K čemu jsou sněmovní výbory? Na každého poslance v nich připadá 1,8 místa
Ještě před hlasováním o důvěře vládě čeká každou nově zvolenou Poslaneckou sněmovnu krátká bouřlivá debata o rozdělení výborů. Necelá dvacítka sněmovních orgánů má na starosti připomínkování všech zákonů i kontrolu chodu státu. Co mají výbory na starosti - a kolik stojí?
Výbory, jejichž šéfy pro aktuální volební období sněmovna minulý týden potvrdila, jsou klíčovou součástí českého zákonodárného procesu. Podle svých kompetencí projednávají všechny zákony, které sněmovna neschválí v takzvaném prvním čtení. Na jejich kladném či záporném vyjádření pak může záviset osud daného zákona.
Kromě toho mají výbory hlas v celé řadě nezákonodárných oblastí. Kontrolní výbor například může doporučit pozastavení činnosti politické strany, jako to loni udělal v případě SPD Tomia Okamury.
Pozice ve výborech, včetně těch předsednických, si tradičně rozdělují koaliční a opoziční strany. Strana budoucího premiéra Andreje Babiše ANO vede osm ze současných osmnácti výborů, tři výbory náleží ODS, dva Pirátům, SPD a KSČM a jeden KDU-ČSL. Podobu výborů určuje samotná sněmovna: aktuálně mají mezi sedmnácti a čtyřiadvaceti členy.
Poslanci mohou zároveň sedět ve více výborech - a většina z nich bude skutečně navštěvovat víc než jeden. Po letošních volbách je v nich celkem 357 míst. Na jednoho poslance tedy připadá 1,79 členství.
Počet výborů není pevně stanoven, ale v posledním desetiletí - až na krátkodobé sloučení jednoho z nich - zůstal na číslovce 18. Jednací řád sněmovny přímo jmenuje sedm, které poslanci musí zřídit.
- Mandátový a imunitní výbor zkoumá, jestli byli poslanci řádně zvoleni, projednává záležitosti poslanecké imunity nebo řídí disciplinární řízení. Aktuálně třeba projednává policejní žádost o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka.
- Petiční výbor se kromě projednávání peticí občanů zabývá zákony, které se týkají lidských práv. Kromě toho sleduje činnost ombudsmana nebo Úřadu pro ochranu osobních údajů.
- Rozpočtový výbor projednává návrh zákona o státním rozpočtu a plnění rozpočtu pravidelně kontroluje.
- Kontrolní výbor kontroluje, jak stát hospodaří se svým majetkem, a zabývá se stanovisky Nejvyššího kontrolního úřadu.
- Organizační výbor navrhuje program sněmovních schůzí a stará se o organizaci chodu sněmovny.
- Volební výbor vybírá kandidáty na členství v Radě České televize a Českého rozhlasu, které pak sněmovna volí. Projednává i mediální zákony a výroční zprávy mediálních rad.
- Výbor pro evropské záležitosti má na starosti evropskou legislativu a zabývá se aktuální problematikou týkající se Evropské unie. Mimo jiné se vyjadřuje k návrhům vlády na funkce v Evropské komisi nebo Evropském soudním dvoře.
Kromě nich existuje další jedenáctka výborů specializovaných na konkrétní zákonodárné oblasti. Patří mezi ně hospodářský, ústavně právní, zahraniční a zemědělský výbor a výbory pro bezpečnost, obranu, sociální politiku, vědu a kulturu, veřejnou správu, životní prostředí a zdravotnictví.
Výbory si také mohou zřizovat podvýbory - třeba hospodářský pro energetiku, bezpečnostní pro vězeňství nebo evropský pro migraci. Platí přitom, že člen podvýboru nemusí být zároveň členem "nadřazeného" výboru.
Každý výbor má obvykle tři až čtyři podvýbory. Jejich velikost i složení se liší - zatímco podvýbor pro heraldiku spadající pod výbor pro vědu měl ve většině minulého volebního období jen předsedu, dva místopředsedy a jednoho řadového člena, podvýbor pro dopravu zřízený hospodářským výborem čítal tři místopředsedy a 19 členů.
Kolik stojí výbory
I když řadoví členové výborů si svou funkcí poslanecký plat nepřilepšují, místopředsedy i předsedy výborů a podvýborů čeká pravidelný finanční bonus. Jeho výšku, stejně jako celý poslanecký plat, určuje zákon.
Každému poslanci náleží základní plat, který je aktuálně pevně stanoven na 65 733,50 Kč. Ten se pro každého poslance automaticky zvyšuje o koeficient 0,08. K tomu se přidávají další koeficienty - 0,22 pro místopředsedu výboru a 0,44 pro jeho předsedu. U místopředsedy podvýboru je to 0,11, u předsedy podvýboru 0,22.
Spolu se změnami základního poslaneckého platu se postupně drobně měnily i koeficienty - například pro předsedu výboru to v roce 1995 bylo 0,40. Zatímco by tak podle starého výpočtu dosáhl na plat 92 tisíc, dnes je to téměř 100 tisíc korun.
Výbory v současné sněmovně si ještě nezvolily místopředsedy ani nezaložily podvýbory, proto celkové poslanecké bonusy zatím nejde určit. Koeficienty všech osmnácti předsedů ale v součtu vydají na celé platy téměř osmi poslanců.
Výbory v minulosti
Sněmovna v roce 1992 začínala s dvanácti výbory. V roce 1998 se přidaly dva: volební a pro evropskou integraci, který se se vstupem ČR do EU změnil na výbor pro evropské záležitosti. Stálý je počet výborů od roku 2006, kdy se rozdělil výbor pro obranu a bezpečnost, pro sociální politiku a zdravotnictví, pro veřejnou správu a životní prostředí a rozpočtový a kontrolní výbor.
