Šéf statistiků Dušek k testování populace: Vysoká promořenost nákazou bude v podstatě dobrá zpráva
Chystá se reprezentativní průzkum populace na promořenost koronavirem. Testovat se budou tisíce lidí v Praze, na Olomoucku a jižní Moravě. Podle odhadu Ústavu zdravotnických informací a statistiky v čele s Ladislavem Duškem by mohlo být v Česku aktuálně přes 2000 lidí, kteří o tom, že jsou nakažení, nevědí. Nemají totiž příznaky. „Jde o šedou zónu a tímto průzkumem bychom ji mohli kvantifikovat,“ říká šéf statistiků v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Podle vašich odhadů je v Česku přes 2000 nakažených lidí, o kterých úřady neví. To znamená, že třetina všech infikovaných se dosud neodhalila. Z čeho vycházíte?
Opravdu jde o odhad, ke kterému směřuje prediktivní model, což je takzvaný stavový model, který predikuje počty pacientů, kteří v budoucnu budou identifikováni, tedy pozitivně diagnostikováni. Zároveň je to modelování, které umožňuje odhadnout takzvanou šedou zónu, tedy masu lidí, která je nebo byla nakažená, ale nebyla identifikována. Samozřejmě čím je dosavadní vývoj pozitivnější, tím v modelu odhadujeme spíše menší počet lidí, kteří v této šedé zóně jsou.
Patřil k prvním nakaženým Čechům. ‚Šlo to ve vlnách, zabrat to dalo hlavně psychicky,‘ říká po uzdravení
Číst článek
Vývoj v České republice vypadá zatím relativně pozitivně. To znamená: klesá podíl diagnostikovaných jedinců, když ho přepočítáme na celkový objem testů. Tudíž ten model je mírně optimistický a vede k odhadům, že aktuálně je v šedé zóně – s rozptylem až do 4000 – zhruba 2000 nakažených, ale neidentifikovaných jedinců.
Podíl šedé zóny na celkovém množství potvrzených případů nákazy koronavirem by se tedy měl postupně snižovat. Jaké číslo byste považoval za úspěch?
To se nedá takto říct. Je to přírodní proces, který nejede na úspěch, nebo neúspěch. Pokud budeme epidemii – v uvozovkách – správně řídit, tak nám to číslo nekontrolovaně neporoste. A hlavně nám nekontrolovaně neporoste ve zranitelných skupinách obyvatel, tedy mezi lidmi s vážným onemocněním a mezi seniory. Kdyby došlo k nekontrolovanému růstu, ke komunitnímu šíření nákazy, tak se může šedá zóna významně zvyšovat. Také bychom to pozorovali v rostoucím počtu a podílu pozitivně diagnostikovaných.
Na tiskové konferenci jste to vysvětloval tím, že na část z nich se nepřijde, protože nejeví příznaky. Co ten zbytek?
Část lidí mezi nakaženými, ale neidentifikovatelnými budou určitě lidé bezpříznakoví. To znamená, že si člověk vůbec nevšimne, že tu nemoc měl. Odborná literatura je v této otázce neurčitá, nemáme přesné číslo. Také je potřeba si uvědomit, že v šedé zóně je i určité procento lidí, kteří mají příznaky třeba velmi slabé. Nemoc se tak neprojeví vážnějším způsobem a nemusí být nutně testováni. To je situace, která nastává ve všech státech. Skladba nakažených, ale neidentifikovatelných může být proto poměrně heterogenní.
Tito lidé mohou tedy nevědomky nemoc roznášet dál. Znamená to, že každý by se měl chovat tak, jako by už byl nakažený?
Každý z nás by se měl v rámci zavedených opatření chovat tak, aby nepřispíval k šířené této nakažlivé nemoci. To znamená, že lidé by měli nosit roušky, zakrývat si dýchací cesty, aby nedocházelo ke kapénkovému přenosu, a poslouchat i další vládní nařízení, protože směřují k tomu, abychom se dostali do doby, kdy budeme mít nad pandemií prediktivní kontrolu a budeme moci opatření rozvolňovat.
Noční můra statistiků
Mluvil jste také o tom, že je to vaše noční můra. Bylo to ve vztahu k šíření nemoci?
Je to noční můra pro prediktivní model, protože s rostoucím podílem lidí, které nejsme schopni diagnostikovat, se predikce stává více a více chybovou a je zkreslená.
To znamená, že množství lidí v šedé zóně je v odhadech aktuálního množství nakažených u nás ta statistická chyba?
Je to jeden z důvodů statistické chyby, kterou prediktivní modely mají. K mému velkému překvapení se zatím naše prediktivní modely trefují. To ale může samozřejmě velmi rychle skončit, takže není důvod k narcisismu. Tím, že se ty modely trefují, tak ale říkají, že naše předpoklady jsou asi správné. A jeden z těch předpokladů je, že bezpříznakových jedinců je 10 procent. Takže možná to tak skutečně je.
Centrální tým COVID-19 připravuje průzkum reprezentativního vzorku obyvatel Česka na promořenost koronavirem. Jaký velký vzorek pro vás je tedy relevantní? Jak bude sestaven?
To je velmi dobrý projekt, který by přispěl k poznání toho, o čem jsme se právě bavili. K tomu vzorku, dnes (pátek – pozn. red.) jsem o tom mluvil zrovna s panem profesorem Prymulou, budeme ho muset nadesignovat a připravit tak, abychom měli odpovídající šanci zachytit jevy, o kterých mluvíme. Nechci ale mluvit o konkrétním čísle.
Médii už proběhla informace o 5000 lidech. To může být pro určitý typ populace dostatečné, na jiný nedostatečné. Záleží na tom, jak je promořená. Jestli v ní bude nakažený jeden člověk na milion obyvatel, tak u vzorku 5000 obyvatel nechytíte nic. Naopak když bude 30 nakažených na 100 obyvatel, vzorek bude zase zbytečně velký. Tahle analýza nás teprve čeká. Design by měl být hotový přes víkend.
Prymulův tým chystá průzkum promořenosti české populace. Plošné testování provede i na Litovelsku
Číst článek
Jak velký vzorek by podle vás byl tedy ideální? Můžete to říct alespoň řádově?
Řádově to budou tisíce. Musí být také zajištěna jeho reprezentativnost z mnoha úhlů pohledu, nejenom tedy demografická - tím myslím věkové spektrum -, ale také socioekonomická. Je důležité, abychom vzorkovali lidi, kteří měli vůbec šanci být nakaženi. Měli by tam být lidé, kteří chodili do práce a jsou jinak aktivní. Velmi si slibuju od možné spolupráce s Českým statistickým úřadem, věřím, že jeho podpora u tohoto průzkumu bude možná.
Náměstek Roman Prymula mluvil o tom, že by průzkum mohl být proveden na části Prahy. Je to tak?
V tuto chvíli mám informaci, že poběží v Praze a také v lokalitách Olomoucka a Jihomoravského kraje, potažmo v Brně. To si myslím, že je velmi dobrý výběr, velmi reprezentativní.
Můžete zdůvodnit proč?
Olomoucko je zajímavé samo o sobě, protože tam byly ty uzavřené lokality (kvůli vysokému počtu nakažených byly do minulé do neděle v karanténě oblasti Litovelska – pozn. red.). Takže v tomto případě je velká šance, že budou velmi promořené. Mohli bychom tím zjistit, jakou prostupnost nemoc populací má. Další je Praha, což je z tohoto hlediska také velmi zajímavá populace. I zde je velké množství diagnostikovaných nakažených.
Praha je specifická i způsobem života obyvatel, před zavedením vládních nařízení lidé hodně jezdili hromadnou dopravou, je tu i vysoká hustota zalidnění obyvatel. To znamená, že zde máme opět šanci zjistit potenciál toho viru jít populací a odhadnout i jeho potenciál z hlediska subklinických a asymptomatických případů (případů s mírným průběhem a bezpříznakových případů – pozn. red.). A Jihomoravský kraj a Brno je velmi zajímavá lokalita také, protože se tam bude testovat chytrá karanténa. Získáme tím data z pozadí, díky kterým budeme vědět, jaký efekt opatření chytré karantény bude mít.
Průzkum promořenosti
Chápu to správně, že si úmyslně vybíráte oblasti, u kterých se dá předpokládat, že promořenost bude vyšší, abyste získali maximální číslo?
Těch důvodů je více, ale toto je jedno z hledisek. A je určitě správné, protože když ten průzkum budeme dělat v populaci, která vykazuje velmi slabou míru promoření, tak tam máme poměrně malou šanci zjistit potenciál nákazy populací projít.
Co od výsledku očekáváte? A jak si můžete být jistí, že bude správný? Kolikrát se budou provádět testy?
Samozřejmě ten průzkum je statistický a povede k odhadu, který bude mít určitou chybovost. Jelikož to bude reprezentativní vzorek, budeme ji ale znát. Vzhledem k tomu, že byly vybrány tři velmi rozdílné lokality, bude ten výsledek velmi přínosný. Je možné také, že se tento průzkum bude po čase opakovat, ale nemám mandát to říkat, je to předčasné.
Jak budete s těmito výsledky dále pracovat? V čem vás pomohou?
Pomůže to ve více věcech. Jedna z nich je, že bychom mohli zjistit podíl subklinických i asymptomatických případů, tedy mít kvalifikovanou šedou zónu. To by velmi zpřesnilo prediktivní modely.
Pokud se ukáže, že je promořenost vysoká, nebude to naopak dobrá zpráva? Že jen malý podíl pacientů potřebuje hospitalizaci a ten vir není tak nebezpečný? Alespoň takový je závěr vědců z Oxfordské univerzity.
Nechtěl bych na toto téma polemizovat. Vidíte sama, že mluvit u tohoto viru v médiích o větší nebo menší nebezpečnosti umí člověku rychle zhořknout. Práci vědců z Oxfordu přesně neznám, ale souhlasím s tím obecným závěrem, že jestliže zjistíme, že ta promořenost je relativně vysoká už nyní a třeba i s velkým podílem subklinických průběhů, tak to znamená, že infekce prostupuje českou populací a zároveň se nám doteď podařilo velmi efektivně zabránit nekontrolovanému šíření ve zranitelných skupinách obyvatel.
Takže zjistíme-li velkou promořenost, vysoký podíl bezpříznakových průběhů, je to svým způsobem dobrá zpráva. Bude to ale také velmi silný apel, abychom hodně chránili zranitelné skupiny obyvatel, protože se pak zvyšuje riziko, že by to mezi ně někdo mohl zanést, aniž by sám věděl, že je nemocen.
Otazníky v testování
Ministerstvo zdravotnictví na svém webu uvádí, že bylo dosud provedeno přes 67 tisíc testů, kolik přesně bylo ale testováno lidí, není zřejmé. Je ale jasné, že to číslo tedy bude nižší. Zmapovali jsme například příběh muže z Děčína, který prošel hned sedmi testy. Může to narušit vaše odhady?
Neschovával bych se za ministerstvo, jsme to my, kdo ta data vyvěšuje. Dostáváme je přímo z laboratoří přes Státní zdravotní ústav. Jsou to skutečně počty testů. Laboratoře jich dělají obrovské množství, denně je to přes šest tisíc. Celý informační systém se ale stavěl za běhu, a kdyby do něj měly zadávat každý jednotlivý test s tím, jestli je opakovaný, tak by se jeho průchodnost velmi snížila.
Zmatky u testů
Jedním z aktuálně nejsledovanějších údajů je také počet testů na přítomnost nemoci COVID-19. Zvyšuje totiž možnost nákazu zachytit a zabránit tak jejímu dalšímu šíření. Jenže: ministerstvo zdravotnictví eviduje pouze počty testů, kolik přesně jimi prošlo lidí, resort neví, zjistil iROZHLAS.cz. Ministerstvo tak teď bude muset vše přepočítat.
Připravujeme automatizovaný import těchto dat z laboratoří. Měl by být hotov o víkendu. A příští týden, doufám, budou moci laboratoře bez – v uvozovkách – redundantní administrace nahrát do systému velkou dávku dat o všech provedených testech. Velmi exaktně tak zjistíme testy primární, tedy u unikátních osob testy pozitivní i opakované. Tyto data předběžně už máme. V tuto chvíli mám právo hovořit o 11 procentech testů, které jsou opakované (z celkových 67 tisíc testů – pozn. red.). Je to ale zatím předběžný odhad.
Tudíž máte v plánu, že údaje o počtech testů a počtu testovaných lidí budete rozlišovat?
Pokud vycházím správně z mezinárodních statistik, tak zatím i další země jsou v podobném stavu a vykazují teď hlavně objem testů. Věřím, že příští týden, nejpozději v druhé polovině, budeme mít k ruce o těchto počtech exaktní statistiku. Jinak ta otázka je přesná a děkuju za ni, protože do budoucna to rozlišovat musíme. Osob, které mají opakované testy, není zatím tolik, a zkreslení je tak relativně malé. Tím to ale nechci nijak bagatelizovat. Kdybychom to do budoucna nerozlišovali, bylo to zkreslení podstatně větší. My to samozřejmě rozlišovat budeme.
Tyto údaje by se tedy do budoucna měly stále více rozptylovat?
Doufejme, že tomu tak bude, že těch pozitivně diagnostikovaných nebude nekontrolovatelně přibývat. A naopak ty, které včas zachytíme, budeme opakovaně efektivně testovat.
