Infostealery jsou škodlivé programy, které kradou hesla a další informace přímo z počítačů jednotlivých lidí. Nakradené informace se pak v kyberkriminálním prostředí prodávají nebo směňují.
Skupina výzkumníků z univerzity Minas Gerais v Brazílii stáhla zprávy z asi deseti procent veřejných serverů na sociální síti Discord. Částečně je anonymizovali a následně zveřejnili.
„Sama mobilní aplikace pak může sbírat informace, na co se v ní díváte, na co klikáte, které zboží si prohlížíte. V některých případech aplikace sbírá i to, kde se pohybujete,“ upozorňuje Magdoňová.
Na obchodní řetězce se v poslední době soustředí hackerská skupina, která si říká Scattered Spider. Je spojena s útoky na obchody Marks & Spencer, Coop nebo Harrods.
Nějaká forma kontroly ze strany zaměstnavatele je sice legální, ale zaměstnanci by o ní v první řadě měli vědět. Zaměstnavatel by se také měl snažit chránit soukromí svých lidí.
Vyberte na obrázku hydranty nebo jízdní kola. Toto ověření všichni známe z webových stránek, které se tak snaží odfiltrovat návštěvy robotů. Právě toho se naučili zneužívat podvodníci. Jakým způsobem?
TheTruthSpy, Cocospy and Spyic. Aplikace, které má mnoho lidí v mobilu a ani o tom neví. Jsou to takzvané stalkerwary, programy, které odposlouchávají váš mobil. Antivirus radí, jak se jich zbavit.
Když něco nevíme, zadáme do vyhledávače slovní spojení a prohlédneme si několik prvních výsledků. Někdy ale vyhledávače selžou a ve výsledku vás pošlou do náruče podvodníka. Proč se to děje?
Model umělé inteligence DeepSeek opanoval internetové debaty. Problém je ale se zabezpečením. Data o uživatelích aplikace DeepSeek navíc končí na serverech, které patří společnosti Bytedance.
„Váš počítač napadl virus.“ Tak může vypadat varovná zpráva, která na vás vyskočí při prohlížení webových stránek. Podvodná zpráva se do počítače nejčastěji dostane přes navrženou webovou stránku.
Na sociálních sítích se šíří podvodné sbírky. Je třeba dát si pozor na špatně přeložené a na emoce apelující příspěvky. Pomáhá také zjistit si o sbírce něco mimo její webové stránky radí Jan Cibulka.
Když jsme na uvedené telefonní číslo zavolali, dovolali jsme se do Izraele, do údajné kanceláře jiné nadace. Shodný telefon se nám pak podařilo vypátrat i v případě dalších dvou podezřelých nadací.
„Mami, potřebuju pomoct.“ Tak začíná podvodná SMS zpráva, kterou v poslední době ve velkém rozesílají podvodníci. Snaží se oběť nalákat k rozhovoru a vylákat z ní peníze. Jak takový podvod funguje?
Podvodníci využívají například data uniklá z internetových obchodů, kterým zákazníci poskytují své emaily i adresy. Ty mohou využít k účinnějšímu vydírání a získat z googlu například fotografii domu.
Otázka zákazu mobilních telefonů ve školách byla předmětem mnoha vědeckých studií, které ale nepřinesly jednotné výsledky. Samotný zákaz totiž nestačí, školy jej musí žákům vysvětlit a obhájit si jej.
„Jakmile se podvodníci dostanou do vašeho internetového bankovnictví, můžou převádět vaše peníze pryč nebo si na vás dokonce vzít úvěr," upozorňuje Jan Cibulka.
3:17
