Místo vedení školy vyplňování papírů. Ředitelé českých škol mají nejvíce administrativy v Evropě
Čeští ředitelé základních škol mají mezi svými evropskými kolegy alespoň jedno prvenství. Ve srovnání s ostatními tráví vůbec nejvíc času administrativou. Ukazuje to nová studie ekonomického institutu Cerge. Administrativa podle vědců zabere zhruba 40 procent čas. „Šíří věcí, které děláme, spadáme pod několik různých ministerstev například vnitro nebo místní rozvoj,“ vysvětlil v reportáži prezident Asociace ředitelů základních škol Michal Černý.
Ředitel druhé Základní školy Bezručova v Říčanech Jan Šindelář má ve složce na stole likvidační listy k fakturám, docházku nebo cestovní příkazy. Dokumenty, které musí co nejdřív vyřídit. Právě administrativa mu zabere zhruba pět hodin denně.
„Ve zbytku pracovní doby se věnuju podpoře žáků. Myslím, že by k dětem měl mít ředitel blízko. A potom samozřejmě kolegům, nejen v hospitacích,“ popisuje.
Přitom právě hospitacemi v hodinách nebo výukou žáků tráví ředitelé pouze patnáct procent své pracovní doby, ukazuje nová studie Cerge. Naopak administrativou v Česku tráví víc času než jejich kolegové v jiných zemích.
„Když srovnáme Českou republiku s ostatními zeměmi v Evropě, tak mají ředitelé u nás vysokou administrativní zátěž,“ vysvětluje autorka studie Miloslava Federičová.
Může za to i velká autonomie základních škol. Česko patří mezi země, kde je jejich nezávislost jedna z nejvyšších v Evropě. Že se kvůli tomu čeští ředitelé musí pak víc věnovat právě papírování než dětem a učitelům, potvrzuje i prezident Asociace ředitelů základních škol Michal Černý.
„Šíří věcí, které děláme, spadáme pod několik různých ministerstev například vnitro nebo místní rozvoj. Pak jsou tu kraje, dále zřizovatel… Všichni tihle úředníci na různých stupních mají pocit, že nás až tak moc nezatěžují, ale když nám každý z nich pošle relativně únosnou dávku dokumentů a administrativní práce, tak to máme pětkrát,“ říká.
Česko patří k zemím s nejvyšším počtem žáků na učitele v Evropské unii, vyplývá z údajů Eurostatu
Číst článek
Podle Michala Černého se pak ředitelé často potřebným papírům věnují nad rámec své pracovní doby. „Je obrovský problém to stihnout a navíc v takové míře, v jaké bychom to stihnout měli. Myslím, že většina českých ředitelů ví, že to dělat musí a řeší to extenzivně, to znamená, že jejich pracovní doba není osm nebo devět hodin, ale třeba dvanáct,“ dodává.
Velké množství administrativy nebo vysoká míra autonomie škol, a tím pádem velká odpovědnost ředitelů, ale nejsou to jediné, co šéfy škol trápí. Vědci ve studii upozorňují i na to, že Česko oproti evropskému průměru zaostává v podílu ředitelů, kteří na svou funkci byli připravení ještě předtím, než do ní nastoupili.
„Velký podíl ředitelů v Česku není připraven na řízení pedagogického procesu ve škole. Ti, co jsou připraveni, tak dominantně na papírování a věci, které s pedagogikou nesouvisí,“ upozorňuje Daniel Münich z Cerge.
Samotná pozice ředitelů podle něj navíc není dostatečně atraktivní. To potvrzují i data České školní inspekce. Podle poslední zprávy se v předminulém školním roce do poloviny konkurzů přihlásil jen jeden uchazeč.
„Případně v dalších podílech byli třeba dva zpravidla z jedné školy. To ukazuje na velký problém, tedy o nezájem o funkci ředitele školy,“ uvedl už dřív náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
Ředitelé základních škol jsou většinou v platové tabulce o třídu výš než běžní učitelé. K platu taky dostávají příplatek za vedení, ten je kolem deseti tisíc korun za měsíc.
