Noví šéfové, poradci i kancléřka. Hrad čeká personální zemětřesení, popisuje reportér

Už je nový tým Petra Pavla kompletní?
Pokud jde o klíčové lidi, tak v zásadě ano, ale stále řada jmen chybí, a to i na důležitých postech. A změn bude nejspíš ještě mnohem více, takže si myslím, že se dá bez velkého přehánění říct, že Pražský hrad čeká takové personální zemětřesení.

Pojďme postupně. Nejviditelnější změna kromě prezidentského postu nastane na místě vedoucího Kanceláře prezidenta republiky. Už nebude kancléř, ale kancléřka - Jana Vohralíková. Kdo to je? Odkud přichází?
Jana Vohralíková je jedno z mála jmen, které padlo už v kampani předem, ještě před samotnou prezidentskou volbou, ale ona vlastně mediálně příliš známá není. Nebo tedy až do samotné prezidentské volby nebyla.

Je to profesionální úřednice a manažerka. Ve státní správě působí dvacet let. Když se ve stručnosti podíváme na její životopis, působila na různých naměstkovských a ředitelských místech na ministerstvu informatiky a ministerstvu kultury. Byla také kvestorkou České zemědělské univerzity a působila krátce i na magistrátu jako zastupitelka.

Od roku 2019 je pak ředitelkou kanceláře Senátu, odkud si ji právě zvolený prezident Petr Pavel vytáhl, aby působila na Hradě. Ale protože nebyla dosud příliš viditelná, řekl bych, že je veřejnosti do značné míry neznámá.

Proč si vybral Petr Pavel zrovna ji? Jak na ni tedy přišel, když nebyla veřejnosti tolik známá?
Já bych řekl, že na české poměry je to velmi netradiční příběh, protože ti dva se profesně velmi míjeli. Nepojí je žádné profesní nebo přátelské vazby, ale v podstatě by se dalo říct, že si ji vybral v takovém výběrovém řízení.

Já jsem se snažil ptát insiderů a podle zákulisních zdrojů Janu Vohralíkovou Petru Pavlovi doporučil Jan Bubeník – jeden z vůdců studentských protestů v roce 1989 – který působí právě jako headhunter. Ten dostal takový tip, že by ho Jana Vohralíková mohla zajímat a že by tu práci možná zvládla dobře. Společně se tedy sešli a zjevně si vzájemně sedli.

Já jsem mluvil s lidmi, kteří s Janou Vohralíkovou někdy v minulosti komunikovali, a ti mi říkali, že má pověst takové srdečné, energické ženy, která ráda dává rychle věci do pohybu. Možná ho tedy zaujala i tím, že bude schopná dělat ty změny, které si Petr Pavel představuje.

Poslední působení paní Vohralíkové bylo ve funkci vedoucí kanceláře Senátu, kde skončila v únoru. A musíme připomenout jednu věc. V době jejího působení na tomto postu se objevila kritika mimo jiné ohledně toho, že za jejího působení odešla spousta zaměstnanců. Panovalo i podezření, že se zakázky zadávaly netransparentně, o čemž tehdy psaly Hospodářské noviny. Jak se s tím ona vypořádala? Byla tam nakonec nějaká kontrola? Řešil to třeba Nejvyšší kontrolní úřad?
Je to přesně tak, jak popisuješ. Jana Vohralíková ze Senátu odchází s potížemi, které musí doteď vysvětlovat. Jednak je to ta velká organizační změna, ke které přistoupila po několika měsících, a jejímž důsledkem pak bylo, že odešla velká část lidí. Bylo to asi šedesát lidí, byť se Jana Vohralíková hájí tím, že mnoho z nich odešlo třeba jenom do starobního důchodu nebo z rodinných důvodů a nesouviselo to s tím, že by jim třeba něco nevyhovovalo.

Objevilo se také jedno obvinění z šikany a bossingu. A tady opět Jana Vohralíková tvrdí, že to byla pouze jedna osoba, která si tímto způsobem stěžovala a odešla ve zkušební době, jinak odmítá, že by v něčem pochybila.

A pokud jde o zadávání zakázek, tím se zabývali přímo senátoři z hospodářského výboru a našli určité problémy v tom, že se zakázky zadávaly vlastně napřímo, aniž by v tom tendru byl osloven dostatečný počet zájemců. U některých tendrů třeba ani nebylo doloženo, jak byl dodavatel vybrán.

Je tady ale třeba dodat, že šlo o zakázky spíše nižšího rozsahu, ty částky byly maximálně v řádu statisíců a že jsou z části na vině i interní předpisy. A právě tím se Jana Vohralíková hájí, protože i samotní senátoři v závěrečné zprávě došli k tomu, že je potřeba předpisy více zpřesnit. Aby bylo třeba jasně uvedeno, že by se do tendru měli hlásit nejméně tři zájemci o danou zakázku. Takže tady bude ještě dohra, že se budou nejspíše v návaznosti na ty zjištěné případy měnit předpisy Senátu. 

K tomu mě napadá jeden dotaz - má už Jana Vohralíková potřebnou bezpečnostní prověrku? Protože deset let jsme tady řešili, že Vratislav Mynář ji nemá. Nastupuje tedy Jana Vohralíková do úřadu s tím, že je všechno hotové?
Není to tak. Jana Vohralíková požádala o prověrku. Požádala o prověření na stupeň důvěrný, což je nejvyšší stupeň, o který mohla ještě ve funkci vedoucí kanceláře Senátu požádat. Toto doporučení dostala právě na základě toho, s jakými dokumenty bude nakládat. Zároveň ale řekla, že je připravena případně požádat i o vyšší stupeň prověrky, pokud to tedy bude potřeba.

To je tajné, přísně tajné…
Přesně tak. Vratislav Mynář dokonce žádal o to přísnější prověření a nakonec ho nedostal.

Později se hájil tím, že ho vlastně vůbec nepotřeboval. Každopádně Jana Vohralíková zatím tu prověrku nemá a čeká na výsledky. Požádala, pokud se nemýlím, teprve během ledna, takže je to ještě poměrně čerstvé.

Ona totiž říká, že se v lednu teprve dohodla s Petrem Pavlem na tom, že bude kancléřkou, pokud Petr Pavel vyhraje prezidentské volby. Tak jak mohla žádat dřív, když ještě nebyla dohodnuta na tom, že by případně tu funkci vzala. A taky jsem slyšel, že říkala, že si není úplně jistá, jestli nakonec bude to nejvyšší prověření potřebovat, jestli se vůbec na postu bude muset seznamovat  snejtajnějšími dokumenty…
Ono je zajímavé, že tohle zákon vůbec neupravuje. Tím se později hájil i Vratislav Mynář. Ale o něm se mluvilo, protože sám Miloš Zeman řekl, že po něm bude požadovat bezpečnostní prověrku, jinak odejde. A potom se nakonec vše změnilo. Jen blbec nemění své názory, že…

Ano, přesně tak.
Nicméně Jana Vohralíková řekla, že se bude řídit doporučením nové nastupující bezpečnostní ředitelky v kanceláři Pražského hradu, kterou je Mlada Princová. Nakonec to tedy bude tak, že co ona doporučí, tím se bude Jana Vohralíková řídit. 

Teď jsi zmínil další nové jméno - Mlada Princová. Ta bude novou bezpečnostní ředitelkou na Hradě. Koho vystřídá? Jakou bude mít funkci? A co bude mít na starosti?
Vystřídá Lenku Novákovou, která rezignovala. Mlada Princová v minulosti působila ve vedení civilní rozvědky a Petr Pavel si ji vybral mezi klíčové spolupracovníky, protože právě ona bude člověkem, který nastaví nový režim bezpečnostních kontrol. Je to jedna z velkých obav Petra Pavla. Stále se nepřestěhoval a ani se mimochodem v nejbližší době nechystá přestěhovat svou kancelář na Pražský hrad.

Zůstane v Hrzánském paláci?
Ano. Zatím se říká, že do konce března uvidí, jak dopadnou bezpečnostní kontroly. A to bude právě velký úkol pro Mladu Princovou - nastavit ty procesy a kontroly tak, aby bylo pro Petra Pavla komfortní tam působit a fungovat.

Jsou i další nové tváře, které nastupují na Pražský hrad do Kanceláře prezidenta republiky. Například končíčí šéf protokolu Vladimír Kruliš je ve výpovědní lhůtě, smlouva mu končí někdy koncem března. Tajemník prezidenta Jaroslav Hlinovský je ve výpovědní lhůtě a taky mu končí smlouva někdy koncem března a chystá se do důchodu. Tak kdo tyto dva muže nahradí v jejich funkcích?
Pokud mám správné informace, tak Jaroslava Hlinovského, který velmi věrně po celou dobu provázel Miloše Zemana, by měl nahradit Radko Hokovský, což bude podle mě jedna z nejdůležitějších postav v týmu Petra Pavla. Ačkoliv zatím stále stojí trochu v pozadí, je to velmi důležitý člověk. Čtenáři si možná vzpomenou, že stál u zrodu nevládní organizace Evropské hodnoty, ze které už před delší dobou odešel. Teď ji vede Jakub Janda. 

Radko Hokovský je důležitý, protože funguje jako taková spojka na politiky, na byznys - insideři mi říkají, že má obrovskou důvěru všech lidí, kteří spolupracují s Petrem Pavlem. Je to spojka i na experty.

Je to tedy skutečně ten důležitý člověk, který dokáže propojovat a dostat Petra Pavla všude, kam bude v budoucnu potřebovat. A navíc v minulosti se velmi jasně politicky profiloval, takže Petru Pavlovi bude nepochybně blízký i svým hodnotovým zaměřením - je to jasně prozápadně orientovaný člověk. 

A vrchním protokolářem bude…
To už také delší dobu není tajemství. Tím bude dosavadní velvyslanec v Bělorusku Tomáš Pernický. Opět se jedná o klíčovou funkci, protože bude po organizační stránce zajišťovat nejen zahraniční cesty prezidenta, ale i zahraniční návštěvy v České republice. Z těch dalších, koho jsme ještě nejmenovali, je to pak Markéta Řeháková, která patří mezi postavy, které byly známé už před samotnou volbou.

Ta bude mluvčí…
Ano, přesně tak. A ještě bych určitě nechtěl v tom výčtu nejdůležitějších jmen zapomenout na Jaroslava Zajíčka, který povede zahraniční odbor kanceláře Pražského hradu. I o něm se poměrně dost mluvilo. Já sám si na něj vzpomínám ze svého zpravodajského postu v Bruselu, kde řadu let působil a dost o něm bylo slyšet i během českého předsednictví. Zajíček bude mít po organizační a politické stránce na starosti zahraniční agendu prezidenta republiky.

A Jaroslav Zajíček střídá koho?
V tuto chvíli vlastně nikoho, protože Rudolf Jindrák, který tento odbor vedl, už působí jako velvyslanec na Slovensku. Odešel už před poněkud delší dobou do Bratislavy.

Ty jsi říkal, že ses seznámil s Jaroslavem Zajíčkem v Bruselu, kde jsi dlouhá léta působil jako bruselský zpravodaj při evropských institucích. Z tvé vlastní zkušenosti, proč si myslíš, že si ho Petr Pavel do té funkce vybral?
Já si myslím, že to s EU nesouvisí. Myslím, že Petr Pavel jednoduše viděl, že je Jaroslav Zajíček volný, že končí v Bruselu a že za sebou nechal ohromný kredit a obrovskou zkušenost.

A plusem pro Petra Pavla je určitě i Zajíčkovo hodnotové zakotvení, takže po něm zkrátka sáhl jako po zkušeném diplomatovi. A Zajička teď podle mě čekají dva velké úkoly. Zaprvé dosáhnout toho, co se nepodařilo předchozímu týmu - Rudolfu Jindrákovi a Hynku Kmoníčkovi - tedy dostat Miloše Zemana do Bílého domu. To bude teď podle mě úkol pro Jaroslava Zajíčka, který nejenže působil v Bruselu, ale předtím také ve Spojených státech.

A druhým úkolem bude, podle mě, obsazování míst velvyslanců, kterých se bude v nejbližších měsících měnit hned několik. A tady v minulosti docházelo ke sporům, typicky mezi Pražským hradem a vládou, potažmo ministerstvem zahraničí, protože jak premiér, tak prezident kontrasignují jejich vyslání.

Bude se muset vyřešit také obsazení místa v Moskvě, odkud byl stažen Vítězslav Pivoňka a žádný nový velvyslanec tam není. A do budoucna je celkově otázka, jak navázat vztahy s Ruskem - jestli vůbec a případně na jaké budou úrovni. Kromě toho se pak v Bruselu mění obsazení míst velvyslanců jak při EU, tak při NATO, kde velvyslanec Landovský slouží už čtvrtým rokem.

Je tu tedy opravdu hodně klíčových míst, která bude nutné přeobsadit a Jaroslav Zajíček by mohl být tím, kdo zajistí soulad mezi ministerstvem zahraničí, potažmo Úřadem vlády a právě prezidentskou kanceláří.

Takže to vypadá, že pro Jaroslava Zajíčka to bude hodně práce. Ještě si říkám, že jsme možná neprobrali ten tzv. vnitropolitický odbor, který by měl vést Tomáš Lebeda, politolog z Univerzity Palackého v Olomouci.
To je velice zajímavé jméno, protože Tomáš Lebeda je samozřejmě veřejně velmi dobře známý. Je to uznávaný politolog, který často vystupuje v médiích, komentuje třeba typicky volby, ale mně přijde zajímavý tím, že jako politolog vystupoval v médiích vlastně akademicky, neutrálně.

Sám Petr Pavel to na sociálních sítích vysvětloval tím, že si váží jeho vhledu a znalostí.

A doufá, že bude schopný srozumitelně vysvětlovat problémy a pracovat kvalitně s daty. Což přiznejme, státní správa má v ČR dlouhodobě trochu problém s prací s daty. Často se rozhoduje spíše na základě dojmů než na základě skutečně daty podpořené reality, což by byla zajímavá změna. 

Ale pokud jde o vnitropolitickou agendu, tak tam si upřímně řečeno myslím, že možná bude důležitější Radko Hokovský, který má v tomto přece jenom vyšší zkušenost. Tomáše Lebedu já zatím vnímám spíše jako člověka s expertizou, který bude moci radit, ale ten aktér, který bude dávat věci do pohybu, bych si osobně tipl, že bude spíše Radko Hokovský.

Kromě problémů práce s daty tu deset let byl problém komunikace s veřejností a s médii. Abychom Markétu Řehákovou tak úplně neodbyli, protože jsme ji zmínili jenom krátce v jedné větě, jak toto ona chce nově nastavit? Budou nějaké pravidelné tiskové konference? Četl jsem, že se prý hledají influenceři na komunikaci s mladými lidmi?
Je to tak. Markéta Řeháková a vůbec celý tým slibují velké změny. Chtějí, aby se Pražský hrad více otevřel veřejnosti, nejen co do komunikace. A pokud jde o ni, tak zatím funguje poněkud netradičně, jinak, než jsme byli opravdu zvyklí. Tiskové konference jsou pravidelné, chtějí v nich  pokračovat každý týden i po nástupu Petra Pavla do prezidentské funkce. Dokonce by na ně mohl i sám čas od času chodit. Na jedné tiskové konferenci po zvolení už se objevil. Takže to je možná takové trochu následování amerického modelu. 

Zmínil jsi influencery. Hledá se jakýsi hradní influencer, protože také mám informace o tom, že se chtějí v komunikaci více zaměřit na mladé, být trochu přístupnější i těm nejmladším voličům a třeba i lidem, kteří ještě nemají volební právo, což bude taky nepochybně zajímavé.

Petr Pavel ostatně i v kampani dával rozhovory třeba různým youtuberům, byl ve Standa show, byl ve Fabulacích Jana Špačka apod. Takže ta změna je myslím patrná.

Mlada Princová, Markéta Řeháková, Jana Vohralíková, doufám, že jsem na někoho nezapomněl, ale tak či onak - je to nejvíc žen ve vrcholných pozicích na Hradě za existenci samostatné ČR.
Nemám to s jistotou potvrzené, ale vypadá to, že to tak opravdu bude. Přinejmenším Jana Vohralíková je skutečně první kancléřkou ženou historicky v této funkci. Ale třeba pokud jde o Markétu Řehákovou, tiskovou mluvčí, tak připomeňme, že ještě před Jiřím Ovčáčkem měl Miloš Zeman ženu na Hradě. Byla to Hana Burianová, která byla první mluvčí. 

A před rokem 1990 ještě měl Václav Havel jako mluvčí Edu Kriseovou. Ale ptal jsem se na samostatnou ČR, tak to do toho teď nepočítejme. Všichni ti lidé, které jsme tady společně probrali, budou nejbližšími prezidenta Petra Pavla, nebo jsme ještě na někoho zapomněli?
Nemluvili jsme zatím vůbec o týmu jeho poradců. To jsou samozřejmě také důležité osoby.

To je separátní skupina… 
To je oddělená skupina, navíc ještě nejsou ani potvrzení. Víme, kdo je bude vybírat - Tomáš Richtr, což je bývalý šéf Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, který z něj odešel právě kvůli možnému budoucímu střetu zájmů, aby se mu vyhnul. 

Ale kdo v něm nakonec zasedne, to nevíme. Můžeme pouze vycházet z toho, kdo radil Petru Pavlovi v jeho kampani, takže se dá předpokládat, že se možná zopakují jména, jako jsou ekonomové Zdeněk Tůma…

Bývalý diplomat Petr Kolář…
Ten tam právě nebude. To je jediná jistota. Tedy alespoň pokud se můžeme spolehnout na slova Petra Pavla z kampaně.

Pravda je, že se kolem toho spustila poměrně velká debata, protože Petr Kolář je často vidět po boku Petra Pavla. Rád se vedle něj objevuje, neoficiálně mu radí. Vlastně je jedním z těch, kteří ho přesvědčili, aby vůbec kandidoval.

Stojí za tím úspěchem, ale ani teď, ani v budoucnosti žádnou oficiální funkci na Hradě mít nebude. Takže se objevila různá srovnání s Martinem Nejedlým, který také žádnou oficiální funkci na Hradě neměl, přesto tam měl kancelář, exkluzivní přístup k prezidentovi a dokonce držel diplomatický pas. 

Chápu, že se lidem kolem Petra Koláře to srovnání nelíbí. Martin Nejedlý je spojený s Ruskem, Petr Kolář naopak celoživotně vystupuje jako jasně prozápadně demokraticky orientovaný člověk. Ale jaké tedy bude jeho působení, jak bude zajištěna transparentnost, jestli náhodou Petru Pavlovi nebude radit člověk, který vlastně nemá žádnou oficiální funkci, na to je myslím naprosto legitimní se ptát. 

Jakmile bude po inauguraci a Petr Pavel bude v úřadě prezidenta republiky, co bude jeho první krok?
První krok jakožto prezidenta bude hned druhý den ráno. V pátek se Petr Pavel chystá jmenovat do funkce ministra životního prostředí Petra Hladíka z KDU-ČSL, který zatím na své jmenování čekal.

… jehož jméno se, připomeňme, objevuje v brněnské bytové kauze. Není stíhaný atd., ale to jméno se tam objevovalo, jsou kolem toho kontroverze. Co dál?
Přesně tak. A hned příští týden v pondělí se pak chystá Petr Pavel na první zahraniční cestu. Podle tradic bude kam jinam než na Slovensko. Bude to cesta dvoudenní, přijetí s vojenskými poctami jako obvykle, ale údajně i jedno netradiční překvapení. Zatím nevíme jaké, na to si musíme počkat. Ale nebude to ta avizovaná cesta se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou rovnou do Kyjeva, jak se o tom mluvilo v kampani. 

A ta se chystá?
To ano, ale je poněkud složité to organizačně zařídit. Jednak dvě hlavy státu, ještě k tomu bezpečnost v Kyjevě atd. Takže to je v jednání, ještě je to otevřené. Ale ještě během března tomu budou předcházet další dvě zahraniční cesty. Zatím stále nejsou oficiálně potvrzené, ale mělo by to být do Berlína a do Varšavy.

A z domácího dění, i tam se Petr Pavel chce velmi brzy angažovat. Jednak je tady otevřená záležitost kolem Aleše Michla, guvernéra ČNB, kde se ukázalo, že stále ještě nemá bezpečnostní prověrku, což mu může bránit v pokračování ve funkci. Takže to je věc, kterou by se mohl zabývat. A dále je tady ještě ten návrh omezit mimořádnou valorizaci důchodů.

A pak je tu ještě jedna věc. Petr Pavel mluvil o tom, že by chtěl provést jakýsi audit na Pražském hradě, že chce požádat Nejvyšší kontrolní úřad, aby tam byla provedena nějaká větší kontrola. NKÚ už audit nedávno provedl, výsledky ještě neznáme, ty dílčí si teď vyžádali detektivové. A viděla je i Kancelář prezidenta republiky a nechala si vypracovat svůj vlastní externí audit od firmy BDO. Myslím, že ty výsledky před ani ne 14 dny teprve KPR dostala a Jana Vohralíková jakožto nová kancléřka se s nimi ještě neseznámila. Jak toto bude řešené? Bude tedy nějaký nový další audit?
Já myslím, že to je trochu nepřehledná situace a je těžké se v tom zorientovat.

Je to hrozně složité. Možná jsem tomu teď nepomohl.
Myslím, že ano, popsal jsi to velmi správně. Zatím jsou k dispozici pouze ty dílčí výsledky auditu NKÚ. Na závěrečnou zprávu i tým Petra Pavla stále ještě čeká. A pokud jde o doprovodný audit společnosti BDO, tak tam bylo hned několik zjištění, z toho tři s vysokou závažností. A teď pár dní před koncem mandátu najednou ještě odcházející kancelář pod vedením Vratislava Mynáře velmi spěšně jedná.

Ano, to vidíme, protože už podala trestní oznámení, které se má týkat trestné činnosti související s hospodářskou a majetkovou činnosti. O tom jsme mimochodem mluvili s Erikem Taberym. Jeden z případu má být ten vybílený sklad alkoholu v Lánech.
Ten je spíš takový anekdotický. Pak jsou to ty pochybnosti s nakládáním s hotovostí na Pražském hradě, ale to asi nejzávažnější se týká rekonstrukce Vikárky, kde se mluví o podezření, že tam byla neúměrně navýšená cena zakázky, o kterou byl nakonec jenom jeden zájemce. A hradní advokát Marek Nespala říká, že tam mohlo dojít o navýšení až o sto milionů korun. Tedy rozhodně ne zanedbatelná částka.

To ještě bude mít bezpochyby dohru. Byť tedy dodejme pro úplnost, že jak bývalý šéf Správy Pražského hradu Ivo Velíšek, tak bývalá ředitelka Odboru zámek Lány Michaela Javůrková, které se to také týká, se k tomu zatím odmítají jakkoli vyjadřovat, takže z jejich strany nevíme, co se tedy odehrávalo.

Prezident Petr Pavel mluvil o tom, že by chtěl NKÚ požádat o další audit. Tam mu ale bylo řečeno, že není možné ho udělat v tak rychlém sledu. Takže ještě nevíme, kdy se odehraje, ale zřejmě se odehraje. A zároveň ještě Hrad uvádí, že chce pokračovat v hloubkových inventurách a už teď přijal některá nápravná opatření. Ale to hlavní teď bude asi na novém vedení Pražského hradu.

Výsledky kontrol budou patrně souviset s tím, zda nynější šéf Správy hradu Jan Novák zůstane ve funkci.
Ano, a to ještě nevíme, protože i sama Jana Vohralíková říká, že neměla tolik času se seznámit a potkat se všemi lidmi, seznámit se s organizační strukturu do dostatečného detailu, aby mohla rozhodnout, kdo zůstane, kdo ne. 

Z toho, jak komunikuji s lidmi z týmu Petra Pavla, mám dojem, že by nejradši začali s čistým stolem, což ale samozřejmě nemůžou, protože ti pracovníci mají nějaké smlouvy, tým prezidenta se pochopitelně chce vyhnout třeba soudním dohrám, takže nemohou zkrátka všechny vyhodit a najmout si nové lidi. Takže budou potřebovat nějaký čas, aby s každým probrali, jestli vůbec chtějí pokračovat ve funkcích, v jakém směru, jestli je vůbec možné je nahradit nebo ne. 

A Jana Vohralíková by ráda měla jasnější představu během dubna s tím, že by od května mohla začít platit nová organizační struktura tak, aby byla přehlednější. A zejména co se týká příspěvkových organizací Správy Pražského hradu a Lán, aby tam byly nastavené kontrolní mechanismy, které by zabránily excesům, které se tam děly v minulosti.

V podcastu byly dále využity zvuky z podcastu Kecy a Politika, YouTube kanálů Fabulace Jana Špačka a MenT a České televize.