Na covid-19 zemřelo v Česku za loňské první pololetí 17 200 lidí, oznámil statistický úřad
V prvním pololetí loňského roku zemřelo v Česku 17 200 lidí, u kterých byla jako základní příčina smrti určeno onemocnění covid-19. Bylo tak nejčastější příčinou úmrtí. Ve srovnání s druhým pololetím roku 2020 vzrostl počet zemřelých s touto příčinou o 67 procent, uvedl ve čtvrtek Český statistický úřad. Podle údajů ministerstva zdravotnictví zemřelo v Česku v souvislosti s covidem od začátku epidemie přes 37 tisíc lidí.
Za prvních šest měsíců loňského roku zemřelo v Česku 76 700 lidí. Covid byl jako základní příčina smrti uveden u 17 200 z nich.
Česko má potřetí za sebou nejvyšší denní nárůst případů covidu. Poprvé jich je přes 50 000
Číst článek
„Celkem 23 procent zemřelých se zjištěnou příčinou smrti v tomto období tak skonalo v přímém důsledku onemocnění covid-19,“ uvedla vedoucí oddělení demografické statistiky Terezie Štyglerová. V březnu to bylo dokonce 35 procent, v únoru 29 procent.
Covid-19 byl nejčastější příčinou smrti od října 2020 až do loňského dubna. Teprve v květnu se na první místo vrátila chronická ischemická choroba srdeční, dříve nejčastější příčina úmrtí. V prvním pololetí loňského roku na ni připadalo 12,5 procenta všech zjištěných příčin smrti, tedy asi poloviční podíl, než měl covid. Třetí nejčetnější příčinou úmrtí byly v prvních šesti měsících roku 2021, stejně jako v roce 2020, cévní mozkové příhody.
Covid ve všech krajích
Covid-19 byl v loňském prvním pololetí nejčastější příčinou smrti ve všech krajích, avšak jeho podíl na celkovém počtu zemřelých se v jednotlivých regionech lišil.
„Zatímco v Karlovarském kraji mělo covid-19 jako příčinu smrti 38 procent zemřelých, ve Zlínském a Moravskoslezském kraji to bylo jen 18 procent,“ upozornil Pavel Hájek, vedoucí oddělení informačních služeb Krajské správy Českého statistického úřadu pro Středočeský kraj.
22:36
Grubhoffer: Vlna omikronu je delší, než si ministr přál. Nevěřím, že příští týden budeme za vrcholem
Číst článek
Covid-19 či jeho následek byl v první polovině loňského roku nejčastější příčinou smrti jak u mužů, tak u žen, u mužů však dominantněji. Podle předběžných údajů byl základní příčinou úmrtí u čtvrtiny zesnulých mužů a u pětiny žen.
Nejvíce životů, zhruba 6000, si covid-19 za prvních šest měsíců loňského roku vyžádal mezi obyvateli ve věku 75 až 84 let. Stál tak přibližně za čtvrtinou všech úmrtí v této věkové kategorii. Seniorů ve věku 65 až 74 let zemřelo na covid 5100 a mezi lidmi ve věku 45 až 64 let si vyžádal 2200 životů. V těchto třech věkových skupinách byl covid-19 na prvním místě v žebříčku nejčetnějších příčin smrti.
Úmrtí na covid-19 zasáhlo v prvním pololetí roku 2021 významně i mladší věkové skupiny. Ve srovnání s druhým pololetím 2020 byl počet zemřelých na covid ve věku 25 až 69 let více než dvojnásobný. V absolutních číslech to bylo o 2800 úmrtí více. „Ve věkové skupině 45–54 let byl růst dokonce více než trojnásobný,“ uvedla Magdaléna Baštecká z oddělení demografické statistiky statistického úřadu.
Od začátku března 2020, tedy za celou dobu koronavirové epidemie, bylo v Česku podle statistika ministerstva zdravotnictví zaznamenáno téměř 2,89 milionu případů nákazy a zemřelo 37 114 lidí s covidem-19. Za uplynulých sedm dní zemřelo podle údajů ministerstva 115 lidí, což bylo o dvě pětiny méně než v předchozím týdnu.
