Datová schránka povinně: komu ji stát od nového roku založí a proč

Jak rozumět tomu kroku ministra vnitra Víta Rakušana ze STAN, který rozhodl, že datové schránky si nakonec nemusí zřizovat všechny fyzické osoby?
Já nevím, jestli už tedy děláme rozhodnutí veřejné správy skrz Twitter, což je místo, kde to pan Rakušan oznámil. Nicméně zřizování datových schránek, pokud se do něj nějakým způsobem zasáhne – což ještě není jisté – musí projít legislativním procesem. A ten ještě neskončil. Takže ano, ministr vnitra deklaroval, že chce pro část lidí, kterých se to mělo od nového roku týkat, tuto povinnost odstranit. Ale definitivně zrušené to ještě není.

Není to tak trochu zmatek?
Já nemůžu hodnotit, jak moc je to zmatek. Samozřejmě to, že máme oznamovanou zákonnou povinnost, na kterou se občané začali připravovat, média o ní informují a teď se do ní opět zasahuje, není úplně nejvhodnější.

Pojďme v tom tedy udělat jasno. Koho všeho se povinné zřizování datových schránek nadále týká?
Od nového roku se postupně v několika vlnách měly zřizovat datové schránky různým skupinám osob, které dodnes vlastně neměli povinnost je mít. Tou asi nejvýznamnější skupinou osob soukromých nebo fyzických byli podnikatelé, tedy živnostníci.

Ale třeba i lidé, kteří podnikají v zemědělství, to znamená podnikají podle zemědělského zákona a nikoli podle živnostenského.

Ti všichni měli pro účely svého podnikání dostat datovou schránku. Stejně tak tu datovou schránku mají nebo měli dostat ty osoby, které sice třeba nepodnikají, ale použili ve vztahu ke státu nějaký prostředek digitální identifikace, komunikace.

Tím z pohledu státu prokázali, že jsou digitálně gramotní a z tohoto titulu měli dostat datovou schránku fyzické osoby.

Typický příklad byl přihlášení přes národní identifikační portál, přihlášení ke generátoru certifikátu očkování na COVID nebo požádání o nějakou dávku on-line. Příspěvek na bydlení, příspěvek na dítě apod..

A proč se vůbec rozhodlo, že by to měli mít všichni, kteří prokázali určitou digitální gramotnost?
Myšlenka povinného zavádění a rozšiřování datových schránek v české veřejné správě je z důvodu usnadňění výkonu veřejné správy.

To je i důvod, proč dnes už mají povinně datovou schránku všechny firmy, a proč mají povinnost komunikovat s orgány finanční správy elektronicky. Je to jistější metoda, ta společnost se nemůže vyhýbat doručení.

Je tam jasný důkaz toho, kdo co kdy kam odeslal, kdo co kdy přijal a přečetl. Navíc to vyjde levněji nežli poštou.

Takže to má samé výhody.
Z pohledu státu to má celou řadu výhod. Samozřejmě můžeme se bavit o výhodách na straně uživatelů. Samozřejmě někomu to vyhovuje, protože je to jednodušší a nemusí chodit na poštu. Ale někdo, kdo není tak digitálně zběhlý, může mít výhrady. 

A proč se tady nakonec bavíme o tom, že to nebude platit pro všechny?
Argument je, že stát má pocit, že by k tomu neměl lidi nutit. Respektive pan Rakušan má pocit, že by k tomu stát neměl lidi nutit.

Předcházela tomu komunikační kampaň a otevřený dopis desítky neziskových organizací napříč veřejným sektorem. Organizace, které se třeba věnují soukromí, digitální gramotnosti….

Kritizovaly to?
Ano. Byly tam třeba organizace, které se věnují prací se seniory. Ty kritizovaly, že koneckonců i senior v důchodu může podnikat, ale celá řada z nich nemá přístup k internetu.

A ani ho nechce mít, protože ho prostě k ničemu nepotřebuje, nepoužívá, nemá o tu technologii zájem.

Najednou by jim vznikla zákonná povinnost používat internet, protože aby člověk mohl plnit všechny povinnosti, které mu plynou z datové schránky, musí mít připojení nebo přístup k internetu.

K tomu ale stejně nakonec může dojít, pokud tento senior bude spadat do některé skupiny.
Pokud bude nakonec živnostníkem, tak se tomu nevyhne. Ale pokud by si kupříkladu jenom požádal o příspěvek na bydlení nebo energie, i jemu by mohla vzniknout datová schránka.

On by sice jakožto fyzická osoba, tedy nepodnikající, měl možnost ji vypnout, ale on by se o tom taky vůbec nemusel dozvědět. Následně by mu z toho plynuly nějaké povinnosti, které on, když by neplnil, mohl by mít problémy.

Kolika lidí se to nakonec bude pravděpodobně týkat?
Když se podíváme na živnostníky a podíváme se vyloženě jenom na živnostníky podnikající podle živnostenského zákona a fyzické podnikající osoby v zemědělství, tak těch v zemědělství je cca 50 000 a zbytek do 2 milionů.

Pokud se podíváme do dat o datových schránkách, vidíme, že necelých 300 000 živnostníků už tu datovou schránku má, tam je otázka vyřešená. Ten zbytek dostane povinnost pravděpodobně ze zákona.

Co je to datová schránka? A máš ji ty sám?
Já mám dokonce několik datových schránek. Je to nástroj pro elektronickou komunikaci primárně se státem, ale nově už mohou subjekty soukromého práva, to znamená firmy, mezi sebou. Dále pak i občané mezi sebou nebo občané se společnostmi apod. Je to něco jako zaručený e-mail.

Je tam garance, že člověk ví, kdy, co kým bylo kam zasláno, doručeno. A na rozdíl od e-mailu je jasně garantováno, že obsah zprávy bude možné i zpětně dokázat. Primárně se tyto nástroje používají právě v komunikaci občan - stát.

A stejně tak jako já mohu mít více e-mailů, mohu mít tedy i více datových schránek?
E-mailů si můžeš zřídit, kolik chceš. U datových schránek je to trošku jiné. Datových schránek jsou různé typy. Můžeš mít datovou schránku fyzické osoby, pak pokud máš živnost, můžeš mít datovou schránku podnikající fyzické osoby. To už bys měl dvě.

A potom pokud bys měl třeba firmu, byl bys jednatelem firmy, budeš mít povinně ze zákona i datovou schránku té společnosti. Potom tady máme další subjekty, které dnes ještě schránku mít nemusí, ale od nového roku ji prostě dostanou. To jsou různé spolky, neziskovky nebo i bytová družstva apod.

Jaké se s tím pojí povinnosti? Když už tu datovou schránku mám, musím o ní nějakým způsobem pečovat, pravidelně se přihlašovat?
Ano, musíš se pravidelně přihlašovat. Respektive máš povinnost se přihlásit minimálně jednou za 10 dní. Ne v té podobě, že když se nepřihlásíš, tak přijde policie z datových schránek a potrestá tě.

Ale zpráva zaslaná do datové schránky se po 10 dnech bere jako doručená bez ohledu na to, jestli ty ses tam obtěžoval přihlásit nebo nikoli. A samozřejmě z toho potom můžou plynout nějaké právní dopady, zejména pokud ti píše veřejná správa.

Takže mi tam můžou chodit pokuty, soudní obsílky apod.
Přesně tak.

Je tam tedy rozdíl oproti doručení do poštovní schránky? Tam přece taky někomu deklaruji, že mi to došlo. Třeba to podepisuji pošťákovi.
Poštovní schránka má rovněž fikci doručení, ale ta se projeví obvykle tak, že pokud si dopis nepřevezmeš, tak ti padají lístečky do schránky, a pokud ani poté si to nepřevezmeš, tak se dopis buď vyvěsí na úřední desce a tím se považuje za doručenou, anebo se ti vhodí do schránky.

A tam tu obálku jednoho dne nakonec najdeš. U datové schránky je to obdobné, jen ve virtuálním světě. Ty by ses tam měl přihlašovat a pokud tak nečiníš, tak tam na tebe potom může čekat nějaká obsílka. A je tam fikce doručení, tedy se předpokládá, že ses ní seznámil, i když se to nestalo.

Další významná povinnost, která se bude týkat právě živnostníků, je povinnost komunikovat s finanční správou elektronicky.

Ironické v tom je, že to není povinnost komunikovat datovou schránkou, ale povinnost odevzdat daňové přiznání elektronicky. Pokud nepoužijete datovou schránku, tak to může být daňová datová schránka, případně to může být podání skrze portál občana.

Jinak u té elektronické komunikace potom i předepsaný způsob. Pokud jste byli zvyklí odevzdávat daňové přiznání na papíře, tak to neznamená, že ho teď naskenujete a pošlete ve formátu PDF datovou schránkou. Musíte to podat ve strojově čitelném formátu čili musíte to vyplnit na tom daňovém portálu.

Já jsem měl datovou schránku hned od začátku, kdy bylo možné si ji zřídit. To znamená, že už jí mám přes 10 let. Pamatuji si, že naopak úřady hledaly různé výmluvy, proč nám pořád doručovat na papíře.

V tomto byla opravdu hodně perzistentní správa sociálního zabezpečení, která mě obesílala dopisy. I když ze zákona už dávno neměli, pořád posílali ten papír a hledali různé výmluvy, proč nebudou doručovat do datové schránky.

Od té doby už se to převrátilo. Soudy judikovaly, že pokud člověk datovou schránku má a doručuje se mu na papíře, tak je doručení neplatné. Je tedy povinnost veřejné správy za zákona doručovat do datové schránky, pokud ji člověk má.

Trošku se to otočilo, úřady už s tím umí pracovat a vlastně to vyžadují. Jsou to potom spíš ti občané, kteří s datovou schránkou nezvládnou pracovat, kteří následně nesou důsledky toho, že se tam nepřihlásil a neseznámili se s nějakým dokumentem.

Takže se to vyvinulo za více než 10 let do produktu, který skutečně slouží jako garantovaný e-mail, už se tomu dá důvěřovat i bezpečnostně?
Co se týče bezpečnosti, nemám vůbec žádné výhrady. Datové schránky byly proslulé tím, že měly pravidelné víkendové výpadky nebo respektive údržby, během kterých nebylo možné je používat.

To se podle ministerstvo vnitra už nebude dít. I z pohledu stability už to tedy nějakým způsobem funguje. Z uživatelského hlediska se to pořád vyvíjí, je tam celá řada problémů, které ministerstvo vnitra, respektive zákonodárci tvrdohlavě odmítají odstranit.

Ten asi největší problém je, že po tom, co si zprávu přečteš, za tři měsíce od té doby zmizí.

Nelze ji archivovat?
Člověk si ji může stáhnout k sobě do počítače, ale je zodpovědný za to, že si ji archivuje. Ale není to, na co jsme dneska zvyklí z běžných e-mailů, kde jsou všechny naše zprávy nekonečně dlouho a nikdo se neptá, proč je tam máme.

Je to nastavené tak, že člověk by musel platit nějaký pravidelný poplatek České poště, aby mu zprávy nemizely.

Tím, že od přečtení ta zpráva následně po třech měsících zmizí, tak je dobré si ji archivovat někde u sebe v počítači. To znamená stáhnout si dokument, co vám úřad zaslal, ve formátu PDF, což je normálně čitelný dokument. A datové schránky mají i speciální formát zprávy, který se jmenuje ZFO.

Ten bez speciálního vybavení u sebe na počítači neotevřete, nicméně tento formát obsahuje i nějaká doprovodná data o datové zprávě, tedy je asi vhodné si ukládat obojí, abyste tím mohli případně argumentovat, pokud byste dokument potřebovali v budoucnu.

Jedna z možností je, že ten dokument si přes Úschovnu můžete nechat zkonvertovat na papír a na na Czech POINTu vám ho vytisknou a orazítkují. Takže dostanete papírový dokument, který by vám dříve přišel poštou. Jenom za to musíte zaplatit. Tuším, že je to 30 korun za stránku.

Pro nové uživatele, kterých se to bude od nového roku týkat, počítá stát s nějakou podporou? Bude jim to nějak vysvětlovat?
Stát počítá s nějakou formou komunikační kampaně, kterou vysoutěžil, zadal. To je samozřejmě lepší než nic, na druhou stranu víme, jak dopadají různé ministerské komunikační kampaně.

Během COVIDu jsme si to vyzkoušeli s kampaněmi na očkování. Čili tohle asi není úplně záchrana.

Kdyby si ty měl dát radu novým uživatelům datových schránek, jak je začít používat, jak se do nich přihlašovat?
Je tam několik pastí, které překvapí i poměrně zkušeného uživatele. Jedna z nich je, že pokud je vám zřízena datová schránka, je nezbytné si v ní nastavit notifikace, abyste věděli o zaslaných dokumentech. Nejjednodušší je to na e-mail.

Pokud jste technicky zdatnější, můžete mít mobilní aplikaci, která se jmenuje mobilní klíč eGovernmentu, kdy vám vyskakují i notifikace v telefonu.

Třetí notifikační metoda, která je k dispozici, je SMS. Ale ta je placená a je to tři koruny za kus, což je samozřejmě neuvěřitelná cena za SMS. Takže to je spíš taková obskurní možnost, ale je tam.

A jak se tedy do datové schránky přihlásím?
Do datové schránky se nejlépe přihlašovat tzv. identitou občana, která může mít různé formy. Jsou různé přihlašovací prostředky. Jeden už jsem zmínil, mobilní klíč eGovernmentu.

Pokud máte internetové bankovnictví od banky, která má tzv. Bank ID, tak se tam můžete přihlašovat stejným způsobem, jakým se přihlašujete do internetového bankovnictví,

To je ta bankovní identita…
Pak jsou další nástroje jako třeba moje ID, což je určitá forma přihlašování, kterou provozuje správce českých domén CZ.NIC. A v neposlední řadě se můžete přihlašovat občankou s čipem. To ale jen tehdy, pokud máte i příslušný software a čtečku.

A takových lidí mnoho není. Navíc to jde pouze za předpokladu, že si pamatujete všechny čtyři piny, které vám k němu byly vydány v době, kdy jste občanský průkaz dostal.

To znamená žádná cesta uživatelské jméno, heslo. Tady neexistuje cesta.
Uživatelské jméno, heslo tam také je, ale tato cesta bude postupem času opuštěna, protože není úplně bezpečná.

Takže asi nejvíc vlídná varianta je ta první, mobilní klíč eGovernmentu?
Pokud jste zběhlý s chytrým telefonem, pak ano. Případně ta bank ID, to řada lidí už má. Pokud byste si to zřizovali, řeknu na zelené louce, tak to znamená jednu návštěvu pošty nebo obecně úřadu z Czech POINTu, kde podepíšete papír.

Pokud už máte internetové bankovnictví od banky, která vám vyřídila Bank ID, tak už ho prostě máte a nemusíte ani nikam chodit.

Člověk ve chvíli, kdy má datovou schránku, může oprávněně očekávat, že mu stát bude doručovat do ní. Ale pozor, je tam jedna veliká past. V případě, že dostanete od nového roku podnikatelskou datovou schránku, protože jste živnostník, tak vám tam stát bude doručovat pouze věci, které souvisí s vaší živností.

To znamená, že obsílky od Finančního úřadu tam chodit budou, ale v případě, kdy špatně zaparkujete soukromým automobilem, přijde vám pokuta pořád na papíře, protože to se netýká vašeho podnikání. Takže vlastně musíte být připraveni na to, že komunikace může jít ve dvou linkách a nemůžete se spolehnout jenom na datovou schránku.

Tady je řešením zřídit si ještě datovou schránku fyzické osoby. To znamená, že budete mít datové schránky dvě pro obě životní role, občan a podnikatel nebo živnostník. Pokud jste jednatel nějaké společnosti, předseda spolku, předseda bytového družstva, budete mít ještě datovou schránku pro danou instituci, pro tu firmu, pro to družstvo, pro ten spolek.

Nakolik je z hlediska digitalizace státní správy dobré postupovat prostřednictvím takových plošných nařízení? Nemají mít občané prostě právo si formu komunikace s úřady zvolit sami?
To není na mně, abych to hodnotil. Nicméně pokud bychom se měli podívat na skupiny obyvatel, na které to dopadne, tak tady zejména asi budeme myslet na obyvatele, kteří právě nejsou úplně zběhlí s používáním těch on-line technologií.

Jsou to statisíce lidí?
Ano, jsou to spíš miliony. Tam je ještě jedna hrozně důležitá věc. Odhady České pošty, že se to bude zřizovat zhruba 2 milionům živnostníků. Nicméně když se podíváme do statistik České správy sociálního zabezpečení, tak máme živnostníků k milionu.

A jak si všímal publicista, který se věnuje digitálním technologiím na serveru Lupa. cz Jiří Peterka, kromě těchto aktivních živnostníků, kterých máme cca milion, je tady přibližně další milion jejich kolegů, kteří někdy v minulosti živnost měli, ale protože není výhodné ji zrušit ve chvíli, kdy ji nepotřebujete, tak je lepší jenom přerušit činnost, klidně na nekonečno. I ti lidé, kteří živnost nemají aktivní, dostanou datovou schránku.

Jich se to týká taky?
Ano, jich se to týká také. Bez ohledu na to, že tu živnost už 10 let nevykonávají, jsou normálně zaměstnaní, živnosťák si pořídili před mnoha lety, mají ho pozastavený, nepodávají daňové přiznání, nic.

I tak budou mít povinnost mít datovou schránku a měli by do ní nahlížet pro případ, že by je tam z nějakého důvodu kontaktovala veřejná moc. Na toto je také tedy potřeba dávat pozor.

Obecná rada je, že pokud chcete od Nového roku vědět, jestli se vás to náhodou netýká, tak byste si měli vyřídit nějaký digitální prostředek komunikace se státem, to znamená bank ID nebo si aktivovat klíč eGovernmentu a jednoduše se zkusit do datových schránek přihlásit. Jednak vám to nabídne jejich zřízení a jednak se dozvíte, jestli už náhodou nějakou nemáte.

Zpátky k té otázce plošného nařízení. Já vím, že jsi říkal, že to není úplně na tebe, ale přece jen je to tedy natolik zásadní krok v rámci digitalizace státní správy, že to je obhajitelné jako plošné nařízení?
Pokud se podíváme, co se od té doby řešilo ve veřejném prostoru, vrátím se právě k tomu otevřenému dopisu neziskových organizací.

Největší obava panuje právě u lidí, kteří nejsou v digitálních technologiích úplně zběhlí, třeba lidé s nějakou formou postižení nebo senioři, kteří prostě nepotřebují internet, nemají ho, nejsou zvyklí ho používat, nemají chytrý telefon, nepotřebují ho.

A najednou by jim měla vzniknout povinnost, která předpokládá, že se připojí a budou fungovat on-line. A tady je otázka, jestli ti uživatelé opravdu budou schopni technologii zvládnout.

Řekněme, že každý živnostník je automaticky profesionál ve svém oboru a musí tedy snést nějakou formu digitální komunikace, jako jsme si to řekli například u společností, které jsou plátci DPH a musí tedy podávat kontrolní hlášení elektronicky.

Je otázka, zdali i tady u těch osob, které si někde přivydělávají jako živnostníci, toto předpokládat. Když jsem se díval na to, kteří živnostníci mají datovou schránku zřízenou, a kteří by jí vlastně dostanou befelem, vypadá to, že ti, kteří to dostanou povinně, jsou v průměru o pět až šest let starší nežli ti jejich souputníci, kteří už datovku mají.

A my víme z výzkumů společnosti Avast i z dat Českého statistického úřadu, že po padesátce poměrně rychle klesá podíl lidí, kteří jsou nějakým způsobem on-line aktivní. Jak už jsem zmiňoval, ovládání datových schránek není navíc úplně přímočaré a příjemné. Není tam nic, co by vás upozornilo na to, jak si zřídit notifikace, které jsou naprosto kritické.

Prostě to není optimální a tady ti lidé s tím objektivně budou bojovat a je otázka, jestli jim takovou zátěž dávat. Další z důvodů je, že pokud si my tady říkáme, že to zjednoduší státní správu, tak když se potom bavíme s úředníky, dozvíme se, že komunikace, která jde datovou schránku elektronicky, se následně na úřadech zpracovává ručně.

Protože to, že digitalizace proběhla navenek, neznamená, že proběhla na úřadech uvnitř. A je vlastně otázka, co to státu přináší ve chvíli, kdy se digitální komunikace stejně potom zpracovává ručně.

V podcastu byly dále využity zvuky z České televize, televize Nova a CNN Prima News.