Vendula byla v březnu 2019 odložená jako dvoukilová. Pravděpodobně matka ji přinesla před babybox v Karlových Varech. Je jí šest let a po prázdninách nastupuje do první třídy. Rodiče jí nic netají.
„Zdravotní komplikace se u Marcelky začaly objevovat s věkem. Ve školce jsme zjistili, že špatně slyší, takže nosí naslouchátka. Hůř mluví. Je tam i opožděný mentální vývoj,“ vysvětluje maminka.
„27. července 2009 nám zavolala sociální pracovnice, že se v Ústí nad Orlicí nalezla v babyboxu holčička. Začala jsem brečet. Hned jsme se na ni jeli podívat,“ říká adoptivní máma Eva.
V českých babyboxech se za 20 let jejich fungování objevilo 277 novorozenců. Jedním z nich je dnes osmiletá Karolína, která o svém startu do života ví od nových rodičů všechno.
„Děti pojmenovávám po přátelích babyboxů nebo po jejich mecenáších,“ říká v rámci prvního dílu seriálu Radiožurnálu Příběhy babyboxu II. jejich zakladatel Ludvík Hess.
Eva Pokorná se dostala do Osvětimi v patnácti letech. Bylo jaro 1944. Na selekci vězňů na takzvané judenrampě si pamatuje moc dobře. Eva totiž tehdy viděla naposledy svoji rodinu.
V seriálu Radiožurnálu Život s Bohem reaguje sestra Virginie i na to, jestli by chtěla podobně jako některé sestry v USA odložit hábit a chodit v civilu.
Bez hábitu si Bony na chvíli odpočine od pozornosti okolí. „Člověk tak splyne s davem, jsem na chvíli anonymní. Když jsem v hábitu, je to jiné. Starší babičky se usmívají. Někdo chce modlitbičku.“
Řeholnice ze Školských sester svatého Františka vnímá chytrý telefon jako běžnou součást pracovního i osobního života. Plánuje mobilem brzo také platit.
Řád školských sester svatého Františka má 37 členek a patří k nejpočetnějším v Česku. Řeholnice hospodaří dohromady, platy či důchody tak míří na společný účet. Více se dozvíte v seriálu Radiožurnálu.
94 řeholnic z celkových 916 žije v přísném režimu, v takzvaných kontemplativních, tedy rozjímavých institutech. Jde o trapistky, karmelitky, klarisky nebo dominikánky.
Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež v Duchcově na Teplicku zná Milan dobře. Do Zastávky chodí přes 10 let. Jak říká, potřeboval si najít kamarády, získat sebevědomí a naučit se líp vyslovovat.
„Standardně do našich služeb patří třeba to, že doprovázíme dětské oběti trestných činů k výslechu. Ještě před ním psychologové to dítě připravují, dostane emoční podporu,“ vysvětluje Zora Dušková.
Protože je Šárka studentka, platí organizaci Dejme dětem šanci nájemné tři tisíce korun měsíčně. Kdyby už pracovala a neměla status studenta, částka by byla o dva tisíce vyšší.
Témata jako sociální gramotnost nebo zvládání stresu se dá začlenit do řady předmětů. Například do hodin etické a občanské výchovy nebo také do češtiny a třídnických hodin.
Měsíčně dostává od organizace Člověk v tísni 1500 korun. „Ze stipendia platím školné a všechny věci do školy. Takže z rodinného rozpočtu zbývá víc peněz pro rodinu a moji sestru,“ upřesňuje Adéla.
Olomoucké nízkoprahové centrum organizace Podané ruce pracuje s klienty od 10 do 21 let. Někteří mladí například v noci místo spánku hrají počítačové hry a pak únavu potlačují energetickými drinky.
3:45
