Držitelkou Ceny Karla Havlíčka Borovského se letos stala novinářka a moderátorka podcastu Vinohradská 12 Lenka Kabrhelová. Prestižní novinářské ocenění se uděluje autorům mimořádně společensky přínosných textů a rozhovorů. To je zkrácená verze odůvodnění. Nabízíme důkladnější rozbor – laudatio z pera novinářky Jany Klímové.
„Ahoj, jak se slyšíme?“
„Ahoj, dobře.“
„Ale ten tvůj zvuk není úplně ideální. Máš sluchátka s mikrofonem?“
„Nemám.“
„Aha, nevadí. A mohla by sis teda dát obličej úplně k mikrofonu monitoru a hlavu si obložit polštáři?“
„Je to nutný?”
„Ne. Ale mohla by sis teda nahrávat ten rozhovor na svůj telefon, pak mi to poslat, a já si tě když tak z toho nastříhám?“
Tenhle rozhovor zažilo jistě hodně z těch, koho si Lenka Kabrhelová pozvala v posledním roce do podcastu Vinohradská 12.
Byla korona, Český rozhlas preventivně kvůli nešíření nákazy zavřel studia, bylo třeba improvizovat.
Lenka Kabrhelová
Vystudovala Fakultu sociálních věd na Univerzitě Karlově. Působila v redakci BBC World Service a dodnes v Českém rozhlase. V letech 2008 až 2013 pracovala jako zpravodajka z Ruska a následně 2013 až 2017 sledovala dění ve Spojených státech amerických. Získala Novinářskou křepelku v roce 2008 a v roce 2017 prestižní stipendium Nieman Fellowship na Harvardově univerzitě. Od roku 2019 připravuje se svým týmem podcast Vinohradská 12.
Lenka má obrovský tah na branku, nejen pokud jde o kvalitu zvuku, ale samozřejmě hlavně pokud jde o obsah. Oceňují to i posluchači. Vinohradskou 12 si za poslední dva roky její existence stáhlo 15 milionů lidí. Loni byla vyhlášena jako nejlepší veřejnoprávní podcast roku.
Stačilo celkem málo a místo oceňované novinářky jsme mohli mít ve Smržovce v Jizerských horách, odkud Lenka pochází, veterinářku.
Naštěstí ale na gymnáziu v Jablonci začala číst noviny a díky tomu i obdivovat zahraniční zpravodaje Petru Procházkovou a Jaromíra Štětinu.
Jejich reportáže z Ruska a bývalých zemí Sovětského svazu, které musely bojovat o svou nezávislost, ji fascinovaly.
Přihlásila se na žurnalistiku a během studia si začala přivydělávat ve zpravodajských směnách Radiožurnálu Českého rozhlasu.
V roce 2002 se dostala do české redakce BBC, která začala vysílat z pražské Opletalovy ulice. „Byla to druhá univerzita. V tom, jak jsme pracovali, jak fungovali editoři. Přebírali jsme také spoustu materiálu z BBC v angličtině a naši vedoucí Češi si také prošli praxí v Londýně,“ vyprávěla mi Lenka.
Když redakce BBC v Praze zavřela svoji pobočku, nastoupila do zahraniční redakce Českého rozhlasu. Na starosti měla zprávy z Velké Británie a Irska, spolu s kolegy založila publicistický pořad Třetí svět, ve kterém mohla zúročit informace ze svých zahraničních cest.
Zlom v kariéře přišel v roce 2008, když odjela jako zpravodajka rozhlasu do Ruska.
„Přijela jsem a druhý den zemřel Alexandr Solženicyn. Krátce na to vypukla válka v Gruzii,“ popsala mi Lenka své začátky v Moskvě. Stejně jako BBC i tohle byla velká škola.
I proto, že v Rusku sdílela práci se zkušenými zahraničními novináři listů, jako byly Financial Times, The Guardian nebo The New Yorker.
Po pěti letech mise v Rusku odjela na druhou stranu světa – do USA. Byla tam přes čtyři roky, poslední rok a půl se točil kolem prezidentských voleb.
„Bylo neuvěřitelné pozorovat, jak jeden z patnácti asi nejpodivnějších a nejkomičtějších kandidátů stoupal vzhůru,“ vyprávěla mi Lenka své první pocity z předvolebních mítinků budoucího prezidenta USA Donalda Trumpa, které zažila na vlastní kůži.
Po skončení práce zpravodajky zůstala v USA rok na univerzitě v Harvardu, v programu pro novináře, kde byli ti nejlepší reportéři a publicisté z celého světa. Každý si měl zvolit téma, na kterém chce pracovat. Lenka si vybrala polarizaci médií po zvolení Trumpa. Zajímavé podle ní bylo, jak se v USA začaly opakovat věci, co zažila už v Rusku. Bylo to pochybné nakládání s realitou a pravdou, ale i velký nástup extrémně pravicových médií.
Tak dlouhodobé a hluboké zkušenosti z Ruska i USA, jako má Lenka, jsou v Česku unikátní. A i díky tomu Vinohradská 12 tolik ční nad ostatními zpravodajskými podcasty. Můžeme si poslechnout rozhovory s novináři či jinými zajímavými lidmi z Česka, ale i s žurnalisty, kteří jsou špičky svého oboru ve světě. Právě díky Lenčiným kontaktům.
Podcast Vinohradská 12 vznikl v kreativním hubu Českého rozhlasu, kde Lenka pracovala po návratu z USA. Byly to právě její zkušenosti ze světa a hluboké znalosti světových trendů v žurnalistice, které daly nakonec Vinohradské 12 současnou tvář. Podcast spadá v rozhlase služebně pod šéfredaktora webu iROZHLAS.cz Radka Kedroně. Podle něj má na úspěchu Lenka Kabrhelová naprosto klíčový podíl. „Původně si nikdo nebyl moc jistý, že to vyjde. Uvažovali jsme o desetiminutovém ranním souhrnu zpravodajství. Byla to ale Lenka, kdo přišel s velmi jasnou představou, co a jak dělat, jaký by to mělo mít zvuk,“ popsal Radek.
Lenka je podle něj skvělá v tom, jak laskavě, s entuziasmem a se zájmem o věc vede rozhovory, často na složité téma. Slyšíme to ve Vinohradské 12 všichni. Proto je to Lenka Kabrhelová, komu odborná komise udělila Cenu Karla Havlíčka Borovského za rok 2020.