OBRAZEM: I závody aut na autodráze vyžadují velké nadšení a zručnost
I malý závod se dá jezdit s velkou vášní. Důkazem je parta nadšených padesátníků, která se schází v žižkovské pivotéce. Místo formule 1 sice řídí její dvaatřicetkrát menší kopii, o napjaté situace ovšem není nouze. Modely aut řítící se po pogumovaném povrchu autodráhy ovládají muži, které neopustil klukovský zápal pro autíčka.
„Držíme se přísloví, že kdo si hraje, nezlobí,“ vysvětluje Pavel Bejteš z Kamenice. K autodráze se dostal stejně jako jeho kolegové v klukovském věku. I když je mu dnes přes padesát, bavit ho to nepřestalo.
V malé žižkovské pivotéce projede zkušený jezdec 13 metrů dlouhou trasu za necelých šest vteřin. I když to vypadá, že jen stojíte a mačkáte ovladač, udržet auto na trase vyžaduje nemalou zručnost.
Podle zkušeného autodráhového borce Pavla Fausta mladší ročníky o tuhle zábavu moc nestojí:
„Pětadvacetiletí kluci se nerozjedou, neprojedou zatáčku. Nejsou zvyklí, na počítači je to něco jiného.“
Malé auto na podobné ježdění stojí kolem 1000 korun, vyžaduje ale, podobně jako velké závodní auto, péči. Výměnu gum a podobně. Výhoda je, že si jich na večerní setkání u autodráhy mohou závodníci přinést třeba šest. Některé modely umí i svítit a jejich jízda je tak ještě o něco působivější.
