Každé druhé dětské hřiště prý není bezpečné. Ročně se zraní stovky dětí
Téměř každé druhé hřiště v České republice není pro děti bezpečné. Tvrdí to Sdružení českých spotřebitelů, které uděluje známky kvality. Ročně se přitom na prolézačkách a klouzačkách zraní téměř 3000 chlapců a dívek. I proto se na kontrolu hřišť zaměřuje také Česká obchodní inspekce. Každý rok provozovatelům udělí pokuty za desítky tisíc korun.
„Kouknu a vidím, jestli se tam dítěti může něco stát, nebo ne. Mám už dost roků a vnoučata, tak to poznám,“ říká babička pětileté Ivanky na dětském hřišti.
Podle soudní znalkyně v oboru bezpečnosti herních a sportovních zařízení Zdeňky Houžvičkové by rodiče měli hřiště před tím, než tam pustí své děti, dobře zkontrolovat.
Každé druhé dětské hřiště v Česku není podle Sdružení českých spotřebitelů bezpečné. Tématu se věnovala Barbora Kladivová
„Na hřišti by se měl nacházet návštěvní řád, kde je uvedeno, pod kterého provozovatele hřiště spadá, kdo ho provozuje. Dále věkové hranice, pro které jsou určeny jednotlivé prvky,“ vysvětluje Houžvičková.
Kontrolu ale může rodičům zjednodušit i značka kvality Ověřený provoz, kterou propůjčuje třeba i Sdružení českých spotřebitelů. Za takovou známku ale majitelé zaplatí v průměru sedm tisíc korun.
„Je to vlastně podpora samoregulativního chování provozovatelů, aby měli, jak bych tak řekl, alibi a aby dávali tu informaci uživatelům,“ upřesňuje ředitel sdružení Libor Dupal.
Jenže než dětské hřiště takovou známku dostane, musí ho podrobně prozkoumat nezávislý inspektoři. Tedy ti, kteří nespolupracují s výrobci ani dodavateli atrakcí. Takoví inspektoři si vyzkouší všechny atrakce na hřišti na vlastní kůži, a snaží se tak předvídat, kde by mohlo dojít ke zranění.
„Když přijde technik na hřiště, je vybaven sadou různých šablon a měřidel, které jsou certifikované, a těmi zkouší každý prvek,“ dodává Libor Dupal.
Nezávislí kontroloři se tak snaží předvídat, kde by mohlo dojít k úrazu. Mezi nejčastější problémy na místech vyhrazených pro děti patří to, že jsou atrakce blízko u sebe, nebo jsou místa, kam děti doskakují, příliš tvrdá. Úrazy pak na sebe nenechají dlouho čekat.
„Dokonce tam může dojít i k takzvaným nůžkám, kdy dva herní prvky v pohybu proti sobě můžou třeba uštípnout prst. A to se bohužel čas od času stává,“ upozorňuje Dupal.
K nejčastějším zraněním ale patří odřeniny a zlomeniny. Právě dětské úrazy každým rokem navýší počty malých pacientů v nemocnicích. To potvrzuje i mluvčí Fakultní Nemocnice v Motole Pavlína Danková:
„Dětská zranění určitě přibývají, o prázdninách je jich rozhodně víc. Můžu potvrdit, že narůstá počet zlomenin, a to jak horních tak dolních končetin. To tady máme na denním pořádku.“
ČOI loni uložila pokuty za 80 tisíc korun
Aby takových úrazů bylo co nejméně, každým rokem vyráží do terénu i kontroloři České obchodní inspekce. Jen loni uložili provozovatelům dětských hřišť pokuty v souhrnné výši za skoro 80 tisíc korun. Letos požadavkům inspektorů nevyhovělo sedm z dvanácti hřišť.
Kvůli častým pochybením provozovatelů tak každým rokem zvyšují i výši pokut. K té maximální ale Česká obchodní inspekce ještě nikdy v historii nepřistoupila.
„Tady lze ze zákona v těch nejzávažnějších případech uložit pokutu až ve výši 50 milionů korun. Nejčastěji se setkáváme s tím, že dětská hřiště jsou mechanicky poškozená, nemají dostatečné tlumící plochy, vyčnívají například betonové základy u starších hřišť anebo nejsou prováděny pravidelné roční kontroly,“ vyjmenovává mluvčí inspekce Jiří Fröhlich.
Pravidelné roční prohlídky musí podstoupit celé hřiště, ale i jeho jednotlivé atrakce. Majitelé herních ploch by ale podle České obchodní inspekce i Sdružení českých spotřebitelů měli být aktivní sami.
