Pithart: Není účinnější kontrola politiky, než je hnusný boj o moc. Nic lepšího jsme nevynalezli
Jako každé volby budou podle spisovatele, právníka a někdejšího politika Petra Pitharta i ty letošní přelomové. „Lze si jenom přát, aby nebyly přelomové na další desetiletí. Aby byly přelomové jenom na čtyři další roky, v to doufám,“ říká pro Český rozhlas Plus. „Výsledek se bude zase točit kolem pěti procent (hranice pro vstup do Sněmovny) a nikdo nemůže vědět, kolik stran bude nad a kolik bude pod. Může propadnout zase hodně hlasů,“ předpovídá.
„Přibývají lidé, kteří minule volili Spolu a teď jsou v rozpacích, zklamaní. To jsou lidé, kteří říkají, ‚nepůjdu k volbám‘. A já jim říkám, ‚prosím tě, musíš k volbám, protože vždycky je ještě nějaká možnost horší. A ty musíš volit tu lepší horší variantu‘,“ apeluje Pithart.
Otevřeně varuje před hnutím ANO. „Moje obavy plynou z toho, že to, co se Andreji Babišovi nepovedlo v minulém volebním období, se pokusí udělat teď. A to nejsou dobré věci. Ale nemyslím si, že se odváží odtrhnout se od Evropy. To snad ne,“ vysvětluje své obavy.
ANO se zdráhá povolit hejtmanům kandidovat do Sněmovny. ‚Je to hra, do voleb půjdou,‘ říká politolog
Číst článek
Jeden z hlavních problémů české politiky vidí v tom, že vedle politických stran mohou vznikat také hnutí. „Hnutí není strana. Hnutí založíte jako spolek podle občanského zákoníku za tři dny. Na stranu musíte mít 1500 podpisů, musíte mít důkladné stanovy,“ srovnává.
„Hnutí si zakládáte jako majitel, jako vůdce. Nemáte tam nikdy žádnou opozici. Když ji máte, třeba na Ostravsku, tak to celé vyříznete a vypadne vám,“ připomíná Pithart politický osud oblíbeného hejtmana Iva Vondráka, který kritizoval Babiše a následně z hnutí ANO odešel.
Naopak v politické straně neustále existuje opozice, připomíná Pithart: „Pořád se někdo dere na předsedovo místo. Tam musí být nějaká demokracie.“
To celé ho vede zpět k Václavu Havlovi, který politické strany neměl rád. „On si vůbec myslel, že parlamentní systém na západě je už passé. A psal to ve svých esejích dávno před listopadem. Spoléhal na občanskou společnost,“ říká Pithart a doplňuje svůj postoj:
„Občanská společnost je naprosto nezbytná, ale musí tady být především politická společnost. A tam se musí utkávat politické strany. Protože žádná jiná kontrola moci není účinnější, než je často hnusný boj o moc. Nic lepšího jsme nevynalezli.“
Trump a soudy
„Pořád o tom přemýšlím, o co mu jde,“ pozastavuje se Pithart nad osobností amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Myslím, že je ve skutečnosti velmi nejistý a přebíjí to sebejistotou dávanou navenek. Nejvíc asi chce být chválen. Chce lichotky.“
Jeho vláda má vliv na Evropu. „On nás dokopává k tomu, abychom se aspoň my, Evropani, dali rozumně dohromady. To je jediná jeho zásluha,“ hodnotí.
24:25
Češi hledají ve volbách lídra, který je provede těžkou dobou. Po politicích nechtějí kázání, říká politolog
Číst článek
Pithart věří, že americká společnost nakonec Trumpa odmítne. „Nevylučuji, že budou pokusy o impeachment, protože se snaží ovládnout i soudnictví. A to je v Americe přeci jenom nejsilnější moc z těch tří. Ani jejich nejvyšší soud neboli ústavní ho neposlechne v některých věcech a postaví se proti němu,“ předpokládá.
Právě soudní moc podle něj hraje ve všech státech rozhodující roli. „Vždyť každá primitivní společnost začínala tím, že náčelník byl hlavně soudce. Jako Libuše a Přemysl, ona byla soudkyně a byli s ní chlapi nespokojení. Přemysl byl zase soudce, rozhodoval spory,“ dokládá na závěr varuje:
„Když se zaútočí na soudnictví a znevažuje se, tak se podkopávají samotné základy státu.“
Co se současné vládě daří nejméně? Proč se někteří Češi stále obrací s voláním o pomoc k Rusku? A proč podle něj nemůžeme označovat převrat v roce 1989 za revoluci? Poslechněte si celou Osobnost Plus, moderuje Světlana Witowská.
