Téměř 190 milionů korun. Česko loni vyplatilo rekordní částku za průtahy nebo chyby soudů a úřadů
Za justiční omyly nebo průtahy v soudních řízeních bylo loni lidem přiznáno rekordních skoro 190 milionů korun. Podle statistik ministerstva spravedlnosti je to nejvyšší mimosoudní suma odškodnění za posledních 18 let.
„Jenom to, že žiji slušně, vybudoval jsem si firmu a od rána do večera jsem v práci tak, abych se nezbláznil z toho, co mi stát učinil, a co mě prostě ničí,“ říká Robert Tempel, který chce odškodnění od státu.
Česko loni vyplatilo téměř 190 milionů korun na odškodném. Je to nejvyšší suma od roku 2006, a meziročně to je o 30 milionů víc
Justice ho potrestala za dvojnásobnou vraždu, později ho zprostila obžaloby. Ve vězení byl skoro 20 let, část trestu si ale odpykával za loupeže. Až následně dostal souhrnný doživotní trest za údajné spáchání vražd. Loni řekl, že se fyzicky cítí dobře, psychicky už to prý nebude dobré nikdy.
„Je mi blbě, když jsem někdy mezi spousty lidmi, je mi to prostě nepříjemné. Vyhledávám samotu. Pořád jsem byl izolovaný,“ za stíhání a čas ve vězení chtěl Tempel po státu skoro 90 milionů korun. Částka, kterou stát nabídl mimosoudně, nestačila. O peníze se teď soudí. Definitivní rozhodnutí ještě nepadlo, mohlo by zaznít na podzim.
Chlapec zemřel po vytržení zubu. Dvě nemocnice a lékařka zaplatí rodičům odškodné 875 tisíc korun
Číst článek
Stejně jako případ Roberta Tempela, ani tak vysoké odškodnění není běžně. Loni ministerstvo spravedlnosti nejvíc přiznalo 10,5 milionu korun.
„Poškozená strana uhradila částku na základě soudního rozhodnutí, které bylo později zrušeno. Jelikož důvod pro platbu tímto odpadl, vzniklo bezdůvodné obohacení. Peníze však nebyly vráceny, protože příjemce platby je finančně neschopný,“ popisuje Michal Pleskot z tiskového oddělení resortu.
Všechna řízení
Ministerstvo loni mimosoudně odškodnilo lidi rekordní částkou. Dohromady to bylo skoro 190 milionů korun. Je to nejvyšší suma od roku 2006, a meziročně to je o 30 milionů víc.
„Nárůst vyplácených částek odškodnění má dva hlavní důvody. Tím méně výrazným je stoupající křivka počtu vyřízených žádostí, tím výraznějším pak stoupající průměrná výše odškodnění, což jde na vrub zejména zvyšujícím se částkám propláceným jako satisfakce za nemajetkovou újmu,“ dodává Pleskot.
Nejdéle žijící člověk odsouzený k trestu smrti na světě byl zproštěn viny a dostane 217 milionů jenů
Číst článek
Nejčastěji ministerstvo odškodňuje za průtahy v trestním řízení nebo nezákonná stíhání. Na odškodnění, třeba za nesprávný úřední postup, mají právo i další lidé. „Rozhodně se to netýká jenom trestních řízení, ale týká se to všech řízení – jak správních úřadů, tak i řízení soudních,“ upozorňuje advokát Aleš Linhart.
Odškodné tak podle Linharta můžou chtít po státu i lidé, kteří žádají o stavební povolení, ale stavební úřad o jejich žádosti bez řádného odůvodnění nerozhodne včas.
„V případě nesprávného postupu třeba stavebním úřadem se musíte obrátit na příslušný orgán, v tomto případě ministerstvo pro místní rozvoj. Pokud v této lhůtě odmítne váš nárok a řekne, že škoda vám nevznikla nebo nejsou dány podmínky pro odškodnění, teprve pak máte se obrátit na soud,“ vysvětluje. Na ministerstvo spravedlnosti se s žádostmi o odškodnění každoročně obrací asi tři tisíce lidí.
