Další problém kolem pandurů. Vyprošťovacím vozidlům praskají lana, armádní zakázka se protahuje
Česká armáda se musí i nadále obejít bez nových vyprošťovacích vozů pro obrněné kolové transportéry Pandur. Jak v květnu informoval deník Právo, vojáci je měli mít k dispozici během června. Mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek ale serveru iROZHLAS.cz řekl, že armáda vozidla stále nemá a dostat by je měla do konce roku 2018.
„K předání vyprošťovacích vozidel dosud nedošlo z důvodu přetrvávajících problému s hlavním vyprošťovacím navijákem (praskání hlavního lana),“ informoval Pejšek.
Uvízlé pandury nebude mít kdo vyprostit. Armáda chtěla speciály na konci roku, ale neprošly testy
Číst článek
Pokud půjde vše dobře, mohla by armáda podle Pejška dostat vozidla do konce roku. „U výrobce navijáku má být provedeno modelování průběhu sil na vyprošťovacím navijáku a následně provedeny konstrukční úpravy s předpokládaným termínem do konce září. Za předpokladu úspěšně vyřešené reklamace budou vyprošťovací vozidla předána do konce roku 2018.“
Závadu objevili vojáci při takzvané vojskové zkoušce. „S prvním kusem vozidla byl v lednu 2018 úspěšně ukončen proces praktického zkoušení. V průběhu konečných zátěžových testů před předáním vozidel však byla zjištěna výše uvedená závada na účelové nástavbě, která byla smluvním dodavatelem – Vojenským technickým ústavem – reklamována u subdodavatele, společnosti Tatra Trucks, a. s., a to u všech vozidel. U zahraničních partnerů Tatra Trucks se sídlem ve Švédsku a v Polsku nyní probíhá řešení reklamace,“ vysvětlil Pejšek.
Chybí na misi v Litvě
Nejde o první problém, který vozidla na podvozku Tatra 8×8 s nástavbou od polského výrobce PS Szczęśniak měla. Při zkušebním vyprošťování uvízlého panduru o sebe dřely oka a háky. Měly totiž špatné rozměry. Tato závada se ale povedla odstranit dříve.
Podle Pejška se s podobnými problémy musí počítat. „Jedná se o prototypovou výrobu, která zahrnuje konstrukčně vývojové práce na základě takticko-technických podmínek. U tohoto typu výroby se v průběhu může objevit problém, který nemohl být při zadání investiční akce objektivně předvídán,“ řekl Pejšek.
Vyprošťovací vozidla nyní chybí například vojákům na zahraniční misi v Litvě, kteří jsou vybaveni právě obrněnými transportéry pandur. Podplukovník Jiří Líbal, velitel prvního rotního úkolového uskupení Litva, serveru iROZHLAS.cz potvrdil, že nová vozidla nemají, ale jsou vybaveni staršími vyprošťovacími vozy, které jsou schopné chybějící techniku nahradit.
„Nové vozidlo je tomu starému dost podobné, akorát je modernější. Ten rozdíl je možná v nové elektronice a má novější věci, ale schopnosti jsou hodně podobné,“ popsal velitel zahraniční mise Líbal.
Pět vozidel
Vyprošťovací vozidla objednalo ministerstvo obrany u státního podniku Vojenský technický ústav na konci roku 2015. „Vozidla měla být dodána v počtu jeden kus do 31. července 2017 a čtyři kusy do 30. listopadu 2017. Hodnota zakázky činí 197 milionů korun,“ popsal Pejšek.
Pandury, které se srazily s fabií, budou mimo provoz tři roky. 'Bojeschopnost není ohrožena,' tvrdí armáda
Číst článek
Za zpoždění bude muset Vojenský technický ústav ministerstvu zaplatit smluvní pokutu a „to ve výši 0,05 % z kupní ceny nedodaného zboží za každý den prodlení. Vyčíslení celkové částky tak bude možné až po vlastní dodávce techniky,“ doplnil Petr Sýkora z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Podle deníku Právo na konci května smluvní pokuta překročila částku 20 milionů korun. Tu bude podle Sýkory státní podnik vymáhat po dodavatelích. „Platí, že smluvní pokuta Vojenského technického ústavu jako generálního dodavatele a integrátora zakázky vůči ministerstvu je pokryta jeho smlouvami a smluvními pokutami vůči subdodavatelům za prodlení na jejich straně,“ řekl serveru iROZHLAS.cz Sýkora.
Tatra podle svého mluvčího Andreje Čírtka nevidí důvod, proč by měla platit pokutu za pozdní dodání. Právu řekl, že firma vycházela vstříc dalším požadavkům armády nad rámec smlouvy.