Potraty a ruský oligarcha? Novinářka zjišťuje, proč těhotenské testy vzbudily takový humbuk
Matěj Skalický mluví se Zdislavou Pokornou, investigativní redaktorkou Deníku N
Byli tři a zůstala jedna. Lidovecká poslankyně Bělohlávková neopouští nápad na povinná upozornění na těhotenských testech. Proč se k ní ostatní otočili zády? A jak velkou roli v tom celém hraje Hnutí pro život? Téma pro investigativní novinářku Deníku N Zdislavu Pokornou. Ptá se Matěj Skalický.
Editace: Janetta Němcová
Sound design: Damiana Smetanová
Rešerše: Miroslav Tomek
Podcast v textu: Tea Veseláková
Hudba: Martin Hůla, Jaroslav Pokorný
Zpravodajský podcast Vinohradská 12 poslouchejte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.
Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.
Použité fotky:
Zdislava Pokorná, reportérka Deníku N | Foto: Matěj Skalický | Zdroj: Vinohradská 12
Plod zachycený na ultrazvukovém snímku | Zdroj: Profimedia
Dva ze tří poslanců, kteří žádali povinné, řekněme, upozornění na těhotenských testech, otočili a už za návrhem nestojí. Jak mělo vypadat toto upozornění, o kterém prvně psaly Seznam Zprávy?
Šlo o povinnost, aby výrobci těhotenských testů na produktu odkazovali na organizace, které by mohly těhotným ženám, jež by zvažovaly možnost potratu, nabízet sociálně-právní podporu. Byl to nápad Romany Bělohlávkové z KDU-ČSL.
„Nikomu neberu svobodnou volbu, ale pouze nabízím pomoc a nabízím ji ve chvíli, kdy si myslím, že tato žena je velice zranitelná.“
Romana Bělohlávková, poslankyně, KDU-ČSL (záznam z Poslanecké sněmovny, 12. 3. 2025)
V původním návrhu ji podpořili Zdenka Němečková Crkvenjaš z ODS a poslanec za STAN Jan Kuchař, kteří ale stáhli svoji podporu. Nicméně poslankyně Bělohlávková podala návrh znovu ve dvou formách a ti dva, kteří stáhli podpis, říkali, že verze, kterou předložila, a konkrétní znění se úplně neshoduje s tím, co původně plánovali.
Hospodářským novinám řekli, a myslím, že to byl konkrétně Jan Kuchař, že to byla bouda.
Poslanec Kuchař bere zpátečku i z toho důvodu, že říkal, že nápad jako takový byl bohulibý, což by mohlo být, ale prý si to představoval v tom duchu, že by se na těhotenských testech odkazovalo například na stránky ministerstva zdravotnictví, nebo by poradenství budoucím možným matkám dělaly organizace, které by řešily sociálně-ekonomickou podporu, a ne organizace typu Hnutí Pro život. O tom totiž Kuchař nevěděl, stejně tak jeho kolegyně z ODS.
Takže upozornění na testech podle finálního návrhu, který měla Bělohlávková nahrávat do sněmovního systému, mělo odkazovat budoucí potenciální matky na stránky Hnutí Pro život, jak tvrdí dva zbývající poslanci, kteří v tom Bělohlávkovou původně podporovali?
Šlo o to, že to takto nebylo konkrétně definované a specifikované. Jednalo se o to, že by to bylo několik de facto protipotratových hnutí z takzvané skupiny pro-life, ale nepočítalo se s tím, že by to bylo konkrétně Hnutí Pro život. Nebylo to tam jasně definované. Paní Bělohlávková je dlouhodobě v kontaktu s Radimem Ucháčem, což je šéf Hnutí Pro život, a zároveň ve svých výrocích říká, že to je člověk, který má tuto agendu nejpromakanější. Ucháč se k jejímu návrhu zároveň otevřeně a hrdě hlásí a veřejně do mediálního prostoru říkal, že by stál o to, aby to bylo právě Hnutí Pro život, které by pomáhalo potenciálním matkám poradit si se situací. Problém nastává v tom, že Hnutí Pro život je dlouhodobě extrémně protipotratová organizace. S tím má problém celá řada politiků, včetně kolegů Romany Bělohlávkové, kteří ji za to otevřeně kritizovali.
Říkala jsi, že původní návrh by mohl mít i bohulibý smysl. Co bylo na začátku toho, že politici budou chtít umístit něco takového na těhotenské testy?
Hlavní důvody byly dva. Jedním bylo, aby se zvýšila porodnost, která dlouhodobě klesá. Další věc je, že ženy jsou často nuceny jít na potrat, ať už je k tomu tlačí ekonomické zázemí, které nemají, nebo jejich partner, jenž je může nutit k potratu, protože se například z různých důvodů nemohou o dítě postarat. To jsou dva hlavní důvody.
„V momentě, kdy žena projde těhotenským testem, kdy zjistí, že je gravidní, má možnost v podstatě se zeptat na to, jestli tu situaci zvládne.“
Jan Kuchař, poslanec, STAN (ČT, 7. 3. 2025)
Proto Jan Kuchař, který původně byl u návrhu, říká, že mu dávalo smysl, aby u těhotenských testů byla možnost, aby se možné matky s někým poradily o tom, jak případně vyřešit ekonomickou situaci, kde sehnat pomoc, na koho se obrátit, jaké vůbec existují dávky. Dokážu si představit, když se dívka, které je čerstvě 18, nic nemá a může na to být sama, nevyzná v legislativních věcech, ale ani v tom, jak jí stát může pomoci.
Nedopověděl jsem jednu věc – když jsem mluvil o tom, že to měla být podle pana Kuchaře bouda ušitá paní Bělohlávkovu, tak paní poslankyně potom naopak zase reagovala v jednom z rozhovorů, že jsou ti dva zbabělí a že se výsledná verze, která byla nahraná do systému, zase tak moc nelišila od té, kterou spolu asi nějakým způsobem projednávali. Ale kámen úrazu, jak říkáš, je Hnutí Pro život, které v tom mělo figurovat?
De facto ano. I lidovci, kteří jsou dlouhodobě držitelem praporu tradiční rodiny a rodinných hodnot, to kritizovali z toho důvodu, že v tom je zapojené právě Hnutí Pro život, jež je dlouhodobě pro zakázání potratů. Chce zákonem udělat to, aby bylo nelegální jít na potrat, což pro celou řadu lidí není v pořádku. Hnutí Pro život to hlásá dlouhodobě a kritika nejde jenom od lidovců, kteří říkají, že pokud by se na těhotenském testu odkazovalo na ministerstvo zdravotnicí, tak je to v pořádku. Problém je pro ně také Hnutí Pro život, protože je vnímané jako ultrakonzervativní hnutí, které podle řady kritiků dlouhodobě bojuje proti právům žen. Další kritika je daná i z toho důvodu, že Romana Bělohlávková říká, že se o návrhu radila s Radimem Ucháčem, který zároveň sám říká, že k návrhu dával veškeré podklady a tak dále. Je tedy otázkou, pokud poslanci dělají tento přílepek, návrh, který byl k novele o veřejném zdravotním pojištění, zda toho mají být součástí lidé, kteří jsou napojení na různá ultrakonzervativní hnutí po celé Evropě.
Agenda Europe
Oslovili jsme s otázkami i Radima Ucháče, šéfa Hnutí Pro život. Tady je jeho odpověď:
„Vítáme, že poslanci navrhli řešení pro ženy hledající pomoc a ochranu pro sebe i své nenarozené dítě, protože mnohé čelí tlaku partnera, rodiny nebo okolí, aby podstoupily interrupci. Dle poslaneckého návrhu by těhotné ženy v případě zájmu získaly na odkaze určeném Ministerstvem zdravotnictví informace o právní, sociální, případně finanční pomoci k zachování těhotenství, které jim gynekolog při sebelepší vůli může jen těžko poskytnout. Odkaz na těhotenských testech není v protikladu, ale naopak doplňkem existujících opatření, například úlevy pro těhotné studentky nebo doplatek rodičovského příspěvku. Hnutí pro život se nezabývá obecným poradenstvím, ale poskytuje konkrétní pomoc ženám, které chtějí pokračovat v těhotenství, nebo se vyrovnávají se ztrátou nenarozeného dítěte.“
Radim Ucháč, předseda Hnutí Pro život (archiv ČRo, 17. 3. 2025)
Hnutí Pro život patří mezi řadu lobbistických skupin, které mají přístup k poslancům do Sněmovny, navíc tvrdí, že chce pomáhat ženám, které jsou nuceny k potratu. Proč zrovna toto hnutí budí takový rozruch?
Hnutí Pro život je spolek fungující už od 90. let, který dlouhodobě bojuje za zákaz potratu a nechce, aby to bylo legální. Tuto agendu dělají dlouhodobě, ale schovávají za to celou řadu jiných agend, které vykonávají. Konkrétně Radim Ucháč, jenž byl už v minulosti obviňován z antisemitismu, říká, že Hnutí Pro život je sekulární organizace, ale není to až tak pravda. Vyplývá to z jeho aktivit nebo i z toho, že organizace je apolitická, což taky není tak docela pravda, protože Ucháč se účastnil aktivit se spolky, které spolupracují s ultrapravicovými a konzervativními politiky.
To jsou ty národně konzervativní Akce D.O.S.T.?
Ano. Ucháč se zároveň podílel na vzniku knihy, která de facto říká, jak vyléčit homosexualitu. Není to bráno tak, že to je nějaká přirozenost, ale že homosexualita je nemoc. Radim Ucháč, Hnutí Pro život a lidé, kteří v něm jsou, dlouhodobě bojují za ultrakonzervativní agendy a změnu paradigmatu ve společnosti o tom, co je a není normální, snaží se tlačit hodnoty normální, tradiční rodiny a bojují proti LGBTQ komunitě a tak dál. Proto se nedá říct, že by Hnutí Pro život řešilo primárně jenom toto. Oni se za to takto staví, ale řada akademiků zmiňovala, že Hnutí Pro život udělalo rebranding, změnilo svoji agendu, aby bylo víc přijatelné a tlačilo návrh na zákaz potratů, který je pro hnutí klíčový, na úrovni gynekologů, lékařů a tak dál, aby se stalo, že v Česku nebude v pořádku, když žena chce jít na potrat, aby ji od toho odradil už doktor a ona byla zavrženíhodná. Tím pádem se změní narativ ve společnosti a bude mnohem jednodušší protlačit návrh, aby jít na potrat nebylo legální.
Máš nějaké důkazy, že toto je jejich cíl?
Je to jejich cíl skrze to, že existuje Agenda Europe, což je v podstatě síť ultrakonzervativních organizací, je jich tam asi na 400, které jsou sdružovány a pojí je pohled na svět a snaha narovnat poměry ve společnostech, jež jsou nemocné...
To tvrdí?
De facto tvrdí a vyplývá to ze stovek e-mailů, které se před rokem dostaly na veřejnost. Jako první je popsala čtveřice novinářů z Chorvatska, Nizozemska, Polska a Maďarska, mám pocit, a my jsme se k nim poté dostali taky. Nějaké ústřižky těchto e-mailů a toho, kdo je součástí té skupiny, už se objevily v českých médiích minulý rok. Nebyl to ale kompletní seznam a nezaznělo, proč je součástí Agendy Europe Radim Ucháč, který už v roce 2020 popíral, že by byl součástí této sítě. Možná to je proto, že by asi nebylo úplně v pořádku, kdyby se zjistilo, že je součástí sítě, kde jsou členové z Ruska a která je napojená na některé ruské oligarchy, konkrétně Konstantina Malofejeva.
Ten je na sankčních seznamech.
Součástí sítě jsou také organizace, které to celé financují. Jde o ultrakonzervativní lobbistická hnutí z USA blízká americké administrativě Donalda Trumpa a tak dál. Toho byl Ucháč součástí.
Říkala jsi, že Radim Ucháč popírá, že by Hnutí Pro život bylo součástí Agendy Europe. Zeptali jsme se ho na to, ale odmítl odpovědět, takové otázky podle něj odvádějí pozornost od tématu pomoci ženám nuceným k umělému ukončení těhotenství. Říkáš ale, že tam takové napojení bylo. Ucháč si s těmi lidmi psal?
V e-mailech, které se dostaly na veřejnost a popsali jsme je s kolegou Prokopem Vodrážkou, popisuje, jak Hnutí Pro život dělá v Česku úspěšnou kampaň a snaží se podmanit gynekology, lékaře, ale i politiky v regionálních úrovních k tomu, aby postupnými kroky protlačili jejich agendu, tedy zákaz potratu. Ucháč v uniklých e-mailech popisuje, jak toho Hnutí Pro život dosahuje. Bavíme se o letech 2015 až 2018. V jednom z e-mailů říká, že vlajkovou lodí Hnutí Pro život, aby se jim povedl úplný zákaz potratu, jsou každoroční Pochody pro život. Také popisuje, jak mají díky tomuto pochodu podporu politiků, ale i gynekologů, protože jim přece jde o bohulibou činnost, aby ženy, které nemusí, nešly na potrat. Zmiňuje také, že je potřeba změnit komunikaci této agendy v rámci Česka tak, že za potraty mohou muži, protože se nepostarají, a kdyby muž plnil svou roli, tak ženy nemusejí jít na potrat.
Radim Ucháč si totiž i v rámci těchto e-mailů uvědomuje, že v Česku je situace poměrně odlišná vůči například tehdejšímu Polsku, kde se řešilo, jestli bude, nebo nebude legální jít potrat. Říká, že jsme de facto hodně ateistický stát a není jednoduché prosadit tuto agendu, takže se to musí dělat postupnými kroky. Doufá, že skrze to, že se budou snažit vysvětlovat tuto problematiku regionálním politikům, tak budou pomalými kroky, jakým je i návrh poslankyně Bělohlávkové, neustále měnit paradigma. Zároveň tam říká, že v rámci jejich plánu a kampaně je také to, aby se ženy rozdělily do takzvaných dvou skupin, kdy žena, která by chtěla jít na potrat, by byla na seznamu žen, které chtějí podstoupit interrupci, a postupem času by se z toho mohl stát narativ, že toho, kdo je na seznamu a je takzvaně špatný člověk, společnost začne odsuzovat. To přispěje k tomu, že bude jednodušší v rámci lobbingu prosadit zákaz potratů.
To, co naštvalo pana Kuchaře, paní Crkvenjaš i politiky z lidovecké strany poslankyně Bělohlávkové, bylo právě to, že tu je záměr skupin, které stojí i za Hnutím Pro život? Zopakuji, že hnutí se od nich ústy Radima Ucháče distancuje. Vadilo poslancům, že by to mohlo měnit i širší věci, než jenom to, že se na těhotenské testy napíše jedna věta a odkáže se na nějaké webové stránky? Je problém i napojení na Rusko? Jsou důkazy, že Rusko by mělo financovat kroky Agendy Europe?
Je zřejmé, že například lidem z hnutí STAN, ale i jiných vládních stran vadí přesně to, co jsi zmiňoval, tedy že to je jeden krůček od toho, že by navazovaly další kroky, ústupky, které by mohly vést k tomu, že by se postupně naplnilo to, co Hnutí Pro život dlouhodobě chce, což je zákaz potratů.
„Ženy v tomto citlivém období, kdy se dozví o svém těhotenství, rozhodně nepotřebují být tlačeny nebo manipulovány fanatiky proti potratům. Pokud chceme řešit nízkou porodnost, což je problém, tak je potřeba se zaměřit spíš na problémy související s ekonomickou situací rodin.“
Klára Kocmanová, poslankyně, Piráti (CNN Prima News, 11. 3. 2025)
To je problém nejen pro řadu politiků, ale i pro mnoho odborných organizací, které se také snaží pomáhat ženám, jež chtějí nebo zvažují podstoupit potrat. Snaží se jim pomáhat v rámci ekonomického poradenství, což je klíčové vědět. To je totiž něco, co Hnutí Pro život až tak neřeší. Pokud jim zavoláš a chceš se s nimi pobavit o nějakém ekonomickém poradenství, tak to nedělají a odkazují tě na jiné organizace. Řeší zejména ideologickou a sociálně-právní podporu, ale ne tu ekonomickou, která je podle řady akademiků klíčová v této problematice.
A také v rozhodování, zda jít, nebo nejít na interrupci.
Když jsi zmiňoval Rusko, tak nemůžeme říct, že Radim Ucháč by byl napojený na Kreml nebo že by Kreml financovala Hnutí Pro život. Můžeme říct, že tím, že byl v úzkém kontaktu s lidmi z Agenda Europe, kteří jsou navázaní na Rusko a na ruského oligarchu Konstantina Malofejeva, byl součástí systému. Když se podíváme na to, z čeho je Hnutí Pro život financované, tak to nevidíme. Radim Ucháč říká, že jsou financováni od drobných dárců, ale nevědí, kdo to je. Zároveň však benefitují z toho, že jsou součástí širší proevropské palety těchto hnutí, která jsou ale financována z různých ultrapravicových amerických organizací, ale v minulosti i z těch ruských. Benefitují z toho, protože s nimi byli evidentně v kontaktu. Druhá věc je, že Ucháč se účastnil fór v Moskvě, která financuje Vladimir Jakunin, lidé kolem Malofejeva, a pro Rusko je extrémně důležité pro jejich propagandu shromažďovat a sdružovat tato hnutí, ale také ultrakonzervativní politiky.
Kdo bude poskytovat sociálně-právní poradenství
Původní návrh je tedy smetený ze stolu, protože se od něj distancovali dva ze tří poslanců, ale paní Bělohlávková vyrukovala s novým návrhem, respektive stojí si za tím, co chtěla navrhnout, a má dvě verze. Liší se od sebe nějak zásadně?
Liší se v tom, kdo bude nositelem sociálně-právního poradenství pro potenciální matky. Bělohlávková předložila dva návrhy. V tom prvním říká víceméně to stejné, co už předložila, že to tedy budou hnutí, která budou nějakým způsobem vybraná...
Bude jejich seznam umístěný například na webové stránce ministerstva zdravotnictví?
To nespecifikuje, ale ve druhém návrhu Bělohlávková říká, aby nositelem informací bylo pouze ministerstvo zdravotnictví.
„Důvodem, proč tyto pozměňovací návrhy podávám, je především poskytnout pomoc neočekávaně těhotným ženám, které se dostávají do stresové situace. (...) Nám záleží na každém narozeném dítěti, chceme podpořit porodnost v České republice, která klesá, a poklesy narozených dětí jsou alarmující.“
Romana Bělohlávková, poslankyně KDU-ČSL (záznam z Poslanecké sněmovny, 12. 3. 2025)
Je tedy možné, že návrh projde a bude ho nakonec řešit Sněmovna bez Hnutí Pro život?
Ano a pro spoustu poslanců z KDU-ČSL, kteří svou kolegyni kritizovali, je to legitimní. Říkají, že pokud bude ministerstvo zdravotnictví nositelem informací a poradním hlasem, tak je to z jejich pohledu v pořádku.
Kdy by plénum mohlo návrh řešit?
Novela o veřejném zdravotním pojištění by se měla na plénu řešit v řádu několika týdnů, takže se o tomto návrhu ještě jistě bude mluvit.
Je ale otázka, zda to, o čem se teď tolik mluví, budou poslanci nejen projednávat, ale jestli o tom nakonec budou i hlasovat ve Sněmovně.
Nedovedu si představit, že by po všem tom humbuku, který vypukl, prošel návrh, jenž by mohl vést k tomu, že Hnutí Pro život bude potenciálním matkám radit, jestli jít, nebo nejít na potrat.
V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: ČT, CNN Prima News, Rádio Prostor, psp.cz.
Související témata: těhotenský test, Lucie Bělohlávková, podcast, Vinohradská 12