Technický radiolog z České zemědělské univerzity Jiří Turek a restaurátorka Markéta Pavlíková zkoumají dřevěnou sochu Tajemné Madony z Havraně v High-tech pavilonu Fakulty lesnické a dřevařské. Pomáhá jim při tom technologie CT.

Z bezpečnostních důvodů se socha zkoumá z vedlejší místnosti, kde jsou detaily sochy promítány na počítači. „Tady je vidět na té ruce Madony, že tady je doplněk, který je z nějaké hmoty, která není dřevěná, to je plněná hmota pilin a dalších přídavků,“ vysvětluje Turek.

CT sken jako v nemocnici

Podle Turka se při zkoumání sochy používá úplně stejné CT, se kterým se pracuje v nemocnicích. „Kdyby přišel pacient, klidně ho můžeme nasnímat. To dřevo se chová podobně jako protokol, který používáme v nemocnici pro vyšetření plic,“ říká Turek.

Výhodou je, že u neživého předmětu, jako je dřevěná socha, lze použít mnohem vyšší záření, což vede ke zjištění většího množství informací. Skenování může odhalit poškození dřeva i jeho jednotlivé vrstvy. Restaurátoři se tak mohou dozvědět, zdali byla socha v minulosti opravována a jaké části jsou skutečně původní.

Dále pokračuje Olga Kotková, ředitelka Sbírky starého umění v Národní galerii v Praze, která sochu vlastní: „Chemička, naše kolegyně, objevila v jedné z vrstvě smalt. Smalt je pigment, který se používá až od roku 1540. V zápětí jsem se podívala na ty fotografie a viděla jsem, že ten smalt je až ve třetí vrstvě, takže ta vrstva nebyla původní.“

Podle Kotkové je socha Madony z Havraně skutečně unikátní. „Ten význam je obrovský, kdybych měla říct na škále 1 z 10, tak 10! (smích) Proč, protože je to socha, která pochází z doby karlovské, kolem 1360, kdy Čechy byly úplně středem celé Evropy, dá se říci celého světa,“ uzavírá Olga Kotková.

Zuzana Machálková, Dino Dražan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít