Novým předsedou České biskupské konference se stal Graubner. Nahradil po deseti letech Duku

Novým předsedou České biskupské konference se v úterý stal arcibiskup olomoucký a metropolita moravský Jan Graubner. Biskupové ho zvolili na plenárním zasedání, které se koná v Olomouci. Informovala o tom mluvčí České biskupské konference Monika Klimentová.

Aktualizováno Olomouc/Praha (Aktualizováno: 14:39 28. 4. 2020) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Olomoucký arcibiskup Jan Graubner

Olomoucký arcibiskup Jan Graubner | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Jan Graubner nahradil pražského arcibiskupa Dominika Duku, který v čele českých a moravských biskupů stál deset let.

24:55

Václav Malý: Do Havla si každý vtěloval všechny naděje, nyní je bohužel neprávem kritizován za kdeco

Číst článek

Graubner tuto funkci již vykonával v letech 2000 až 2010, další desetiletí byl místopředsedou. Jednasedmdesátiletý Graubner také vyjednával o majetkovém vyrovnání státu a církve.

Graubner, který je od roku 1992 metropolita moravský, bývá považován za jednoho z předních představitelů konzervativního křídla římských katolíků. Sám se ale za konzervativce nepovažuje, „cítí zodpovědnost za věrnost nauce církve i správné praxi“. „Nemáme-li ztratit identitu, musíme zůstat pravověrní,“ řekl jednou.

Kromě předsedy se volili i další členové vedení České biskupské konference. Za místopředsedu členové zvolili královéhradeckého biskupa Jana Vokála. Novými členy stálé rady byli zvoleni litoměřický biskup Jan Baxant a ostravsko-opavský pomocný biskup Martin David.

Tradičně několikadenní zasedání biskupů dnes trvá pouze jeden den, a to při zachování všech opatření nařízených vládou pro zamezení šíření nemoci covid-19. Jednání se účastní i apoštolský nuncius v České republice Charles D. Balvo.

Kdo je Jan Graubner?

Rodák z Brna vyrostl ve Strážnici na Slovácku jako jedno z pěti dětí v živnostenské rodině. Svůj vztah k bohu získal především od matky a rozhodnutí stát se knězem v něm uzrálo už v dětství. Gymnázium ho „nepřevychovalo“, ovšem před seminářem musel ještě na rok do továrny, aby se takzvaně kádrově „vylepšil“. V roce 1968 se na původ už neptali a cesta k teologickému studiu v Olomouci byla otevřená.

Kněžské svěcení přijal v červnu 1973. Působil jako kaplan ve Zlíně a ve Valašských Kloboukách. Od roku 1982 byl osm let farářem ve Vizovicích a současně administrátorem v Provodově a Horní Lhotě u Luhačovic.

5:00

30 let od svatořečení Anežky České. ‚Propojilo to celou společnost v zápasu o svobodu,‘ řekl Duka

Číst článek

V církevní hierarchii začal postupovat od března 1990, kdy se stal titulárním biskupem tagarijským a světícím biskupem v Olomouci. Po smrti arcibiskupa olomouckého Františka Vaňáka v září 1991 převzal správu arcidiecéze. A za rok pak nastoupil na Metodějův stolec v Olomouci jako 14. arcibiskup, do úřadu byl uveden 7. listopadu 1992. Ve své pastorační službě se Graubner zaměřuje mimo jiné na duchovní péči o mládež a katechetickou činnost církve.

V úřadu se musel vyrovnat s opakovanou kritikou médií i prostých lidí. Skvrna podezření na něm ulpěla v případu faráře Merty, který zneužíval ministranty.

Trestní oznámení na něj policie odložila, a arcibiskup vždy tvrdil, že žádná provinění kněží nezakrývá. Čelil nařčení kvůli rekonstrukci olomoucké katedrály a také v kauze arcibiskupských sklepů.

Církev podle Graubnera není úřad, ale společenství živých lidí, kterému slouží. Své povolání proto ctitel hesla „Co vám řekne, učiňte“, jak radila Panna Marie apoštolům o slovech Ježíše, vnímá jako poslání, věnuje mu veškerý čas a je mu i koníčkem.

V roce 2008 mu prezident Václav Klaus „za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva“ propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme