Tanky, Keňa, sociální sítě. Neshody mezi Řehkou a Černochovou pokračují, nepoškozuje to armádu?

Praha 18. prosince 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Zdá se mi, že mezi ministerstvem obrany a generálním štábem to zase trochu skřípe. Ministryně obrany Jana Černochová z ODS a náčelník generálního štábu Karel Řehka se teď dohadují o německých tancích Leopard. Proč?
Neřekla bych, že to je spor, ale asi to skřípe v tom, že... 

Výměna názoru?
Výměna názoru, protože na cíli se shodují. Oba dva chtějí koupit německé tanky 2A8, což jsou ještě modernější modely, než teď nakupujeme. Ale deník Právo přišel s tím, že Řehka napsal dopis na ministerstvo obrany, ve kterém píše, že pokud se nějak nezmění finanční výhled, tedy to, kolik resort dostane peněz, tak na tyto tanky teď peníze nebudou. Když se novináři ptali ministryně obrany, jak se na to dívá ona, jestli peníze na tento nákup budou, nebo nebudou, tak řekla, že se najdou a komentovat to je úloha politiků, nikoliv náčelníka generálního štábu. Širší problém je v tom, že když armáda loni sestavovala svoji koncepci rozvoje do roku 2035, tak počítala s tím, že bude mít nějaký balík peněz, jehož výše vychází z makroekonomických predikcí a tak dále. To se ale mění a nakonec mají peněz méně, takže to, co si naplánovali, podle Řehky nevychází. Akviziční plány jsou několikaleté, není to z roku na rok. Ve chvíli, kdy se to Řehka dozvěděl, což bylo podle jeho slov v listopadu, napsal na ministerstvo dopis s tím, že mu jeho plánovači řekli, že to nevychází, pokud finance budou na úrovni, na které jsou.

Takže to ministryně v listopadu ignorovala? Proč se o tom dozvídáme teď?
Myslím, že to byla nějaká interní komunikace, která z nějakého důvodu vyšla ven teď.

Ministryně totiž tvrdí, že rozpočet s tanky počítá.
Je to tak, ale financovaly by se z více rozpočtů. Tyto velké nákupy jsou zařazeny mezi takzvané strategické projekty armády...

Takže peníze na to nejdou jenom z obrany?
Jdou, ale není to jenom z jednoho rozpočtu, rozloží se to do několika let. Peníze se můžou převádět z jednoho rozpočtu do dalšího roku, protože jsou to věci velmi nákladné. Dalším známým strategickým projektem jsou například stíhačky F-35.

Ta otázka mě napadla i z toho důvodu, že člověk se trochu pozastaví nad tím, že nemají být peníze na tanky, když se teď ministryně chlubí tím, že se výdaje na obranu navýšily na 2 % HDP, abychom na obranu dávali víc, jak to po nás chce Severoatlantická aliance.
S těmi 2 % procenty je to komplikované v tom, že nejdou čistě do rozpočtu ministerstva obrany. Neznamená to, že by ministerstvo obrany mělo peníze ve výši 2 % HDP. Příští rok ta 2 % mají odpovídat 161 miliardám, ale ministerstvo obrany dostane 154 miliard. Zbytek jsou takzvané výdaje na obranu z jiných úřadů, což znamená, že například Pražský hrad si tam přidá zabezpečení areálu, ministerstvo vnitra tam přidalo rekonstrukci jedné střelnice. Tímto způsobem se to seskládá do 2 % a potom se čeká, jestli nám to NATO uzná. Ministryně teď už otevřeně říká, že nejspíš ne.

Kolik má být těch tanků, 70?
77.

Zapadá tento nákup do navyšování výdajů obranyschopnosti České republiky?
Jak jsem to pochopila od Karla Řehky, tak to spíš zapadá do toho, že nedostanou tolik peněz, kolik původně mysleli, nebudou mít celá 2 %, a proto na tanky peníze podle něj a jeho plánovačů v tuto chvíli nebudou.

Ale tyto tanky potřebujeme, je to tak?
Potřebujeme, to Řehka nepopírá. Říká to ministryně i on. Ale zároveň je potřeba říct, že kupujeme ještě jiné tanky, příslušná smlouva byla podepsána minulý týden. Jde také o tanky Leopard, akorát je to méně moderní varianta 2A4. 28 jsme jich dostali darem od Německa a dalších 14 kupujeme. Důvod, proč ty tanky vůbec chceme, je těžká brigáda, kterou jsme slíbili vybudovat v rámci našeho závazku Severoatlantické alianci už před několika lety a pořád jsme to neudělali. Součástí brigády jsou tanky, tankový prapor, a proto Leopardy chceme.

Pokud se Černochová s Řehkou dohodnou, respektive najdou potřebné peníze, tak jich bude o 77 víc, respektive budou i modernějšího typu. Pokud to není spor, tak je to minimálně veřejná výměna názorů a trochu zapadá do kontextu toho, jak si tito dva vyměňují názory poslední měsíce, roky.
Už dva roky.

Osobní spory

Kde ten spor vlastně vzniknul?
Je zajímavé, že my přesně nevíme, kde to vzniklo nebo co si udělali. Jana Černochová si vybrala Karla Řehku jako náčelníka generálního štábu, nastoupil k 1. 7. 2022. Byl to tehdy kompromis mezi kandidáty ministryně Jany Černochové a tehdejšího prezidenta Miloše Zemana. Ani na jednom se neshodli a přijatelným kompromisem pro oba byl Karel Řehka. Nějakou dobu se zdálo, že to bude fungovat, protože on i ministryně chtěli a podle mě stále chtějí totéž, cíle mají stejné. Chtějí moderní, akceschopnou armádu a zvýšení náborů. Ale z nějakého důvodu to nefunguje. Bude to nejspíš na osobní úrovni, jak o tom mluví lidé z jejich okolí. Mají zkrátka rozdílnou představu o tom, jak by to mělo fungovat, co by se mělo říkat, a tam to drhne.

Takže kdybych se zeptal, co si ti dva udělali, tak to nevíme. Předpokládáme, že se zkrátka nemají rádi.
Ministryně obrany dva roky tvrdí, že spolu žádné spory nemají, přestože se v posledním půlroce několikrát otevřeně střetli na výborech pro obranu, které jsou veřejné, kde sedí poslanci a můžou tam přijít novináři i veřejnost.

Tam to trochu vygradovalo. 
Velmi. Řehka tyto spory zásadně nekomentuje.

Nicméně říkala jsi, že spory trvají už dva roky, respektive nějakou dobu. Lze vysledovat první moment, kdy to začalo skřípat?
Řehka se oproti svým předchůdcům ve funkci veřejně vyjadřuje, otevřeně. Někdy tím, co říká, nastavuje i agendu. Opačný pohled ale je, že mu to nepřísluší a neměl by to dělat. Druhá část lidí zase bude říkat, že je dobře, když o tom otevřeně mluví. Každopádně kritiku za to, co Řehka říká, potom schytává ministryně obrany jako jeho nadřízená. Poprvé, kdy jsem něco takového zaznamenala, bylo na podzim 2022 na velitelském shromáždění, což je setkání armádních velitelů, kde Řehka mluvil o tom, že armáda by se měla chystat na válku velkého rozsahu. Citoval z obranné strategie, což je dokument, který schválila vláda, nicméně vyvolal tím velkou vlnu nevole a kritiky.

Kritici říkali, že Řehka straší válkou a tak dále, pamatuji si na to. Černochová s tím nesouhlasila a vznikl spor o tom, že ministryně nemyslí, že náčelník generálního štábu může takto projevovat osobní názory a ventilovat je.
Ukázalo se to, když Řehka v rozhovoru pro Český rozhlas o nějakou dobu později promluvil o tom, že armádě ubývají zálohy, což jsou lidé, kteří v minulosti prošli povinnou vojenskou službou, a že do budoucna bude potřeba znovu se zamyslet nad nějakou formou vojenské služby. Bylo to takové diplomatické. Ministryně obrany potom na výboru mluvila o tom, že nevěděla o rozhovoru nebo o tom, co v něm zazní. Zavolali si ji na K5, což je setkání šéfů stran, které jsou ve vládě.

Teď už je to K4. 
Ano, každopádně tam to musela vysvětlovat. Údajně se jí tam ptali, jestli ještě řídí svůj resort, proč to Řehka říká, proč říká politické věci.

Zmíněný rozhovor se odehrál letos, ale připomněl bych, že už na jaře 2023 Řehka kvůli sporům hrozil rezignací, šel s nabídkou rezignace i na schůzku s premiérem Petrem Fialou s ODS a národním bezpečnostním poradcem Tomášem Pojarem. Nakonec ji nepodal a spor vyšuměl, respektive ztratil se z dohledu veřejnosti. Nicméně pak se znovu objevil a vyostřil letos, ať už je to tebou zmíněný rozhovor, anebo několik dalších případů, například když si Karel Řehka obnovil svůj profil na sociálních sítích, což se zase ministryni Černochové nelíbilo.
Bylo to komplikovanější. Získali jsme dokumenty, které si mezi sebou vyměňovaly jejich kanceláře, o tom, že letos v dubnu Karel Řehka inspirován tím, jak to dělají například šéfové americké, finské nebo kanadské armády, se rozhodl, že by chtěl mít oficiální účet náčelníka generálního štábu na sociální síti X. Nebyl by vázaný na jeho jméno, zkrátka by potom přešel na jeho nástupce a tak dále. Ministryně s tím nesouhlasila. Propíralo se to taky na výboru pro obranu, řekla bych, že velmi ostře, ministryně zvyšovala hlas, různě tam argumentovali a výsledek je takový, že Karel Řehka je aktivní na svém osobním profilu na sociální síti X, což mu nikdo zakázat nemůže.

Dává tam videa, kde mluví o armádě, cvičí a podobně.
Přesně tak, ale v poslední době už tolik ne. 

Ale promlouval celkem otevřeně k lidem, což se ministryni Černochové, předpokládám, asi taky nelíbilo.
Nelíbilo, stejně jako Pavlu Růžičkovi, což je poslanec z opozičního hnutí ANO, který navrhl, aby se na výboru pro obranu projednal bod, jenž se jmenoval „koordinace komunikace mezi ministerstvem obrany a generálním štábem“. To byl výbor, kde to všechno bouchlo, a poprvé všichni mohli veřejně vidět, jak ti dva spolu komunikují. 

Bylo to předtím, nebo už potom, co Řehka znovu zvažoval rezignaci letos v létě?
To tomu předcházelo, výbor se odehrál v červnu. 

Deník N psal, že po roce 2023 a znovu v roce 2024 Řehka zvažovala rezignaci, tentokrát kvůli projektu Nemesis, který posílá drony na Ukrajina a do něhož má být Řehka zapojený. Ale to je jenom další z řady, protože pak na podzim přišly další problémy. 
Vrací se to v poslední době v takových vlnách, řekla bych. Co 14 dní se objeví něco nového. 

Kauza Keňa.
To byla poslední větší kauza. Šlo o to, že české speciální síly působí v Keni a během výcviku, který tam vedl český instruktor, došlo ke zranění keňského vojáka. Není ještě jasné, jak k tomu došlo. Řeší to vojenská policie a prošetřuje zmíněného instruktora. 

Neví se, zda vůbec do toho byl zapojený někdo z české armády.
Přesně tak. Instruktor tam byl, podle toho, co se říkalo na výboru pro obranu, ten kurz vedl, ale jestli střílel, nebo kdo střílel, jestli to byla nějaká odražená střela, to se, pokud vím, doteď neví. První informace byla, že se při výcviku vedeném českým vojákem zranil keňský voják. Ministryně obrany se to dozvěděla podle svých slov až po třech dnech. Rámovala to potom tak, že není možné, aby jí vojáci tajili věci a neříkali, což Řehka odmítá. Na výboru pro obranu popsal takovou podrobnou časovou osu, kdy se kdo co dozvěděl, jak to šlo a proč se to dozvěděla až po třech dnech. On sám se to prý dozvěděl po dvou dnech, protože v Keni je to v nějaké odlehlé části, takže se nejdřív řešilo, aby zraněný člověk měl lékařskou pomoc. Transportovali ho a až pak řešili, komu a jak to dát vědět.

To je věc, o které poprvé informovaly Seznam Zprávy, že k něčemu takovému v Keni mělo dojít a že se Černochová s Řehkou neshodnou, jak se to mělo řešit. Vysvětli mi ale laicky – to je takový problém, že se o tom ministryně obrany dozví až po třech dnech? Respektive co jí na tom přesně vadí?
Nevím, jestli to je problém a jak mají nastavené procedury. Jak to Řehka vysvětloval, tak žádný předpis nebo zákon porušený nebyl a tu informaci podle něj ministryně dostala v podstatě o pár hodin později než on.

Takže podle něj včas, podle ní pozdě. Zaznamenal jsem i reakce ministryně Černochové, že armáda ji informuje, a teď parafrázuji, o kdejaké blbosti prostřednictvím SMS v různou denní dobu, ale že toto jí vědět nedali.
Argumentovali tím, že v první chvíli vůbec nevěděli, jestli ten český voják do toho byl nějak zapojený. Předpokládám, že kdyby došlo ke zranění českého vojáka, tak by se to ministryně dozvěděla okamžitě, ale protože to byl příslušník cizích ozbrojených sil, tak to nevyhodnotili jako něco, co jí musí okamžitě napsat.

Řehkova cesta do Jordánska je další z řady, řekněme sporů. Sama jsi, a tuším jako první, informovala o tom, že byla zrušena. 
Je to tak.

Zase kvůli tomu, že se neshodl s ministerstvem obrany? 
Tam je to komplikované v tom, že tisková oddělení ministerstva obrany a generálního štábu se v tomto případě úplně otevřeně popírají ve svých výrocích. Mělo to být tak, že v polovině září měl Karel Řehka cestovat do Jordánska na pozvání svého protějšku, šéfa jordánské armády. Mělo tam s ním cestovat 12 lidí, část měla být na bilaterálním jednání, část měla řešit nějaké genderové téma, rovné příležitosti v armádě. Do poslední chvíle neměli od ministryně schválené, jestli ano, nebo ne. Mluvčí generálního štábu říká, že ministryně to zakázala, mluvčí ministerstva obrany říká, že to není pravda.

Co na to okolí?

Co na to všechno říkají lidé z armády a z ministerstva? Jak se v takové atmosféře dá vůbec pracovat? Chápu, že to asi nikdo neřekne otevřeně pod svým jménem, ale ty se s těmi lidmi bavíš, znáš se s nimi, určitě o tom máš nějaké informace z jednoho nebo druhého tábora. 
Z obou, řekla bych. Obě strany si stěžují na to, že je to vyčerpávající a musí se soustředit právě na řešení takových, nevím, jestli bych to všechno nazývala spory, ale řekněme komunikačními šumy.

Místo, aby řešili důležité věci, řeší komunikaci. 
Říkají, že to ubírá čas a energii. Myslím, že bych to mohla ilustrovat na tom, že když jsme loni poprvé psali o těchto sporech, tak bylo poměrně obtížné najít někoho, kdo by byl ochotný o tom s námi mluvit. Letos to už tak obtížné není, což dokládá i množství zpráv, které se objevují i v jiných médiích. 

Zaznamenal jsem taky reakce nejmenovaných zdrojů, které získala různá česká média. Jedni z tábora ministerstva obrany tvrdí, že Řehka neví, kde je jeho místo, nemůže si dovolit komentovat politiku, situaci v armádě a tak dále, protože to je údělem ministerstva obrany a ministryně resortu jakožto jeho nadřízené. Druhý tábor z generálního štábu zase tvrdí, že je ministryně obrany šikanuje.
Myslím, že to je něco, o čem jsem trochu mluvila na začátku. Někteří oceňují, že Karel Řehka říká věci na rovinu, tak, jak jsou, jiní říkají, že mu nepřísluší mluvit například o tom, kde seženeme zálohy. Objektivním faktem je, že lidí v zálohách ubývá, jdou do důchodu, ale někteří mají za to, že Řehkovi nepřísluší říkat, kde je řešení. 

Stojí to tedy tak, že Řehka to má říct ministryni obrany, ta to má řešit, komentovat a analyzovat do médií a mluvit o tom veřejně. Jakou podporu má Karel Řehka v rámci vlády? Nyní nemyslím nutně na ministryni obrany, ale například na premiéra Petra Fialu.
Premiér Petr Fiala se k tomu moc nevyjadřuje. Nevyjadřoval se ani loni, ani letos, respektive si Černochovou a Řehku dvakrát pozval a pokaždé vydal vyjádření ve smyslu, že všichni mají společný cíl, kterým je modernizace armády. Fiala letos řekl Deníku N, že spory, pokud nějaké jsou, nebude řešit přes média. Trochu sdílnější je prezident Petr Pavel. 

Ten už do toho taky zasahuje?
Ano. Říká, že nežije ve vzduchoprázdnu a samozřejmě ví, co se děje. 

Je to bývalý náčelník generálního štábu, takže k tomu má blízko. 
Několikrát mluvil jak s každým zvlášť, tak s oběma dohromady. Myslím, že to bylo v červnu v Otázkách Václava Moravce, kdy řekl, že on ani premiér si nepřejí změny ve vedení ministerstva obrany ani generálního štábu a věří, že se zvládnou dohodnout. Ale taky bych chtěla říct, že prezident několikrát mluvil o tom, že si Karla Řehky váží a má jeho podporu, což je důležité pro další vývoj. 

Ne že by spory mezi náčelníkem generálního štábu a ministryní, respektive ministrem obrany v minulosti nebyly. Vzpomeňme například na rozepře Martina Stropnického z ANO (V rozhovoru pro Novinky z října 2024 řekl, že hnutí už opustil, pozn. red.) a právě Petra Pavla kvůli výměně lidí ve vedení vojenské policie. Nicméně Lubomír Metnar, bývalý ministr obrany za ANO, kritizuje, že se v médiích mluví hlavně o tom, co si vyměňují Černochová a Řehka, a že za něj a Aleše Opaty něco takového nebylo.
Je to tak. Jak Lubomír Metnar, tak například Jakub Landovský, bývalý velvyslanec v NATO, který zároveň asi pět let zastával funkci náměstka na ministerstvu obrany, mluví o tom, že spory vždycky byly, je tam střet toho, kdo ještě má a nemá co dělat, v rámci civilního a vojenského pohledu se to střetává. 

Kompetenční spor, spor o pravomoci.
Ale oba říkají, že jak je to dnes, tak něco takového nezažili nebo nepamatují, aby si ministr obrany a náčelník generálního štábu otevřeně vyměňovali argumenty na výboru pro obranu nebo přes média.

Nemůže nás něco takového nejenom brzdit v tom, jak máme řešit modernizaci české armády, ale i poškozovat v zahraničí? Co si o nás myslí Němci, když sháníme peníze na 77 Leopardů a nevíme, kde jsou?
Může nás to poškozovat. Jakub Landovský byl nedávno ve Dvaceti minutách Radiožurnálu a mluvil o tom, že když byl ještě velvyslancem, tak se ho na to někteří kolegové z jiných zemí na neformálních setkáních ptali. Zprávy o tom, co se tady děje, se dostanou do jejich monitoringu, oni to vidí a pak se ptají, co se to u nás děje, proč není nějaká shoda.

Neměl by to někdo řešit?
Asi by měl. Jak jsme říkali, byly tu snahy ze strany premiéra, kde nevíme, jak to dopadlo, protože sám to nekomentuje, a snažil se jim domluvit i prezident. Nikdo jiný to řešit nemůže, protože Jana Černochová nemůže Karla Řehku odvolat. 

Nemůže? 
Ne, odvolává ho prezident na návrh vlády.

Celá vláda by se tedy musela shodnout, respektive přesvědčit Petra Fialu, že to chce.
A prezident by to musel přijmout. Nebo by to Karel Řehka musel položit sám.

Schyluje se k některé z těchto dvou variant, nebo o tom nemáme v tuto chvíli informace?
Do voleb zbývá 10 měsíců. Že by byla změna ve vedení ministerstva obrany, nepředpokládám. Na straně armády si to taky nemyslím, ale samozřejmě těžko hádat. 

Takže před sebou máme dalších 10 měsíců možných výměn názorů mezi Černochovou a Řehkou?
Předpokládám.  

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, Poslanecká sněmovna a uživatelský profil @karel_rehka na sociální síti X.