. 

V podcastu byly využity zvuky Českého rozhlasu.