Rekordní počet neúspěšných maturantů? ‚Data o testech stát tají, srovnání nic neříká,‘ tvrdí experti
Výsledky první části letošních maturit – didaktických testů – ukazují, že neuspělo rekordní množství prvomaturantů: 18 procent. Odborníci na psychometriku, která se testováním zabývá, upozorňují na řadu nejasností ohledně návrhu maturit. Srovnávání výsledků podle nich není korektní. Dopady na studenty jsou ale reálné.
Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání – Cermat (CZVV) zveřejnilo v polovině června první část výsledků státních maturit. V písemné části neuspěla víc než pětina maturantů. U studentů, kteří maturitní zkoušku absolvovali poprvé – prvomaturantů – je neúspěšnost 17,7 procenta. Těch je přitom naprostá většina.
Výsledky upozorňují na propast mezi různými typy škol.
Výsledky státních maturit za minulé roky zveřejňuje Cermat až na úroveň jednotlivých testů. Pro detailní pohled na maturity jsme data získali pomocí skriptu, jehož autorem je Jiří Münich, analytik společnosti EDUin. Data nejsou stoprocentně kompletní: jak na svém webu upozorňuje Cermat, z důvodu anonymizace „nejsou publikovány skupiny čítající méně než čtyři žáky“.
Historické výsledky ukazují, jak hluboká je propast mezi školami: v roce 2019 neuspělo u maturit 0,7 procenta studentů osmiletých gymnázií, ale 22,7 procenta studentů navazujících oborů na učilištích. Tedy víc než třicetinásobek.
Ještě brutálnější jsou rozdíly v matematice, u které je neúspěšnost tradičně vysoká. Například na učilištích s jiným než technickým zaměřením z ní propadlo téměř 70 procent studentů.
Na rozdíl od prvního grafu tentokrát neukazujeme pouze prvomaturanty, ale všechny účastníky maturit včetně repetentů. Přerušovaná linka upozorňuje, jaká část maturantů si u daného typu škol zvolila matematiku – jak upozorňuje Cermat, při srovnání je třeba brát ohled na to, jak byl předmět u studentů populární.
„Porovnáváte-li data v rámci předmětu, mohlo by se stát, že jednu školu reprezentuje jen málo početná skupina excelentních žáků a ve druhé škole je obdobná skupina doplněna velkým počtem průměrných či slabých žáků,“ upozorňuje na svém webu Cermat.
Neúspěšnost maturantů podle typu školy
Rozdíly v úspěšnosti jsou také mezi regiony. Klasicky se na jednom konci s odstupem drží Praha, na druhém obvykle bývá Ústecký a Karlovarský kraj. Rozdíly jsou z velké části způsobeny strukturou středních škol v kraji: tam, kde je více gymnázií, bývají výsledky lepší.
Neúspěšnost maturantů podle kraje: tři nejlepší, tři nejhorší
Bez dat o konstrukci testů nevíme nic
Ve zmíněné zprávě o výsledcích letošních didaktických testů Cermat srovnává také letošní výsledky maturit s předchozími roky. Neúspěšnost 17,7 procenta je nejvyšší od roku 2013, kdy se státní maturity konaly poprvé.
Co z toho vyplývá? Nic, tvrdí Hynek Cígler z Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny brněnské Masarykovy univerzity.
„Každoročně jsme svědky zpráv v médiích, jak se maturanti během let zhoršili či zlepšili, jde však o nesmyslné závěry, které se nezakládají na datech,“ domnívá se. „Reálnou příčinou zhoršení či zlepšení mohly být znalosti maturantů, nebo obtížnost testu, v datech to nelze nijak rozlišit.“
Psychometrik Hynek Cígler: Státní maturita nenaplňuje standardy pedagogického testování
Číst článek
Podle Cíglera jde o problém, který doprovází státní zkoušku celých sedm let její existence.
„Jedním z běžných nároků na podobné testy je naprostá transparentnost,“ pokračuje Cígler. „Nejde jen o to, že jsou známé jednotlivé testové otázky a klíč správných odpovědí, podstatné je znát i takzvané psychometrické parametry testu, tedy jeho přesnost, kvalitu výběru testových otázek, informace o tom, zda jednotlivé položky dobře rozlišují mezi více a méně připravenými studenty a podobně. Poskytování těchto informací minimálně odborné veřejnosti je přitom základní povinností každého tvůrce podobných testů a je běžnou součástí mezinárodně platných standardů, které se kvalitou obdobných testů zabývají.“
„Přesně o tato data jsme Cermat žádali, ale ministerstvo školství žádost zamítlo. Doslova uvádí, že žádné takové analýzy – tedy ‚technické zprávy, psychometrické analýzy, statistické reporty‘ a podobně – nejsou k dispozici. To je naprosto hrubá a neodpustitelná chyba tvůrců testu a celého Cermatu.“
„Žadatelem požadované informace, tedy poskytnutí veškerých technických zpráv, které se vztahují ke společné části maturitní zkoušky [...] ve své podstatě představují vnitřní, tedy interní pokyny, určené výhraně pro potřebu Centra přímo související s jeho činností,“ píše Cermat ve zdůvodnění odmítnutí žádosti.
Po odvolání sice centrum poskytlo seznam dokumentů k maturitní zkoušce, podle žadatele se ale žádný z nich netýká požadovaných psychometrických charakteristik, které by tvorbu testů vysvětlily.
Na následný písemný dotaz serveru iROZHLAS.cz, zda požadovaná data skutečně nemá, dosud Cermat neodpověděl.
Münich: stát neumí říct, k čemu maturitu chce
„Jde přitom o skvělý zdroj nesmírně cenných analytických dat, kterými zdaleka není jen žebříček středních škol,“ naznačuje možnosti využití takových dat Cígler. „Pokud by byly testy dobře postaveny a data by byla dostupná, šlo by na nich sledovat vývoj vzdělanosti, efektivitu různých vzdělávacích stylů a směrů, například přínos takzvané Hejného metody pro výuku matematiky.“
„Data mohou být použita pro zkoumání dopadů socioekonomického zázemí studentů na jejich znalosti, kontrolu vzdělávání ve vyloučených lokalitách a podobně. K těmto a řadě dalších účelů včetně analýz pro účly konkrétních politických rozhodnutí se podobná data ve světě běžně využívají. V Česku ne,“ tvrdí.
Podle Jiřího Münicha z EDUinu je netransparentnost o to problematičtější, že výsledky testů mají na desítky tisíc studentů ročně reálné dopady.
„Maturitní zkouška rozhoduje o možnosti výkonu řady povolání nebo studia na vysoké škole,“ říká Münich. „Ještě větší roli hrají v tomto ohledu přijímací zkoušky na střední školy, které má také na starost Cermat. Na základě toho, jak v relativně nízkém věku roztřídí žáky, se rozhoduje o tom, jaké podmínky k dalšímu růstu kdo z nich dostane.“
Analytik Jiří Münich: Co vlastně měří státní maturita?
Číst článek
„V druhé řadě je ale používána i jako indikátor kvality vzdělávací soustavy,“ pokračuje. „Než začneme vyvíjet test a hodnotit jeho technické aspekty, musíme se dohodnout na tom, k čemu má test sloužit.“
V tom podle něj ministerstvo školství ani podřízený Cermat nemá jasno.
„Má uspokojivě pokrýt celou škálu dovedností od nejnižší až po nejvyšší, nebo být precizní ve specifické úrovni obtížnosti? Jedno bude vždy na úkor druhého a konstruktér testu nakonec musí rozhodnout, jakou funkci má test plnit.“
„Z těchto důvodů je důležité vědět, jak funguje validační proces, kdo rozhoduje o formátu úloh a jakými způsoby je ověřován jejich soulad se stanovenými cíli vzdělávací politiky. A to se teď neděje,“ dodává Münich.
