Tradice nejde centrálně plánovat. Proto v Česku neuspěl Děda Mráz, říká religionista
Na Štědrý večer usedneme ke svátečnímu stolu a pak už budeme čekat na Ježíška. Právě ten podle tradice v Česku nosí dárky. Vše vychází z křesťanské legendy o narození Ježíše Krista. Komunistický režim se ale snažil ho nahradit Dědou Mrázem. Proč se to nepodařilo? „Já si myslím, že to bylo tím, že se o to snažila totalitní moc. Tradice není možné centrálně plánovat,“ říká religionista Jiří Dynda.
Proč tedy v Česku nosí vánoční dárky právě Ježíšek?
Je to tradice, která vychází z raně novověkého protestantského Německa, kde se protestantství snažilo potlačit kult světců, mimo jiné tedy i Svatého Mikuláše, který nosí tradiční dárky na začátku prosince.
Martin Luther přišel s myšlenkou postavy svatého Krista, který by měl nosit dárky na den svého narození. To se potom celkem přirozeně propojilo s představou o děťátku Kristu, který se narodil, a oblibou stavení betlémů a jesliček. Pak vznikla postava děťátka, která se rozšířila i jinde, později i v katolických zemí. Takže to nebylo nijak konfesijní, ale spíš móda, která se potom rozšířila.
Jak to bylo předtím? Byl jenom Mikuláš?
Starší postavy byly Mikuláš a řada zlidovělých světců nebo postaviček, které chodily v adventním období koledovat nebo kontrolovat, jestli mají lidé doma uklizeno, jestli se postí nebo jestli umí děti správně říkat modlitby. To je právě Mikuláš, který chce básničky pro nás už z nelogického důvodu, nebo to jsou Lucky, Barborky a všechny tyhle postavy.
A kde ještě kromě Česka a Slovenska nosí dárky Ježíšek?
Překvapivě dobře to odpovídá hranicím bývalého Rakouska Uherska, to znamená Česko, Slovensko, Rakousko, Maďarsko, jižní části Polska, Horní Slezsko a Malopolsko a i katolické části Slovinska a Chorvatska. Tam všude je postava děťátka, ale vyskytuje se to třeba i v Portugalsku nebo ve Španělsku.
V Česku se obdarováváme 24. prosince večer, ale ne všude je tomu tak. Proč se u nás ujalo právě tohle datum?
Svátek narození Páně je v křesťanském liturgickém roce 25. a 24. večer je vlastně předvečer toho svátku. V okamžiku, kdy vyjde první hvězda, tak ten podle starých židovských počítání dnů, už začíná.
Štědrý večer byl vlastně příprava na svátek narození Páně a patří k němu všechny úkony, v českém prostředí se na tuto chvíli ustanovila právě večeře a třeba i dávání dárků. Proč se tak stalo a proč tradice zrovna vykrystalizovala do téhle podoby, není úplně jasné. Tradice si občas dělají, co chtějí.
Do ankety o nejhezčí vánoční strom se přihlásilo 26 obcí. Středočeši pro ně hlasují už počtvrté
Číst článek
Další obecně známou postavou, která nosí dárky, je Santa Claus. Ale není to jenom on. Kdo je další?
Santa Claus je zajímavá postava, vznikl až na začátku 20. nebo na na konci 19. století v Americe z různých holandských zvyků vážících se svatému Mikulášovi.
Ale když zůstaneme jenom v Evropě, tak i tady se váží k Vánocům zvláštní postavy. Třeba v Itálii na svátek Epifanie 6. ledna, tedy zjevení Páně, nosí dárky čarodějnice Le Befana. Zajímavý je zvyk třeba z Katalánska, kde si na takové polínko děti vyzdobí svatou Barboru a pak ho krmí až do Štědrého dne a aby jim pak magicky vykakalo dárky. Na severu máme potom otce Vánoc, nebo třeba i Dědu Mráze, tedy spíš starší muže, než děťátko.
Komunistický režim se právě Dědu Mráze snažil do našich hlav od 50. let velmi intenzivně dostat, aby vystřídal Ježíška. Ono se to úplně nepovedlo. Možná i vy jste viděl tu pohádku o tom, jak Ježíšek dospěl, narostl mu vous a je z něj Děda ?ráz. Proč se to tenkrát nepovedlo?
Já si myslím, že to bylo tím, že se o to snažila totalitní moc, že se komunismus obecně všude snažil potlačit náboženské prvky v lidových svátcích a hlavně o Vánocích, které byly pro lidi důležité. Snažil se potlačit nejen ty křesťanské, ale i ty západní. Potřeboval tedy naimportovat svoji postavu.
Sovětský svaz se o to snažil, ale myslím si, že tradice není možné centrálně plánovat. Ale třeba v Jugoslávii se děda Mráz ujal trošku víc.
