Papír se známkami podle odborníků nic neznamená. Čísla nevyjádří pokrok
Školní vysvědčení dnes uzavírá roční snažení dětí. Výsledná známka ale podle odborníků neříká jasně, co žák umí a jak by se měl zlepšit. I školští experti OECD Česku posudky ve formě známky vyčetli, učitelé by se měli víc zaměřit na průběžné hodnocení. Rodiče by si brzy mohli na internetu zkontrolovat, co by žák měl umět díky projektu Národní vzdělávací mapa.
„Tak co? Máš samý?" Ptá se s obavou a zvědavostí babička v telefonu svého vnoučka na známky z vysvědčení. Zrovna dnes zřejmě nejtypičtější otázka. Prarodiče i rodiče jsou ti, kteří číslo-známku vyžadují. Jenže podle odborníků to nestačí. Žák ani rodiče se ze známky nedozví, v čem se má dítě zlepšit a hlavně jak.
Historie vysvědčení se začíná psát společně s vydáním Všeobecného školního řádu císařovnou Marií Terezií 6. prosince 1774. Ředitel pražské školy Londýnská Martin Ševčík zavedl místo známek slovní hodnocení před osmi lety.
„Spousta rodičů je s tím ztotožněná, ale problém třeba často bývá u prarodičů, kde je známka zakořeněna stále ještě mnohem víc, než je to u generace mé,“ poznamenává Ševčík.
Slovní hodnocení je jen jednou z alternativ. Žáci by se měli dozvídat během celého roku, jak pracují, co umí, v čem a jak se mají zlepšit. Na to je známka málo. Psycholožka Jana Nováčková v pětistupňové škále vidí ztrátu motivace něco umět.
„Známky na sebe berou podobu, že vlastně o ně jde. A dokonce děti učí, že je celkem jedno, jak té známky dosáhly. Že, když se nepřijde na to, že jsem to opsala, tak je to v podstatě stejně dobrá jednička jako jednička, na kterou jsem se docela solidně připravovala,“ říká Nováčková.
Vnitřní versus vnější motivace
Mezi školami, které již několik let rozdávají dětem až do třetí třídy slovní hodnocení, je škola v Olomouci - Droždíně.
„Nakonec říkají učitelky, i rodiče a i děti, které už umějí ve druhé třetí třídě číst, že jim to dá víc než třeba jednička nebo dvojka,“ říká Hana Vaverková, ředitelka ZŠ Droždín u Olomouce.
Hana Vaverková, ředitelka ZŠ Droždín u Olomouce, vysvětlovala v poledních Ozvěnách dne princip slovního hodnocení a přístup okolí k němu
Hlavní výhodu slovního hodnocení spatřuje Hana Vaverková v posílení vnitřní motivace. Ideálem, kterého chce slovní hodnocení dosáhnout, je, že by se děti neměly učit pro známku, ale měly by se učit pro to, že se něco naučí a že je ta škola baví. Známka je pro Hanu Veverkovou stimul pro budování vnější motivace.
Přínos vidí droždínská paní ředitelka také ve zmenšení stresové zátěže dětí.
Přechod na známkování ve čtvrté třídě je podle ředitelky plynulý: již od pololetí ve třetí třídě se paní učitelka spolu se žáky a rodiči zamýšlí nad tím, jaké známce by mohlo měsíční slovní hodnocení odpovídat. Stejně tak je pomalý náběh na „ostré“ známkování i na počátku čtvrtého ročníku.
K opíjení na oslavu konce školy vede žáky společenský stereotyp
Číst článek
Národní mapa vzdělávání
Pokrok svých dětí navíc rodiče přestávají vnímat nástupem do školy. Vypozoroval Ondřej Šteffl, ředitel společnosti Scio.
„Je to skvěle vymyšlené, co má dítě od narození do šesti let umět. Některé dítě se převrátí už ve dvou měsících, bezvadné, převrátilo se dřív. A když se v čtyřech měsících nepřevrátí, tak se ví, že je problém. Maminka, která to sleduje, běží k dětskému lékaři a lomí rukama. Dětský lékař řekne, nic si z toho nedělejte, cvičte s ním tohle a tohle, a ono se to zpravidla zlepší. Ale může se ukázat, že to je problém, který se musí řešit třeba i lékařskými zásahy.“
Přesně tak by měl fungovat projekt Národních vzdělávacích map. Rodiče budou moct sledovat pokrok svého dítěte, to, co by mělo v dané třídě umět i jak to dohnat.
Robot rozdal v Liberci vysvědčení školákům
Číst článek