‚Počítají i kočku pod gaučem.‘ Brno zpochybňuje přínos festivalu ohňostrojů i údaje pořadatelů o počtu diváků

Pořadatelé brněnské akce, na kterou každý rok přiteče z veřejných rozpočtů šest milionů korun, teď chtějí víc peněz. Analýza radnice ale zpochybňuje jak návštěvnost, tak zvuk festivalu v zahraničí. Odpalování z hladiny brněnské přehrady v době hnízdění ptáků navíc ohrožuje mláďata.

O víkendu uzavřel poslední z šesti ohňostrojů letošní festival Ignis Brunensis. Akce, kterou Brno i Jihomoravský kraj každoročně dotují přibližně šesti miliony korun, pravidelně uvádí sledovanost přes milion lidí.

Letos poprvé se pořadatelská agentura SNIP & CO rozhodla čísla o sledovanosti ohňostrojů nezveřejnit.

„Právě tato čísla a související údaje jsou účelově používána a zpochybňována, i když je vždy uvedeno, že se jedná o odhady,“ vysvětluje marketingový ředitel firmy Ondřej Morávek v tiskové zprávě z počátku června, proč se rozhodli čísla nezveřejňovat.

Jak ovšem k počtu diváků dospěli, organizátoři neprozrazují – podle svých slov vycházejí z kvalifikovaných odhadů policie a producentského týmu festivalu. Jak takový odhad vypadá, neříkají.

„Nás zajímalo, jestli pan Morávek uvádí pravdivá čísla,“ říká bývalý náměstek primátora Matěj Hollan (Žít Brno). „Proto jsme si před dvěma lety zadali analýzu dat mobilních operátorů o návštěvnosti akce. A z té jasně vyplývá, že neuvádí. Že počet lidí na přehradě je několikanásobně nižší.“

Server iROZHLAS.cz má analýzu z roku 2017 k dispozici:

Rozdíl mezi sledovaností, uváděnou pořadateli, a návštěvností přehrady je podle ní propastný: například u prvního soutěžního ohňostroje, který podle organizátorů sledovalo 190 tisíc lidí, magistrátní dokument napočítal na přehradě a v okolí pouze 28 tisíc návštěvníků.

Ještě výraznější nesoulad byl u následujícího ohňostroje, který proběhl uprostřed pracovního týdne a za deště. Uváděnou sledovanost 130 tisíc koriguje analýza radnice číslem 15 tisíc návštěvníků.

Celková sledovanost, uváděná SNIP & CO, se v roce 2017 přehoupla přes milion lidí. Návštěvnost – bez obou ohňostrojů na Špilberku, kde se podle autorů měří obtížně – dosáhla 105 tisíc lidí. U akcí na Špilberku zmiňují, že v centru města se oproti běžným pátkům pohybovalo o 45 procent, respektive o 37 procent víc lidí.

„Data mobilních operátorů nemusí být úplně přesná, můžou se nějak lišit,“ upozorňuje Hollan. „Když operátoři říkají, že je tam asi třicet tisíc lidí, tak tam může být reálně třeba padesát tisíc. Ale stále je to čtyřikrát méně, než říká pan Morávek.“

„Ať si někdo zkusí spočítat, kolik je tam dětí, nebo i starších lidí, kteří nemají mobil,“ reaguje na analýzu Morávek. „Je to taková zvláštní diskuze, která začala v letošním ročníku, a otázkou je, proč k tomu dochází.“

55 tramvají, 30 trolejbusů, 50 autobusů

„Odhad sledovanosti je samozřejmě o tom, že je to posbírané z různých míst,“ naznačuje na dotaz Radiožurnálu logiku odhadu Morávek. „Není to jen z oblasti přímo u přehrady, ale i v okolí.“

„Další záležitost jsou pak přenosy na sociálních sítích. A když se řekne sledovanost, vysíláme také hudbu přes komerční rádia do celého éteru,“ dodává s narážkou na doprovodnou hudbu k ohňostrojům. „To znamená, že to sledují ti lidé, kteří to sice nevidí, ale sledují. A to je ten marketingový dopad toho, že lidé sledují ohňostroj, aniž by s tím třeba souhlasili. Samozřejmě můžou otočit knoflíkem, ale to většinou neudělají. Je to taková dvou- až tříhodinová masáž informací o ohňostrojích. A pro nás je nejdůležitější, že to má nasávací efekt na lidi, kteří to v tom okamžiku nevidí, a tak na přehradu zamíří.“

Takový popis ale bývalého radního neuspokojuje.

„Kdybych to měl říct s nadsázkou, tak pan Morávek počítá do údajů o počtu sledujících i kočku, která slyší ohňostroj a zajede pod gauč,“ oponuje Matěj Hollan.

Radiožurnál oslovil také bezpečnostní složky, z jejichž dat podle Morávka vycházejí odhady pořadatelů.

Policie ČR statistiky návštěvnosti nesleduje vůbec. Policisté během ohňostrojů monitorují třeba Starou dálnici v Bystrci, ze které se po dobu ohňostrojů stává parkoviště. Na ni se podle odhadů policistů může vejít až dvanáct set aut. Přesné číslo ale bezpečnostní složky nemají.

Městská policie odhady počtu návštěvníků nezveřejňuje, vysvětluje tiskový mluvčí Jakub Ghanem.

„Jakékoliv odhady jsou velmi složité,“ upozorňuje Ghanem. „Přítomné hlídky po celou dobu usměrňují provoz a nemají možnost vozidla počítat. Kamerový systém jako nástroj, který by nám v odhadech pomohl, tady bohužel k dispozici nemáme.“

Mezi veřejnými institucemi tak nejlépe dokáže počet návštěvníků odhadnout Dopravní podnik města Brna, který do okolí přehrady přepraví většinu z nich.

„Na jednu show na přehradě vypravíme 55 tramvají, 30 trolejbusů, 50 autobusů. Za večer se všechny otočí dvakrát až třikrát. Průměrná vytíženost tramvaje je 200 až 270 lidí, trolejbusu 70 lidí a kloubového autobusu 110 lidí,“ vypočítává tisková mluvčí DPMB Hana Tomaštíková.

Řešením slovní úlohy je 37 200 až 67 350 lidí v každém směru. Průměrných 52 tisíc návštěvníků je podstatně vyšší číslo, než odhad z dat mobilního operátora, se kterým pracuje analýza magistrátu.

Od příštího ročníku město zaplatí dvojnásobek

Analýza ve velké zkratce vyčísluje také ekonomické dopady akce. Bez většího upřesnění konstatuje, že celková spotřeba diváků festivalu Ignis Brunensis je 127 milionů korun. Nejvíc peněz – 47 milionů – návštěvníci utratí za jídlo a pití. Na první pohled ovšem v analýze chybí vyčíslení nákladů, například u zmíněného dopravního podniku.

Z veřejných rozpočtů získává firma SNIP & CO na pořádání akce, obvykle formou smlouvy o propagaci, kolem šesti milionů ročně. Město Brno podle tříleté smlouvy zaplatilo v letech 2017 až 2019 celkem 7,9 milionů korun (asi 2,6 milionů ročně), Jihomoravský kraj přispívá každoročně třemi miliony. V posledních třech letech si každoročně objednávala propagaci také městská firma Technické sítě Brno, ročně ji stála čtvrt milionu. V roce 2017 půlmilionem přispěla také agentura CzechTourism.

Tříletá smlouva mezi Brnem a organizátorem festivalu letos končí. Nyní proto obě strany připravují nový dokument.

„Smlouva s Brnem nám skončila, ale máme v ní prolongaci,“ potvrzuje Jiří Morávek, generální ředitel SNIP & CO. „Potřebovali bychom částku jeden a půl až dva miliony korun navíc na jeden ročník.“

„Není to horentní částka, brněnská přehlídka je low-cost,“ dodává. „Letošní festival stál asi 11 milionů korun. Není to jenom o ohňostrojích, ale i dalších doprovodných akcích.“

Rachejtle vs. rorýsi

Vedle ekonomické roviny hraje u brněnských ohňostrojů významnou roli také rovina ekologická. Na rozdíl od silvestrovských ohňostrojů, jejichž dopady iROZHLAS.cz zmapoval v prosinci, se totiž Ignis Brunensis pořádá v době hnízdění ptáků.

„Na přehradě žijí chráněné druhy ptáků jako ledňáček říční,“ říká Věra Sychrová, mluvčí České společnosti ornitologické. „Období hnízdění je pro ptáky nejcitlivější v roce. Rušení ohňostroji považujeme přinejmenším za bezohledné, jejich zrušení bychom určitě přivítali.“

„Kolik ptáků na brněnské přehradě při Ignis Brunensis zahyne nebo se zraní, je velmi těžké určit a dokonce i odhadnout,“ dodává Sychrová. „Zřejmě jediným spolehlivým údajem je proto počet zraněných ptáků přijatých do záchranné stanice, například v nedaleké zoologické zahradě.“

Oblast s pěti ohroženými a jedním silně ohroženým druhem ptáků.

V oblasti okolo přehrady, vyznačené na mapě žlutým čtyřúhelníkem, se podle databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR vyskytuje nejméně pět ohrožených druhů ptáků: rorýs obecný, strakapoud prostřední, ťuhýk obecný, vlaštovka obecná a také silně ohrožený krahujec obecný. Vedle nich žije poblíž přehrady řada dalších druhů ptáků, které jsou v Česku „pouze“ chráněné.

Výzvu ohledně hnízdění ptáků, ve které se výslovně mluví o brněnském festivalu, adresovala politikům také Ústřední komise pro ochranu zvířat – poradní orgán ministra zemědělství – už v roce 2006.

„Vážení představitelé měst, předpokládáme samozřejmě, že nemáte zájem na snižování ptačí populace. Proto vás vyzýváme, abyste v případě zájmu různých subjektů pořádat zábavnou akci spojenou s hlučnou produkcí určili buď jiný termín než květen a červen, nebo jiné místo, než je veřejná zeleň či park,“ vzkázala tehdy komise.

Problémy s hnízděním ptáků připomínají i vědci z Masarykovy univerzity, která letos slaví sto let a závěrečný ohňostroj od pořadatelů „dostala k narozeninám“.

„Jsme spolu s dalšími kolegy přesvědčeni, že univerzita jako centrum vzdělanosti a kultury by se měla od přírodě i senzitivním lidem nepřátelské atrakce distancovat,“ vyzvala socioložka Hana Librová.

„To platí hlavně pro ohňostroje na přehradě. Když se teď, tedy v době hnízdění, ozvou rány, které nadšené diváky tak fascinují, ptáci zmateně opouštějí hnízda a často se na ně nevracejí,“ doplnila pro redakci iDNES.cz. Opuštěná mláďata v takových případech uhynou.

V neposlední řadě sklízí nezájem organizátorů Ignis Brunensis o ptáky také kritiku od kolegů.

„Před ohňostrojem provádíme takzvané anoncování,“ vysvětlil redakci iROZHLAS.cz loni v prosinci Martin Petera ze společnosti Makalu Fireworks, která pořádá pražské novoroční ohňostroje. „To znamená, že patnáct, deset, pět, tři a jednu minutu před vlastním ohňostrojem odpalujeme pyrotechnické výrobky, dělové rány. Funguje to podobně jako třeba plašiče ptáků v sadu.“

„Na Ignis Brunensis nestřílejí anonce, před ohňostrojem mají obyčejné efekty, kterým chybí tlaková vlna. Tudíž jsou po téhle stránce mnohem méně profesionální. Všichni, kdo to nedělají, vystavují vodní ptactvo a další zvířata riziku zranění. Jakmile spustíte tu kanonádu, lítají nad odpalištěm, a pak to může být pro ně nebezpečné,“ dodal Petera.

Pro představu: tahle vypadal náhlý úprk ptáků v americkém městečku Beebe na Nový rok 2011, jak ho zachytil radar meteorologické agentury NOAA. Ukazuje, že se nezvedla jedna, ale hned několik vln ptáků: poprvé se vznesli po desáté hodině, později ještě nejméně třikrát.

Stupnice označuje počet odrazů na radaru, tedy počet ptáků v oblasti, žlutá a zelená barva v centru záběru ukazují na vyšší množství ptáků. Barevné pruhy v pravé dolní části jsou dešťové mraky. Čas je uveden v GMT, pro místní čas v americkém Arkansasu je třeba odečíst pět hodin. Zdroj: NOAA

Česká legislativa odpovědnost za případné ekologické škody nechává na organizátorech. Pokud by hrozilo, že ohňostroj uškodí chráněným živočichům, tedy například ptákům, musel by si pořadatel obstarat výjimku ze zákona.

Brněnský i jihomoravský odbor životního prostředí ovšem serveru iROZHLAS.cz odpověděly, že je v souvislosti s přehlídkou nikdo neoslovil. Kvůli Ignis Brunensis se zabývaly pouze kvalitou ovzduší, dopady na ptáky ani jiné živočichy neposuzovaly.

Pokud by ke škodám na ptačí populaci přesto došlo, hrozí organizátorům správní řízení.

„Největší problém z hlediska zátěže pro životní prostředí je velká koncentrace lidí a rozjezd aut, tedy výfukové plyny a podobně,“ upozorňují organizátoři, v čem podle nich spočívá ekologický problém přehlídky. Případné problémy s ptačí populací nezmiňují.

Znečištění vzduchu: oproti Silvestru v pořádku

Dalším možným problémem v souvislosti s festivalem může být zmíněné znečištění vzduchu. Loňské ohňostroje proto podrobně změřila brněnská pobočka Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Výsledky měření zveřejnila ve čtyřdílném seriálu.

„U prachových částic a oxidů dusíku jsou pozorovány nárůsty koncentrací, související jak s odpalováním ohňostroje, tak s pohybem velkého počtu osob (resuspenze, cigaretový kouř), stánky s občerstvením (emise ze spalování dřevěného uhlí v grilech) a intenzivnějším dopravním zatížením v lokalitě,“ tvrdí ČHMÚ v první části studie, zaměřené na běžné polutanty, jako jsou prachové částice nebo oxidy dusíku.

„V porovnání s hodnotami suspendovaných částic měřenými běžně v zimním období, či s koncentracemi oxidů dusíku měřených na dopravních stanicích se nejedná o nijak výjimečné hodnoty,“ dodává ČHMÚ.

Průběh koncentrací PM10, NO2 a SO2 během konání festivalu Ignis Brunensis. Růžové pruhy jsou intervaly s ohňostrojem. Zdroj: ČHMÚ

Ani druhá část testu, kdy vědci měřili množství kovů ve vzduchu, neukázala zásadní problém.

„K nejvýraznějším nárůstům během odpalování ohňostrojů došlo u draslíku, kde byly koncentrace ve čtyřhodinovém intervalu v průměru padesátkrát vyšší než mimo ohňostroje,“ pokračují autoři měření. „Konkrétně u draslíku však nejsou vyšší koncentrace rizikem, podle některých zdrojů jsou dokonce zvýšené koncentrace draslíku v ovzduší prospěšné, protože napomáhají neutralizaci nežádoucích účinků kyselých dešťů. Právě ohňostroje jsou jedním z nejvýznamnějších zdrojů draslíku v ovzduší.“

Studie naměřila také oproti dlouhodobým průměrům 18× vyšší koncentraci stroncia, 19× více titanu, 15× více barya, 21× více hliníku, 10× více chromu a zvýšené koncentrace dalších kovů. Podle autorů nicméně není důvod ke znepokojení, koncentrace jsou stále velmi nízké.

Z hlediska znečištění vzduchu jsou podstatně problematičtější silvestrovské ohňostroje, upozorňuje také ČHMÚ.

Měření na Ignis Brunensis ČHMÚ prováděl i letos. V části webu, věnované přímo ohňostrojům, plánuje výsledky zveřejnit během letních prázdnin.

Město chce přilákat cizince, festival to neumí

„Udávané návštěvnosti pořadatelem akce přesahují počet návštěvníků dle mobilního operátora v řádech desetitisíců,“ uzavírají autoři analýzu pro brněnský magistrát. „Proto může být význam akce značně naddimenzovaný, přestože ekonomické benefity pro veřejné rozpočty jsou i tak značné.“

Pro radnici je ovšem důležitější oslovit zahraniční návštěvníky. A to se podle marketingové vedoucí Magistrátu města Brna Barbory Podhrázské nedaří.

„Z analýzy jednoznačně vyplynulo, že převažuje počet domácích návštěvníků, přes 95 procent,“ říká Podhrázská. „Když se navíc podíváme na skladbu těch pěti procent zahraničních návštěvníků, jsou to hlavně Slováci a Ukrajinci. Tedy lidé, kteří v Brně žijí nebo přebývají. Ta akce má zatím opravdu lokální charakter a my ve své strategii cestovního ruchu máme samozřejmě zájem o akce, které by přitáhly zahraniční návštěvnost.“

„Festival by měl slušnou šanci zasáhnout návštěvníky z Asie, kteří mají toto téma velmi rádi,“ pokračuje Podhrázská. „Ale máme problém ve formátu, kdy je festival roztažený do několika týdnů. Turista v Brně stráví průměrně 1,8 dne. Kdyby se festival konal kompaktně tři až čtyři dny každý rok, tak to můžeme do zahraniční velmi dobře vyvézt, ale v tomto formátu se to dělá velmi obtížně.“

Město se přitom už v minulém volebním období s organizátory přehlídky Ignis Brunensis domluvilo, že nebude dávat peníze na širší variantu festivalu nazvanou Brno, město uprostřed Evropy. Jeho součástí byly vedle ohňostrojů také další desítky akcí, které se v Brně tou dobou konaly. Organizátoři do něj započítávali například každoroční Noc kostelů.

„Před pár lety tady probíhal celý květen a červen úplně nesmyslný pseudofestival Brno, město uprostřed Evropy, kterému se všichni pořadatelé normálních kulturních festivalů smáli,“ upozorňuje Matěj Hollan. „Všechno, co se zrovna v Brně dělo – třeba někam na ukázku vyjeli hasiči se stříkačkou – pan Morávek prohlásil za svůj festival.“

„Město řeklo, že tohle podporovat nebude,“ pokračuje. „Ať se bavíme jen o ohňostrojích, které jsou něčím zajímavé, lidé na ně chodí. Když na ně přijde padesát tisíc lidí, tak to není málo.“

Pořadatel nemá zájem festival přesouvat jinam.

„Město si musí uvědomit, jestli tady takovou akci chce, nebo nechce,“ reaguje Jiří Morávek. „Velmi neradi bychom přecházeli kamkoliv jinam, protože za rukáv nás tahá kdekdo, a ve střední Evropě takováto přehlídka nikde není.“

„Nepotřebujeme lámat rekordy, a kdo nevěří, ať tam běží,“ vzkazuje kritikům.

Jan Boček, Jan Cibulka a Tomáš Kremr