Odkud pochází nejvíc vězňů a jak je na tom vaše obec? Mapa ukazuje ohniska kriminality
Zatímco v okresech Praha-západ, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou či Pelhřimov pobývá za mřížemi méně než jeden z každého tisíce obyvatel, na Ústecku, Teplicku, Chomutovsku či Mostecku je ve vězení čtyři až pět lidí z tisíce. V těsném závěsu za nimi následují okresy Ostrava-město, Karviná, Děčín a Bruntál.
Ukazují to aktuální data od Vězeňské služby České republiky. Server iROZHLAS.cz a Radiožurnál je spojil s údaji o počtu obyvatel a vytvořil interaktivní mapu, která nabízí netradiční pohled na rozložení kriminality.
Kolik procent obyvatel je ve vězení – v mapě najdete údaje pro každou obec
Vyberte obec na mapě!
„Příležitosti pro páchání kriminality jsou v prostoru rozmístěné extrémně nerovnoměrně. V některých regionech Česku se vyskytuje daleko menší počet kriminálních příležitostí a důvodů s trestnou činností začít,“ komentuje mapu sociální geograf Martin Šimon, který prostorové vzorce kriminality dlouhodobě studuje.
Mapa ukazuje místa trvalého pobytu vězněných osob. Ta se mohou lišit od míst, kde ke zločinům dochází. Většina se jich totiž odehrává ve velkých městech – jen v Praze evidují policisté třetinu všech tuzemských trestných činů.
Příjmová chudoba cti netratí
V mapě se proto vyplatí sledovat širší trendy, ne ojedinělé lokální výstřelky. „Zvýšený podíl vězňů je logický v regionech, které mají zvýšený výskyt i jiných negativních sociálních jevů. Jsou to regiony, kde se propojuje nezaměstnanost, rozvodovost a různé další atributy sociální exkluze,“ přibližuje Šimon.
Polovina zločinů se odehraje jen na pěti procentech ulic, říkají sociální geografové
Číst článek
„Nejsou to nutně regiony, které by byly chudé z hlediska příjmů. V Česku máme spoustu chudých regionů, typicky na Vysočině. A tam je kriminalita i počet vězňů relativně zanedbatelný.“
Na opačném konci škály jsou severozápadní Čechy a sever Moravy. Vyšší hodnoty podílu vězňů jsou vidět jak na Bruntálsku coby venkovském regionu, tak ve třetím nejlidnatějším městě Ostravě. Ve venkovských obcích okolo Ostravy jsou hodnoty podprůměrné, naproti tomu v Ústeckém kraji jsou zvýšené hodnoty ve městech i v menších vesnicích okolo.
„Spousta lidí vnímá tyto regiony velmi podobně, ale jak ukazuje i tato mapa, jsou mezi nimi rozdíly. Jedním z těch diametrálních, který byl dlouhodobě vidět v datech, je, že Ostravsko má z řady historických důvodů v průměru vyšší míru vzdělanosti oproti Ústecku,“ říká sociolog Šimon.
Existují Sudety? Hranice jsou zřetelné i sedmdesát let po vysídlení Němců
Číst článek
„Severní část Olomouckého kraje je region, který byl po druhé světové válce vysídlený. Je tam menší počet obcí, které jsou relativně málo zalidněné. Není tam žádné velké centrum, které by nabízelo pracovní příležitosti a dlouhodobě je to jeden z regionů, kde jsou nízké mzdy, málo pracovních příležitostí a v minulosti tam byla v důsledku krachu řady firem dlouhodobě vysoká nezaměstnanost. To může být jeden z faktorů, které pravděpodobně přispěly k tomu, že si část tehdejších obyvatel regionu vyzkoušela kriminální kariéru. V severních Čechách je to v důsledku ekonomických problémů transformace velmi podobné.“
Jak upozorňuje, v současnosti je ve většině regionů velmi nízká nezaměstnanost - jednu z nejnižších v EU -, takže tento typ motivace opadá. „Naopak ke kriminalitě může vést jiný typ sociálních problémů vyplývajících z exekučního byznysu. Lidé z regionů, které jsou v současnosti nadměrně postiženy exekučním byznysem, mají vyšší pravděpodobnost, že se dostanou do bezvýchodné životní situace, a že někteří z nich zvolí kriminální dráhu,“ domnívá se Martin Šimon.
Největší obec bez vězňů: Bystřice u Jablunkova
Při čtení mapy je potřeba vzít v úvahu obvyklou délku trestů: spíš než o současné kriminalitě vypovídá o situaci před několika lety, kdy byly trestné činy spáchány. „Ukazuje tedy, ve kterých regionech byly příhodné podmínky pro start kriminální kariéry zhruba před deseti lety.“
Protože má Česká republika přes 6000 obcí – a tři čtvrtiny z nich mají méně než tisíc obyvatel – vystupují některé z mapy jen náhodou. Například Županovice v okrese Jindřichův Hradec mají jako jediná obec více než tříprocentní podíl vězňů. Pečlivější pohled ale ukáže, že celá vesnice má 65 obyvatel a shodou okolností dva z nich jsou právě ve výkonu trestu.
„Může to být zajímavost pro čtenáře, ale z hlediska statistiky a analytických výzkumů vězeňské populace to je informace, která je sice extrémní, ale věcně není podstatná,“ vysvětluje sociolog.
Poslechněte si reportáž z Bystřice, nejlidnatější obce, ze které nepochází žádný vězeň
Důležitější podle něj je uvědomit si, že víc než polovina obcí nikoho ze svých trvale hlášených obyvatel ve vězení nemá. Tou nejlidnatější z nich je Bystřice u Jablunkova, jediná obec z kategorie nad 5000 obyvatel, ve které vězeňská služba neeviduje místo pobytu žádného z uvězněných.
„Obce, kde je vyšší míra kriminality, se nejčastěji dostávají do centra pozornosti. My bychom se ale z hlediska prevence kriminality měli zajímat i obce, které mají výrazně podprůměrný počet vězňů. Co dělají jinak, že tam ten problém nevzniká?“ ptá se Šimon.
Přeplněné věznice
Z deseti a půl milionu obyvatel České republiky je podle dat Vězeňské služby za mřížemi 21 674 lidí, z toho drtivá většina ve výkony trestu, 1766 ve vazbě a 86 v detenci.
S 205 uvězněnými na 100 tisíc obyvatel se Česko řadí v Evropě mezi státy s nejvyšším podílem vězňů na celé populaci. Podle databáze World Prison Brief je vzhledem k počtu obyvatel více vězňů jen v Moldavsku, Litvě, Bělorusku a Rusku.
Podobně jako v zahraničí tvoří i v Česku více než devadesát procent vězeňské populace muži. „Žen ve výkonu trestu je mnohem méně. Máme jednu ženskou věznici ve Světlé nad Sázavou, ženy jsou také umístěny ve Velkých Přílepech a v Řepích, to jsou pobočky vazební věznice Praha-Ruzyně. Před dvěma lety jsme potom otevřeli ženskou pobočku věznice Nové Sedlo v Drahonicích,“ přibližuje mluvčí vězeňské služby Petra Kučerová.
Více než žen je v českých věznicích cizích státních příslušníků, nejčastěji Slováků, Vietnamců a Ukrajinců, což jsou zároveň tři nejpočetnější národnostní menšiny.
Při umísťování vězně k výkonu trestu do konkrétní věznice hraje roli především druh uloženého trestu, tedy zda soud odsouzeného pošle do vězení s ostrahou nebo se zvýšenou ostrahou. „Pak jsou důležitým faktorem ubytovací kapacity. V současné době jsme přeplnění na 104 procent, takže je to také důležitý aspekt,“ říká Kučerová.
Podle poslední statistiky je nejvíce přeplněnou věznicí Oráčov v Olomouckém kraji. Kapacitu 476 vězňů překračuje o 31 procent. Nejvíce volných míst je naopak v Praze Ruzyni, která je zaplněna na 82 procent.
„O umístění vězňů do jednotlivých věznic rozhoduje dispečer na generálním ředitelství vězeňské služby. Není na to žádná komise, rozhoduje pouze dispečer,“ říká mluvčí Kučerová.
Vedle typu vězení a jeho kapacity bere podle ní dispečer v úvahu také její vzdálenost od místa bydliště. „Snažíme se, aby se nezpřetrhaly rodinné vazby. Pokud je odsouzený má a přijde do výkonu trestu z fungujícího rodinného prostředí, je žádoucí, aby se po výkonu trestu měl kam vrátit, aby měl stabilní rodinné zázemí. Jde o to, aby ho jeho rodina, se kterou je v kontaktu, mohla navštěvovat. Víme, že to má na odsouzené pozitivní vliv, obzvláště jsou-li tam nějaké vazby s dětmi,“ uzavírá mluvčí s tím, že rozhodnutí ovlivňují i další faktory, jako například zdravotní stav či například dieta, kterou odsouzený má a vězeňská služba ji musí dodržovat.
Související články
