‚Nikdy to nepřebolí.‘ Matka jí zemřela tři dny po konfliktu s cyklistou, muž má dostat podmínku
Matěj Skalický mluví s Marií Veselou z domácí redakce zpravodajství Českého rozhlasu
Cyklista a řidička. Dva příběhy, jeden osudový moment u Karlova mostu. Pár dnů poté žena umírá a bezmála dva roky nato jde muž k soudu. Je obžalovaný z těžkého ublížení na zdraví. Co přesně se stalo? A proč žalobkyně navrhuje muži podmínku? Poví Marie Veselá z domácí redakce Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.
Kredity:
Editace: Kristýna Vašíčková
Sound design: Jaroslav Pokorný
Rešerše: Zuzana Marková
Podcast v textu: Marcela Navrátilová
Hudba: Martin Hůla, Damiana Smetanová
Zpravodajský podcast Vinohradská 12 poslouchejte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.
Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.
Použité fotky:
Marie Veselá, reportérka ČRo | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas
Násilí (ilustrační foto) | Foto: Fredrik Sandberg | Zdroj: Profimedia
Příběh, který budeš nyní vyprávět, je téměř dva roky starý. Rezonuje ale právě v těchto dnech. Brzy se totiž dostane před soud. Co se 29. srpna 2022 v Praze na nábřeží u Karlova mostu stalo?
29. srpen byl pro Markétu a Vanessu Červovy úplně normální den. Nebo se tak aspoň ze začátku jevil. Markéta a Vanessa byly matka s dcerou, které si vyjely na nákupy. Vanesse tehdy bylo čerstvě devatenáct let a přihlásila se do soutěže krásy Miss. Proto si chtěla nakoupit nějaké nové oblečení. Když se vracely autem z nákupů, poblíž Karlova mostu zastavily na křižovatce, protože tam právě blikla červená. Protože bylo horko, měly otevřená okýnka. Vedle nich na té křižovatce zastavila rodina s menšími dětmi, která si vyjela na kola. A Vanessa mi popisovala, že si s matkou řekly, že to je zvláštní, brát děti na kolo do centra Prahy, protože to vypadá docela nebezpečně, a protože ty děti prý nevypadaly při jízdě na kole úplně jistě. Přes otevřená okénka nejspíš rozhovor slyšela ta rodina na kolech.
„Mezi sebou jsme si řekly, že nechápeme, proč vlastně berou ty děti do centra na kolo, protože se nám to zdálo nebezpečný. A ty děti se tak pohupovaly na tom kole a to jenom stály. Ale my jsme to prostě dál neřešily a když padla zelená, tak jsme normálně vlastně jely dál.“
Vanessa Červová (ČRo, archiv Marie Veselé, květen 2024)
Máme dvě verze tohoto příběhu. To, co mi řekla Vanessa, a to, co tvrdí otec od té rodiny, ten cyklista. Ten říká, že ženy autem do jeho rodiny najížděly. Slovní výměna mezi ženami a rodinou měla údajně proběhnout už u toho Karlova mostu. Pak ale blikla na semaforu zelená a matka s dcerou odjely autem pryč. Po nějaké chvíli si Vanessa všimla ve zpětném zrcátku, že ten táta, ten cyklista, se vydal na kole za nimi.
Markéta s Vanessou se vydaly směrem k Rudolfinu, k židovskému hřbitovu. A co se tedy následně stalo, když si všimla, že ten cyklista jede za nimi?
Vanessu s matkou přibrzdila u Rudolfina, kde zastavily, kolona aut. Blížil se k nim ten otec a Vanesa mi popisovala, že už v tu chvíli začala cítit pocit ohrožení, a že něco bude špatně. Matce řekla, aby zamkla auto, a vytáhla mobilní telefon, pomocí kterého začala volat policii.
Už v tu chvíli?
Už v tu chvíli. Podle Vanessina vyprávění je ten otec dojel, ale protože si nechala otevřenou asi pěticentimetrovou škvíru v okénku, tak jak volala policii, tak jí měl ten pán údajně mobil vytrhnout a odhodit na ulici a přitom ji prý verbálně napadal. Vanessa přirozeně otevřela dveře a chtěla si pro ten telefon dojít. Jenomže ve chvíli, kdy nastupovala zpátky do auta a měla ještě nohy venku, tak ten muž začal zavírat dveře. Takže tam už byly i tělesné ataky. V tu chvíli z auta vystoupila její maminka, která jí chtěla údajně pomoci.
Takže se do toho v tu chvíli už zapletla i Vanessina matka.
Ano, to byl ten moment, kdy Markéta Červová měla vystoupit z auta, aby se Vanessy zastala. Vanessa přiznala, že ze strany její mámy padaly nadávky ve stylu aby ten člověk nechal její dceru na pokoji. Byla asi nejspíš i vulgární, křičela na něho, co si to dovoluje a tak podobně. A pak podle Vanessy začalo to největší peklo, protože údajně ten otec od rodiny chytl její mámu za vlasy, předklonil ji a začal ji fyzicky napadat.
„(…) a začal jí dávat ty údery do břicha, do hrudníku, kopal do ní. A já jsem vůbec nevěděla, co mám dělat. (…) potom jsem ho od mámy odtrhla, takže jsme se začaly ještě my dva tak nějak přetahovat.“
Vanessa Červová (ČRo, archiv Marie Veselé, květen 2024)
Vanessa popisovala, že ty údery byly intenzivní a že jich bylo hodně. Nikdo z kolemjdoucích se prý do té potyčky nezapojil.
Na to jsem se chtěl zeptat, protože se to stalo na rušné ulici, kde je vždycky spousta lidí.
Tentokrát se nikdo nijak neangažoval a toho muže údajně odtrhla od své mámy až Vanessa, která s ním údajně měla také nějakou fyzickou potyčku, kdy on ji měl držet za krkem, měl ji dávat pěstmi do ramene, na kterém prý, jak mi popisovala, potom měla velkou podlitinu. Takže takto se podařilo odtrhnout Marketu Červovou od toho otce od rodiny.
To znamená, že ten muž měl podle výpovědi Vanessy její matku zbít a teprve Vanessa ho od své matky odtrhla. Co se dělo potom? Šla matka hned na policii nebo do nemocnice?
Ve druhé části toho incidentu jela kolem policejní hlídka, takže se ke konci zapojili i policisté, a ti oběma ženám, Vanesse a Markétě Červovým doporučili, aby jely do nemocnice. To obě udělaly.
Potom odjely domů. Vanessa říkala, že měla nějaké podlitiny, trochu pochroumaný krk, ale že jinak byla v pořádku. Její máma si ale podle Vanessina popisu stále stěžovala na nějaké bolesti a na pálení na hrudi.
Vnemocnici tedy došlo k ošetření, nicméně po propuštění měla maminka Vanessy nadále zdravotní potíže.
Ano. A pár dní na to, dva nebo tři dny, tuším, myslím, že to bylo 1. září, tak Markéta Červová zemřela. Vanessa zveřejnila části lékařských zpráv, ze kterých víme, že měla její matka poraněné vnitřní orgány. Píše se v nich, že utrpěla zranění v podobě trhliny tenkého střeva, krevní výrony v oblasti střev, zranění v oblasti močovodu i vaječníků. A dále z těch zpráv víme, že příčinou smrti bylo akutní srdeční selhání.
„Samozřejmě to není úplně nic příjemného a myslím si, že je to věc, která nikdy nepřebolí.“
Vanessa Červová (ČRo, archiv Marie Veselé, květen 2024)
Tako-tsubo syndrom
V těch částečných shrnutích posudků od lékařů jsem se dočetl: „akutní selhání srdce pod klinickým obrazem tako-tsubo syndromu“. Co to je tako-tsubo syndrom?
To je syndrom, který vzniká, když máš nějaký velký stres nebo velké emoční zatížení. Kardiochirurg Petr Neužil z nemocnice na Homolce to vysvětlil takto:
„(…) jde o stresovou dysfunkci, poruchu systolických funkce, to znamená stažlivosti levé komory. Ta porucha je přechodného typu, ale může končit fatálně, to znamená, že ty lidi jdou do kardiogenního šoku. Pacienti musí být urgentně hospitalizováni na jednotce intenzivní péče, nejlépe na kardiologicky laděné jednotce intenzivní péče, nejlépe koronární jednotce.“
kardiolog Nemocnice na Homolce Petr Neužil (archiv V12)
Velmi laicky řečeno se levá komora srdeční uprostřed zaštípne a vytvoří takovou zaškrcenou nádobu. Jmenuje se to tako-tsubo syndrom podle japonské nádoby na chobotnice. Aby ty ulovené chobotnice nevylezly, tak má ta nádoba takové zaškrcené hrdlo. No a tvar té srdeční komory v tu chvíli vypadá podobně. Ten syndrom se podle pana Neužila musí rychle řešit.
Nejčastěji jím trpí ženy okolo šedesáti let, které jsou jinak normálně zdravé a nemusí mít jinak žádné srdeční onemocnění. Srdce se po několika dnech obvykle vrací do normálu. V prvních hodinách a dnech je to ale velmi nebezpečné a může to pro pacienty končit i fatálně. Právě jako se to stalo v případě Markéty Červové.
Tako-tsubo syndrom potvrdil i další posudek, ze kterého Vanessa citovala. Respektive zveřejnila z něj výňatek na sociálních sítích. Je v tuto chvíli prokázané, že smrt nastala skutečně ve spojitosti s tím, co se toho 29. srpna 2022 u Karlova mostu odehrálo?
Z těch částí spisu, které známe, protože neznáme celý spis, tak podle těch částí se to neprokázalo. Vycházíme z těch posudků, které Vanessa zveřejnila. V těch se přímo píše, že spouštěčem tako-tsubo syndromu bývá uváděný emoční stres, nelze ale určit, zda projednávaný konflikt byl sám o sobě spouštěčem, či se jednalo o kombinaci více faktorů.
Ještě jednou zopakuji, že vycházíme jen z části lékařských zpráv a posudků. Neznáme celý spis, ale víme, že státní zástupkyně podala na muže obžalobu, a to pro zvlášť závažný trestný čin těžké ublížení na zdraví bez následku smrti.
Ptala jsem se na názor advokáta Tomáše Nahodila, co by se mohlo s těmi lékařskými posudky u soudu dít a ten odhadl, že v tomto případě by mohl soud nechat zpracovat ještě jeden revizní lékařský posudek a nechat je přezkoumat.
„Teďka jde o to, co z toho mělo větší nebo menší význam pro zhoršení toho zdravotního stavu natolik, že došlo k úmrtí. (…) je dost možné, že ten revizní znalecký posudek možná byl už zpracován v tom přípravném řízení (…)“
Tomáš Nahodil, advokát (ČRo, archiv Marie Veselé, květen 2024)
Vanessa má nicméně jasno. Říkala úplně natvrdo, že její máma byla do té doby zdravá, nic jí nebylo a opravdu použila slova, že ten pán ji prostě zabil, že je o tom přesvědčená.
Je potřeba dodat, že hlavní líčení ještě nezačalo, je potřeba dodržovat presumpci neviny, podle které je potřeba dívat se do té chvíle, než bude rozsudek pravomocný, na toho člověka, byť obviněného, byť obžalovaného, jako na nevinného.
Ještě jednou zopakuji, že je tento čin kvalifikovaný jako ublížení na zdraví bez následku smrti. Ty jsi říkala, že bude mít tento příběh pochopitelně dva vypravěče. Podařilo se ti spojit s obžalovaným mužem, respektive s jeho obhájcem, abychom se dozvěděli jeho verzi toho, co se odehrálo?
Ač jsem je kontaktovala, tak se mi přímo s nimi bohužel spojit nepodařilo. Obhájce toho pána, Vlastimil Rampula, doteď nereagoval na SMS zprávy, i když si je přečetl. A nezvedal ani telefon. Pohled druhé strany známe tedy jenom obrysově. Já ho znám z toho, co mi popisovala Vanessa, která přístup do spisu má a výpovědi toho pána viděla. Ta říkala, že cyklista tvrdí, že se jenom bránil, že na něho vlastně ženy zaútočily, a že se v tomto případu staví do role jakési oběti.
Muže se ale podařilo kontaktovat deníku Blesk. Jeho redaktoři ho vyzpovídali a řekl jim, že matku Vanessy jenom odclonil od sebe, aby mu neubližovala. Říká, že do ženy nekopal ani ji neudeřil pěstí, a že mu to může potvrdit policejní hlídka, která ale podle Vanessy přijela na místo až později.
Dál cyklista řekl, že všechny věci ve spise hovoří pro něj a žádné důkazy proti němu neexistují. Rozhovor v Blesku je anonymizovaný, takže těmito parafrázemi se plně odkazujeme na to, co o tom, co daný člověk řekl, tvrdí Blesk.
Vanessy Červové jsem se ptala, jestli se muž rodině ozval, jestli se omluvil, jestli vyjádřil nějakou lítost. Nic z toho se prý nestalo. Pro Blesk ale tento pán uvedl, že je mu Markéty Červové velmi líto a ještě jednou zopakoval, že z jeho strany neproběhlo absolutně žádné násilí vůči paní Červové.
Vraťme se ještě jednou na místo činu, kde se všechno odehrálo. Jedná se o jednu z nejrušnějších částí Prahy, která vede od Karlova mostu severně k Rudolfinu a židovskému hřbitovu. Tam přeci musí být nějaké kamery. Jsou k dispozici nějaké kamerové záznamy, které by situaci osvětlily? Jsou zde jednoznačné rozpory v tom, co jeden nebo druhý tvrdí o tom, co se odehrálo.
Ten první kontakt poblíž Karlova mostu na kamerách zachycený je. Tedy to, že ženy přijely autem, že tam stála rodina, která si vyjela na kolech. Podle Vanessy se díky kamerovým záznamům podařilo prokázat, že ženy do té rodiny nenajížděly.
Klíčová scéna, o které jsme mluvili asi nejdéle, se ale odehrála o kus dál. To bylo právě u Rudolfina a židovského hřbitova. V tom místě žádná kamera podle Vanessy Červové není, takže kamerové záznamy nejsou. My tento incident známe opravdu jen z verzí obou stran. Od Červových a zprostředkovaně od toho pana cyklisty.
Ráda bych zopakovala, že jsme se opravdu pokoušeli oslovit obě strany, i tu druhou. Pořád stojíme o vyjádření pana cyklisty a jeho rodiny.
Ublížení na zdraví bez následku smrti
Tento případ se odehrál na konci srpna 2022. Za pár měsíců to budou dva roky. Teprve teď se ale dostane před soud, proč to tak dlouho trvalo? Proč se o tom teprve teď začíná mluvit?
Každému soudu předchází nějaké přípravné řízení, kdy policie shromažďuje důkazy, kdy ten spis putuje od policie na státní zastupitelství, připravuje obžalobu a tak dále. Řekla bych, že limit několika měsíců je vlastně celkem standardní. Spíš jsem si myslela, že se zeptáš, proč to tak dlouho trvalo, než to Vanessa zveřejnila. To byla totiž otázka, která napadla i mě a také jsem se jí hned zeptala, proč to zveřejňuje až po dvou letech. Říkala mi, že je součástí toho spisu, bylo vyšetřování, a nemohla nic říkat. A poté, jakmile se v dubnu dozvěděla obžalobu, jakmile se dozvěděla právní kvalifikaci, tak ten příběh nabídla některým médiím. V té době ji některá média ignorovala a vůbec je to nezajímalo, tak se rozhodla, že tenhle svůj pohled dá na sociální síť, konkrétně na Instagram. Tam to mělo obrovský dosah, jestli to tak můžu říct. Ten konkrétní příspěvek tam má, myslím, 170 tisíc lajků. Tam to rezonovalo a postupně se jí ozývají novináři.
To znamená, že jí naštvalo to, že se dozvěděla, že čin toho člověka, který je z něj obžalovaný, je kvalifikovaný jako těžké ublížení na zdraví bez následku smrti.
Ano, ona je přesvědčená, že ten člověk její matku zabil. A ono samozřejmě té právní kvalifikaci odpovídá i trest. Státní zástupkyně navrhla tříletou podmínku s odkladem na pět let. Což znamená, že státní zástupkyně navrhuje, aby zatím ten člověk zůstal na svobodě, ale pokud v pěti letech něco provede, tak půjde na tři roky do vězení.
To znamená, když se prokáže vina toho člověka, že skutečně mohl za to, že maminka Vanessy zemřela, tak nepůjde do vězení.
Bavíme se o tom, o čem mluví obžaloba. Obžaloba momentálně vychází z toho, že není prokázaná spojitost mezi incidentem u Rudolfina a smrtí Markety Červové.
Tím tako-tsubo syndromem.
Přesně tak. Kdyby soud posoudil, že tam není žádná spojitost, tak státní zástupkyně navrhuje pro toho pána tříletou podmínku.
Vrátím se ještě k právní kvalifikaci,tedy k tomu těžkému ublížení na zdraví. Když se podíváme do trestního zákoníku, tak za těžké ublížení na zdraví v základní sazbě hrozí tři až deset let vězení. Pokud někdo způsobí smrt, tak je ta sazba samozřejmě přísnější. Tam je to od osmi do šestnácti let za mřížemi.
Vanessu a její rodinu návrh trestu opravdu šokoval, protože ho čekali mnohem přísnější. Ptala jsem se na státním zastupitelství, proč je navrhovaný trest pod zákonnou sazbou. Odpověděl mi mluvčí městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala, který mi potvrdil, že případ spadá pod obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1, a že věc teprve bude projednávat soud. A pak taky, že se k této kauze konkrétněji vyjadřovat nebude. Ale pokusil se ten návrh vysvětlit alespoň v té obecné rovině.
Začal tím, že státní zástupkyně má na rozdíl od nás, od veřejnosti, přístup k celému spisu a trest navrhuje na základě všech důkazů. A to, ať už jsou v neprospěch anebo ve prospěch toho pana cyklisty.
Tam se řadí třeba to, jestli byl ten člověk už dřív trestaný nebo jestli je bezúhonný. Aleš Cimbala dále řekl, že státní zástupci nemůžou případ posuzovat podle toho, jaké názory se k němu objevují na sociálních sítích nebo v médiích a zdůraznil, že ten návrh není konečný.
„Státní zástupce v rámci svých úvah přihlíží ke komplexnímu dokazování, t.j. ke všem relevantním důkazům. Konečný návrh trestu padne až ve spojení se závěrečnou řečí státního zástupce a to po skončení dokazování provedeného před nalézacím soudem.“
Aleš Cimbala, mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze (ČRo, archiv Marie Veselé, květen 2024)
Měnit se podle Cimbaly může podle toho, co se stane před soudem, a to hlavně v dokazovací části. Hlavní slovo o trestu bude mít samozřejmě trestní senát, který se ale návrhem státní zástupkyně vůbec nemusí řídit. Může uložit přísnější trest, nebo obžalovaného zprostit obžaloby, jak mi to potvrdil ze své praxe advokát Tomáš Nahodil.
Kdyby to dopadlo tak, jak je to teď v obžalobě popsáno, a kdyby byl uložený ten trest, který je navrhovaný, je to adekvátní?
To je dost těžká otázka. Pro Vanessu a její rodinu není adekvátní. Pro její podporovatele na sociálních sítích adekvátní taky není. Pro státní zástupkyni, když ho navrhla, adekvátní je.
Požádala jsem ministerstvo spravedlnosti o statistiky, jaké tresty české soudy za těžké ublížení na zdraví v posledních letech ukládají nejčastěji a podmíněné tresty nejsou rozhodně výjimkou. Za poslední tři roky jimi soudy trestaly ve většině případů. S podmínkou za těžké ublížení na zdraví od soudu odešlo asi 120 tisíc lidí. Trestní senáty oproti tomu do vězení poslaly necelou polovinu lidí, tedy asi 50 tisíc. Na třetím místě jsou peněžité tresty a obecně prospěšné práce.
Kdy se dozvíme, jak to dopadne? Kdy ten soud začne?
Soud začne 26. června. Věc má projednávat obvodní soud pro Prahu 1. Vanessa se tam chystá chodit, chystá se vypovídat a já se to chystám sledovat pro vysílání Českého rozhlasu a Radiožurnálu.
V podcastu byly využity zvuky Českého rozhlasu.
Související témata: Vinohradská 12, podcast, Marie Veselá, dopravní nehoda, Karlův most