Soudy budou tři dny stávkovat. Blažkovi a Stanjurovi se na schůzce s odboráři nepodařilo protestu zabránit
Čtvrteční schůzka ministrů spravedlnosti a financí Pavla Blažka a Zbyňka Stanjury (oba ODS) s justičními odbory neodvrátila ohlášenou třídenní stávku zaměstnanců soudů kvůli nízkým platům. Ministři odborářům slíbili, že jednání budou poté pokračovat. Ještě před trvalou změnou tarifů je možným řešením příplatek, který by musela schválit vláda. Odbory po protestu zůstanou ve stávkové pohotovosti. Účastníci schůzky to sdělili novinářům.
Zástupkyně odborů odhadly, že od příštího roku dostane justiční personál průměrně o sedm až osm procent více než letos. Požadovaly patnáct procent.
„Hlavním požadavkem zaměstnanců je změnit způsob systému odměňování a na tom musíme dále pracovat. Co se týče navýšení prostředků pro platy, byla nám přislíbena průměrná částka 41 104 Kč na rozpočtované místo pro zaměstnance soudu,“ uvedla místopředsedkyně justičních odborů Marie Šafrová ke stavu od 1. ledna 2025.
„Důvodem stávky není to, že by vláda nesplnila závazky, které jsme učinili představitelům soudců, nikoliv odborářů. Dorovnávání během tří čtyř let na úroveň ostatních zaměstnanců veřejné správy se plní,“ prohlásil ministr Blažek.
Máme dvě podmínky: vyšší platy a nové platové tabulky, říká předsedkyně Odborového svazu justice
Číst článek
„Tahle vláda slízla to, co se neřeší dlouhodobě,“ doplnil. Odhadl, že za tři roky současného kabinetu se průměrný plat zaměstnanců soudů zvýšil průměrně o 6000 korun, „což zdaleka neplatí u ostatních zaměstnanců státní správy“.
Šafrová připustila, že požadované samostatné platové tabulky pro zaměstnance soudů oddělené od ostatních pracovníků státní správy jsou práce na dlouhou dobu. „Do té doby potřebujeme něco, co jde udělat rychleji,“ vysvětlila. V jednání je právě možný příplatek, o detailech ale zatím Blažek ani odborářky nechtěli hovořit.
‚Není to chyba této vlády‘
Vytvoření samostatných tabulek Blažek podporuje. Současný systém rozdělování peněz podle něj „vymyslel blázen“. Uvedl, že ministerstvo spravedlnosti posílá objem prostředků obdržených od ministerstva financí na krajské soudy a nemůže zasahovat do toho, jak předsedové soudů peníze dále rozdělí.
„Bohužel se to někdy nedostane k těm pracovníkům, zejména okresních soudů.“ podotkl. Dodal, že chápe jejich deziluzi. Změna systému a tarifů by podle něj znamenala, že už nebude možné rozdělovat peníze jinak, než na co je ministerstvo posílá.
‚Férová dohoda.‘ Platy ve veřejném sektoru vzrostou o 1400 korun, dojednaly odbory s vládou
Číst článek
Ministr zároveň odmítl, že by justice byla podfinancovaná, ačkoliv připustil, že justiční aparát je veliký problém. „Soudní budovy stojí, jsou krásně opravované,“ řekl Blažek a poukázal také na platy soudců. Odboráři mají na podfinancování justice jiný názor, Šafrová ale zmínila, že „to není vina této vlády“. „Vzhledem k těm inflacím a tomu, jak je všechno dražší, to bouchlo,“ uzavřela.
Soudcovská unie míní, že třídenní protest zásadně omezí fungování soudů. Má se jej zúčastnit 90 procent zaměstnanců okresních soudů a 65 procent zaměstnanců soudů vyšších instancí. Zapojit se mají všechny soudy s výjimkou Ústavního soudu a Okresního soudu v Jičíně.
Ministr Blažek po vyhlášení protestu řekl, že rozpočet téměř nelze měnit, protože na to stát nemá peníze. Zmínil také, že letos musel na základě rozhodnutí Ústavního soudu dorovnat platy soudcům ve výši půl miliardy korun. Soudcovská unie se následně ohradila proti tomu, aby spojoval nápravu nezákonného rozhodnutí státu s dlouhodobým podfinancováním justice.
Justiční odbory budou příští týden stávkovat. Blažek to chápe jako protest proti rozpočtu, ne jeho úřadu
Číst článek
Justiční zaměstnanci jsou dvojího druhu. První skupina spadá pod správu soudu a stará se o jeho provoz jako pracovníci sekretariátu, účetní, ekonomové, informatici nebo řidiči. Druhá skupina – takzvaně „ve výkonu“ – se pak bezprostředně podílí na vyřizování soudní agendy.
Počátkem loňského roku to podle ministerských statistik bylo 6425 lidí, z toho nejvíce – 4299 – na nejnižším stupni soudní soustavy, tedy u okresních soudů. Jsou mezi nimi zapisovatelé, vyšší soudní úředníci, asistenti soudců, rejstříkoví vedoucí, protokolující úředníci, soudní tajemníci a soudní vykonavatelé.
Za vyšší platy stávkovali zaměstnanci všech českých soudů s výjimkou Ústavního už 29. května. Do jednodenního výstražného protestu se tehdy podle odborářů zapojilo 95 procent justičního personálu. Měli omluvené neplacené volno, zameškanou práci museli dohnat v následujících dnech. Soudy kvůli nedostatku personálu zrušily řadu naplánovaných jednání.
