Pokud se soudcům sníží platy, budou to vnímat úkorně. Rozhodne opět Ústavní soud, míní Kysela
Vrcholným politikům a dalším představitelům státu vzrostou letos platy skoro o sedm procent. Sněmovna v úterý schválila spornou platovou novelu, když přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla. „Pokud se budou soudy řídit zákonem a platy poklesnou, tak to soudci budou vnímat úkorně,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál ústavní právník Jan Kysela, vedoucí Katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy a poradce prezidenta.
Co přesně vyplývá z novely, kterou stvrdila Poslanecká sněmovna?
Vyplývá z ní, že budeme mít specifický platový režim. Ten je upravený konkrétními částkami, které jsou v tom zákoně vyjádřeny, tak jako se to dělo v některých letech v minulosti.
A současně z novely vyplývá, že tento režim vyjádřený konkrétními částkami opustíme k 1. lednu příštího roku, kdy přejdeme do obecného režimu trojnásobku průměrné mzdy za předminulý rok, který bude stanovovat platovou základnu soudců.
Z té platové základny soudců se potom systémem různých koeficientů odvozují platy všech dalších činitelů státu, kteří jsou v zákoně buď uvedeni, anebo jsou na ten zákon formou různých odkazů navázáni.
Podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry novela vůči soudcům pro letošní rok opakuje snížení platové hranice, které soud loni na jaře zrušil jako neústavní. Co se tedy podle vás bude dít dál? Jaké šance můžou mít tyto námitky Ústavního soudu?
První věc je, co se vlastně bude dít na soudech, protože kdybychom si četli poslední nález Ústavního soudu, tak ten je velmi specifický v tom směru, že by se mohl dát číst i tak, že dokud nebude přijat ústavně konformní zákon - podle Ústavního soudu ten, který soudcům zajišťuje trojnásobek té hrubé mzdy - tak si mají soudci sami vyplácet trojnásobek hrubé mzdy.
Vrcholným politikům vzrostou platy. Poslanci na hlas přesně prolomili Pavlovo veto
Číst článek
Což koneckonců při absenci zákona dělali teď v lednu a únoru a patrně se tak postupovalo i loni, kdy sice nějaký zákon byl, ale Ústavní soud ho vyložil tak, že pro soudce neplatí.
Takže první otázka je, co budou dělat soudy, respektive stát. Pokud by se řídily zákonem, tak potom ve srovnání s lednem a únorem jejich platy poklesnou na úroveň stanovenou zákonem.
Soudci to budou nesporně vnímat úkorně, tak jako to vnímali úkorně vždycky v minulosti, kdy plat nerostl tak, jak si představovali, že by rostl, protože jim to nějakou chvíli přislíbil zákon.
A za takových okolností se nesporně konkrétní soudci obrátí na soudy se sporem, jestli nemají dostávat větší peníze. Soudy se obrátí na Ústavní soud, protože řeknou, že toto je otázka prejudikovaná a Ústavní soud v ní má rozhodnout.
A Ústavní soud bude znovu posuzovat zákon pro letošní rok, přičemž je otázka, jestli se v nějaké míře odchýlí od dosavadní judikatury, která je velmi rigidní a v zásadě dost tedy limituje možnosti zákonodárce, co s těmi soudcovskými platy dělat. Anebo na té judikatuře setrvá, a potom zase zákon v části, která se týká soudců, velmi pravděpodobně zruší.
Jak tento systém nastavit do budoucna, abychom se vyhnuli těmto peripetiím, dá-li se to říci ve stručnosti?
To je těžká věc. Muselo by se zabránit poslancům a senátorům, aby do toho systému vstupovali, protože jakmile do něj vstoupí pomocí zmrazování, tak vždycky musíte vyřešit otázku, co s těmi rozmrazenými platy, protože vám vždycky poskočí výše.
3:36
‚Problém opět neřeší systémově.‘ Prezident Pavel vetoval novelu o zvýšení platů veřejných činitelů
Číst článek
Teď je tady určité řešení, které stanovuje pětiprocentní limit. Jde o to, jestli to bude stačit. Současně to znamená, že se vám rozběhnou platy soudců a politických představitelů, které už dříve měly být nastaveny tak, že se s těmi soudci poměřovali ředitelé odborů.
Teď už je to tak, že s mnohými soudci poměřujete spíše ministry a soudcovské platy do budoucna zjevně porostou výš a výš, zatímco platy politických představitelů méně. Co se s tím dá přesně dělat, aby byli všichni spokojeni, nevím.
