„Děti se na mě mohou obrátit prakticky s čímkoli, ať už mají pocit, že se jim děje něco, co nemá, nebo se potřebují zorientovat v situaci, ve které se nachází,“ říká školský ombudsman Jílka.
Ústavní soud návrh obdržel v červenci, soudcem zpravodajem se stal Jan Svatoň, ukázal přehled plenárních věcí na webu soudu. O návrhu rozhodne plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň.
Učitelka se obrátila na inspektorát práce se stížností na jednání ředitele školy. V dubnu 2023 dostala podle ní neoprávněnou výpověď z důvodu nadbytečnosti, kterou později ředitel odvolal.
Vedoucí Národního týmu kuchařů Tomáš Popp podepsal otevřený dopis ohledně novely o školním stravování. „Děti budou chodit jíst jinam, kam nechceme. To znamená fast foody nebo kebaby,“ tvrdí.
Slováci o případu informovali jako první, aniž by se s Čechy dohodli, a přestože s ním Čechům jen pomáhali. Navíc měli úmyslně zamlčet ruskou stopu. Škody pak musela napravovat česká kontrarozvědka.
Stovky škol v Česku a na Slovensku dostaly loni začátkem školního roku výhrůžné e-maily o uložení bomby v jejich budovách. Šlo o základní i střední školy a státní i soukromé subjekty.
„Pamatuji si, že když jsem v roce 2018 končil magistra, tak už tenkrát platilo, že i kdyby všichni absolventi nastoupili do praxe, tak by to stejně nestačilo,“ uvádí učitel Daniel Pražák.
„Veškeré důkazy a pedagogická věda dokazují, že hodnocení bez známek má velký smysl,“ říká v rozhovoru předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová.
Z necelých 7000 žáků devátých tříd, kteří se přihlásili do druhého kola, uspělo asi 88 procent. Přibližně 65 procent přijatých deváťáků se dostalo na obor, který uvedli jako svou první volbu.
„Do roku 1925 měly děti prázdniny v délce zhruba pěti týdnů a začátek školního roku se lišil podle regionálních podmínek. Někde se začínalo už v září, jinde až v listopadu,“ říká historička Halířová.
Brno chce zavádění lokálních potravin do školních jídelen podporovat. Rozeslalo proto například jídelnám seznamy místních dodavatelů, od kterých budou moct suroviny objednávat.
„Žádný z těchto ruských úderů není náhodný – ruská armáda přesně ví, kam zasahuje. A jedná se o demonstrativní údery,“ napsal šéf oblastní správy Oleh Kiper na telegramu.
Nová vyhláška o školním stravování začne platit od nového školního roku. „Řada škol přechod na nový spotřební koš skoro nezaznamená,“ říká v Ranním interview Karel Jahoda.
Jana Grigojevna vede vybombardovanou školu, která nyní sídlí v jedné ze stanic Charkovského metra. Teď se tu učí přes 400 dětí od první do jedenácté třídy.
„Zatím tady nedochází k nějakému vzájemnému politickému obviňování či hledání politické odpovědnosti, což je třeba velký rozdíl od loňské situace u nás,“ míní český velvyslanec ve Vídni Jiří Šitler.
„Rakouská společnost je v šoku. Je to výjimečný násilný čin, který v Rakousku od konce druhé světové války nemá obdoby,“ říká o útoku na střední škole v Grazu profesorka politické sociologie Durnová.
Zemřel také sám střelec. Oběťmi útoku jsou žáci a učitelé školy. Několik desítek lidí utrpělo zranění. Útok patří k nejtragičtějším v Evropě za posledních deset let.
Lidovecký starosta Vsetína Jiří Čunek uvedl, že se na něj celý den obracejí rodiče s obavami, že chce jejich děti někdo ve škole učit o problematice transgenderu.
„Zkouška prověřuje na jednom tématu znalosti z několika disciplín současně. Myslím, že to je jeden z jejích velkých kladů,“ zdůrazňuje učitel Petr Klínský.
Opozice rozhodnutí radních kritizuje, školy podle ní nemusí ve třetím kole zohledňovat výsledky testů Cermatu, a přijímací řízení by tak mohlo být netransparentní.
Realita je navíc taková, že vzdělávací nerovnosti jsou v Česku hlubší než v jiných evropských zemích a problém je i s financováním odborníků. Více se ale začíná řešit třeba duševní pohoda dětí.
Školní přijímací zkoušky i talentové zkoušky na střední školy se budou ve druhém kole konat od 9. do 12. června. Zda se žáci na nějakou školu v druhém kole dostali, se dozvědí 24. června.
„I ti největší třídní lotři, kteří obvykle nedávají pozor, při poslechu audia zbystří – i když jde o stejnou informaci, jakou bych jim řekl já,“ říká učitel a lektor Vít Boček.
Víceletá gymnázia vyvolávají bouřlivé diskuse už od svého vzniku. Zatímco podle jedněch otvírají cestu k rozvoji nadaných dětí, jiní upozorňují na to, že prohlubují nerovnosti ve vzdělávání.
Žáci loni zamířili do 231 středoškolských oborů. Populárních jich je ale jen 25. O každé ze zbylých se zajímá méně než jedno procento uchazečů. „Máme extrémní množství oborů,“ hodnotí Daniel Prokop.
Od pondělí do středy mohou zájemci o střední školy nebo víceletá gymnázia nahlížet do spisu přijímacího řízení. Ještě se ale nedozví, zda se dítě na školu dostalo, nebo ne.