„Zjistili jsme, že barvy peří jsou důsledkem přítomnosti dvou chemických forem psittakofulvinů – aldehydické a karboxylové,“ uvedl Jindřich Brejcha z PřF UK, který se na studii podílel.
Podle prohlášení děkana dnes mají studenti v centru k dispozici možnost zkontrolovat se samostatně ručním skenerem a vyučující zase musí vypsat alespoň jeden termín zkoušky v klasické učebně.
Majitelé lesů musí znát nejméně 500 různých rostlin. Proč je to důležité? Jak poznat, jestli je les zdravý? A jaké květiny rostou v Praze? Odpovídá Petr Karlík z České zemědělské univerzity v Praze.
Vědci z České zemědělské univerzity odhalili fungování unikátního termitího obranného mechanismu. Starší jedinci druhu Neocapritermes taracua mají na zádech speciální vaky s toxickou látkou.
Její rohy můžou měřit až metr a v kohoutku dorůstá až 180centimetrů. Na záchraně antilopy Derbyho se v africkém Senegalu podílejí vědci z České zemědělské univerzity.
Ohrožením přírodní rozmanitosti v českých národních parcích jsou zejména takzvané invazní druhy. Právě na boj proti nim se zaměřil dvouletý projekt České zemědělské univerzity.
Bobra evropského se podařilo do Česka vrátit natolik úspěšně, že jeho počty působí velké problémy. Bobři fatálně narušují protipovodňové nebo rybniční hráze a ucpávají koryta vodních toků.
„Mohu potvrdit, že k těmto situacím skutečně mohlo dojít. Rozhodně ale popírám, že někdo byl nucen k tomu, aby si podprsenku musel sundat,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz děkan fakulty Tomáš Šubrt.
„Přijde mi, že svými vyjádřeními škola až trochu opovrhuje pocity studentek. Jediné, co jsme k tomu od školy četly, bylo, že nikdo nikoho nenutí,“ uvedla jedna ze studentek Anna.
Etická komise se sešla na podnět rektora univerzity Petra Skleničky v reakci na případy, ve kterých si studentky svlékaly kosticové podprsenky, které aktivovaly bezpečnostní rám v centru.
„Způsob kontroly používaný fakultou je zcela nevhodný. Zde by mohly být při vstupu využívány jiné technologie, např. na bázi rentgenových skenerů,“ míní bezpečnostní expert Jaromír Průša.
Jedenáct studentek Provozně ekonomické fakulty ČZU popsalo serveru iROZHLAS.cz, že si v listopadu pro vpuštění k testu musely svléknout podprsenku, důvodem bylo zpřísnění kontrol proti podvádění.
Pavilon pokrývá přes dvanáct tisíc rostlin. Ekologicky šetrná budova propojuje moderní technologie s přírodou. Stavba pavilonu začala před dvěma lety a včetně vybavení stála 300 milionů korun.
Radiožurnál zjistil, že klíčovou roli v prodeji pozemků hráli někdejší důstojník komunistické vojenské kontrarozvědky a známý rektora ČZU.
Vedení ČZU ujišťuje, že pozemky prodalo transparentně.
Vlky na území dnešního Českého Švýcarska člověk vyhubil nejpozději v roce 1756, kdy byl na území českokamenického panství údajně odstřelen poslední jedinec.
„Jsou státy, kde na houby můžete jít jenom některé dny v týdnu, jsou také státy s omezením počtu kilogramů, které si můžete z lesa odnést. Touto cestou určitě jít nechceme,“ říká ministr Výborný.
„Tím, že je to vědecký výzkum, tak máme chmelnice ze všech úhlů pohledu pod dohledem. Srovnáváme to pak s chmelnicí vedle, kde pěstujeme chmel konvenčně,“ dodává manažer udržitelnosti.
Pozemní drony před uvedením do praxe ještě čeká řada úprav. Náklady na výrobu prototypu jsou přes 600 tisíc korun, a to v ceně není zahrnutá práce vývojářů. Celý projekt financují vědci ze svého.
Hydrogel je komplexní chemická látka, která na sebe umí velmi výrazně vázat vodu, 200 až 250 násobně, než co sám váží. Vodu pak intenzivně drží v sobě, popisuje odborník z České zemědělské univerzity.
Madona na andělském trůnu z Havraně od Mistra Bečovské Madony je unikátní socha ze 14. století. Aktuálně se nachází ve sbírkách Národní galerie Praha. Její původ odhalují výzumníci pomocí CT.
Zájem o koncept obou dronů, průzkumného i bojového, projevil resort obrany na základě zkušeností z války na Ukrajině. I tam vojáci používají také civilní drony.
Vědci mohou lépe sledovat pohyb a životní styl vlků v Národním parku České Švýcarsko. Dvě ze zvířat nosí speciální monitorovací obojek a dále jejich populaci monitoruje několik fotopastí.
„Robotická platforma má na sobě řadu senzorů a pomalu se vydává mezi jabloně do sadu. Potřebujeme nasnímkovat sad před tím, než budou jablka sklizeny,“ vysvětluje výzkumník Jakub Jura.
„Je vázaný na zachované litorály a v rybnících a mokřinách je problém udržet a zachovat stav, aby to nezarostly, nebo naopak břehy nebyly úplně holé,“ vysvětluje odborník.