Duka požehnal mariánskému sloupu. ‚Žádná listina dovnitř vložena nebyla,‘ řekl starosta Prahy 1
Na pražském Staroměstském náměstí se sešli příznivci i odpůrci mariánského sloupu, jehož napodobenina se po 102 letech vrátila do historického centra Prahy. Oba tábory přihlížely tomu, jak arcibiskup Dominik Duka krátce po poledni sloupu požehnal. Lidé se na náměstí scházeli už od rána. Většina se zúčastnila modlitby, další se za dozoru policie srotili u budovy radnice pod nápisy „Praha není Vatikán“ nebo „Sloup hanby“.
Zastánci považují dílo za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné barokní umělecké dílo. Podle odpůrců, jejichž organizátoři akci nazvali „Neformální sešlost za sekulární Staromák“, jde o symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země.
Příznivci sloupu se nejprve shromáždili kolem velkoplošné obrazovky, která přenášela bohoslužbu Dominika Duky v chrámu Panny Marie před Týnem. Arcibiskup při bohoslužbě vyzval k toleranci a k uchování prostoru pro různé názorové proudy.
Lidé na místě vyjadřovali především vděčnost, že se sloup na náměstí vrátil. „Sloup ukazuje, že máme úctu k Paně Marii, protože nás ochránila a dál nás ochraňuje. Když sloup zbourali, byla potupená. Byl to vandalismus,“ řekla Radiožurnálu paní Antonie, která do Prahy dorazila od Neratovic.
K mariánskému sloupu dorazili i jeho odpůrci. Mezi nimi například europoslanec za ODS Jan Zahradil. „Je to dobrá příležitost, aby zazněly i jiné, kritické názory na stavbu, kterou mnozí lidé považují za kontroverzní. Samozřejmě je tady katolický názor, který to považuje za symbol Panny Marie a vítězství nad Švédy. Evangelické církve v tom zase vidí symbol pobělohorské rekatolizace a útlaku. Lidé sekulární, třeba já, v tom zase vidí jakési připomínání habsburské monarchie. Ty názory jsou stejně hodnotné, máme demokracii a svobodu názorů,“ řekl.
Až do samotného požehnání ze strany arcibiskupa a dalších řečníků probíhaly protesty zcela v klidu. Později se ale z megafonu několikrát ozvaly výkřiky jako „hanba“, ale k žádným skutečným nepokojům nedošlo.
„Jsem rád, že se tato významná stavba vrací na své původní místo. Staroměstské náměstí tak dostává svůj původní rozměr, ostatně i když se podíváme do historie a nešťastného okamžiku strhnutí sloupu, které mělo charakter spíše opileckého výtržnictví než ideologického záměru, tak sami účastníci tohoto aktu svého činu na smrtelné posteli litovali,“ uvedl radní hlavního města Prahy Jan Chabr (TOP 09).
Kvůli protikoronavirovým opatřením mohli na bohoslužbu přijít jen lidé s pozvánkou. Účastníci byli v kostele rozděleni do několika sektorů. Mezi přítomnými byl například hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL) nebo bývalý ministr zahraničí a čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Všichni přítomní v chrámu měli roušky. Na slavnost dorazili věřící z mnoha míst, některé farnosti si objednávaly i autobusy.
Duka na závěr bohoslužby ocenil zlatou svatovojtěšskou medailí sochaře Petra Váňu, který na napodobenině sochy pracoval, stříbrnou pak jeho spolupracovníky Tomáše Váňu a Hynka Schejbala. Další ocenění kardinál předal například emeritnímu opatu strahovskému, emeritnímu i úřadujícímu předsedovi Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu, staviteli Petru Řehořovi nebo zastupiteli hlavního města Prahy Janu Wolfovi (KDU-ČSL).
Jména Zemana, Babiše či Bobošíkové v mariánském sloupu? ‚Počítá s tím prezident,‘ tvrdí šéf spolku
Číst článek
Bez listiny
Do útrob sloupu měla být vložena také pamětní listina, která vyvolala kritické reakce. Kromě prezidenta Miloše Zemana nebo premiéra Andreje Babiše (ANO) se na ní totiž podepsali také třeba i prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, bývalá kandidátka Suverenity Jana Bobošíková či její názorová souputnice a členka Rady pro Českou televizi Hana Lipovská.
Kdo a podle jakého kritéria signatáře vybíral není jasné. Sochař Petr Váňa k tomu uvedl, že ho mrzí politické zneužití sloupu. „Přál bych si, aby mariánský sloup nebyl politická věc,“ uvedl. Do sporu v pátek dopoledne vstoupil také starosta Prahy 1 Petr Hejma (STAN).
„Obnovení mariánského sloupu se nesmí stát předmětem s ním nesouvisejících malicherných politických sporů,“ napsal na facebook. A dodal, že listina s podpisy politiků „nebude umístěna dovnitř mariánského sloupu“.
Společnost za obnovu mariánského sloupu ale jeho slova popřela, ač připustila, že do sloupu možná budou vloženy listiny dvě. Uložení listiny s podpisem mimo jiné Jany Bobošíkové potvrdil Radiožurnálu krátce při akci místopředseda společnosti Karel Kloud.
Do sloupu ale zatím nebyla vložena žádná listina. Tu s kontroverzními podpisy měla nahradit, či doplnit listina podepsaná pouze Dukou, starostou Prahy 1 Hejmou a sochařem Váňou. Tu trojice skutečně v sobotu podepsala, do sloupu ale zatím vložena nebyla.
„Byla to naše podmínka společně s kardinálem Dukou, abychom zabránili podobným polemikám. Žádné tubusy vloženy nebyly, proběhlo posvěcení sloupu a vloženy byly do schránky jen obrázek Pany Marie a trojice kamenných růží,“ řekla Hejma pro iROZHLAS.cz. Kloud podle něj o posledním vývoji okolo uložení listin nemusel vědět.
Švédská vojska
Mariánskému sloupu, který dal postavit habsburský císař Ferdinand III. v roce 1650 jako poděkování Panně Marii za obhájení Prahy před švédskými vojsky v roce 1648, se věnují dvě knihy, které autoři představili tento týden. Historické a církevní souvislosti vzniku, stržení a obnovy Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze popsal ve své knize katolický kněz Stanislav Přibyl.
Další knihu Duchovní střed Evropy - dějiny Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí 1650-2020 pokřtili autoři Petr Blažek a Vojtěch Pokorný, kteří se věnují dobovým sporům o smysl a výklad českých dějin, roli barokního umění, vztahu státu a církve, husitskému a bělohorskému mýtu či náboženským sporům.
