Pašijový týden začíná Květnou nedělí, po ní je Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa a Zelený čtvrtek, který je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení.
Některá tradiční řemesla se daří udržovat, jiná jsou jen krok od úplného vymizení. Platí to i pro gubárství, tedy výrobu těžkých huňatých kabátů z ovčí vlny.
Český modrotisk, který se využívá ke zdobení textilu je na seznamu nehmotného dědictví UNESCO. Výrobě modrotiskařských forem se věnují otec a syn Bartošovi ve své dílně ve Dvoře Králové nad Labem
Farář při bohoslužbě kreslí na čela věřících kříž z popela spálených vrbových větví, takzvaných kočiček. Ministranti před tím raději popel přesypávají přes sítko, aby v něm nezůstaly tvrdé kousky.
Byla mše Hospodin v hospodě kněze Marka Orko Váchy vhodnou cestou, jak otevírat katolickou církev i sekulárnímu světu? V pořadu Pro a proti ČRo Plus odpovídají kněží Radek Tichý a Josef Hurt.
Ministerstvo kultury zapsalo výrobu modrotiskových forem do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR. Královéhradecký kraj má na tomto seznamu zapsané již tři položky.
Svišť Phil z Punxsutawney v neděli před desetitisíci diváků a předsedou svištího klubu vylezl ze svého příbytku a spatřil svůj stín. Zima tak podle oblíbené americké tradice potrvá ještě šest týdnů.
„Máme 4 pece, několik týmů, dělá se tady každý den, včetně víkendů, aby náklady na energie byly co nejlépe využity,“ popisuje Viktor Novotný. Sklárna tedy jede prakticky non-stop.
Poslední srpnový den ale jeho čtenáři na první straně četli titulek: Sbohem, tištěné Lidovky! Od té doby si články dohledáme jen v digitální podobě na internetu.
Je Štědrý den. Končí období adventu a začínají Vánoce. Rodiny připravují štědrovečerní večeři. Křesťané si jej spojují s čekáním na narození Ježíše Krista a večer se sejdou na tradiční půlnoční mši.
Děti, kapři a krytý chlorovaný bazén. Tak v Městských lázních Prostějov vypadalo jedno z předvánočních plavání. Děti tam měly možnost chytit rybu vypuštěnou do plaveckého bazénu.
Abertamy jsou městem s více než 150letou tradicí zaniklé výroby kožených rukavic. Díky místnímu muzeu však odkaz na rukavičkářské řemeslo přetrval až do dnešních dnů.
Některé ženy uvádí, že jim po bití zůstaly modřiny. Jiní zase říkají, že někteří účastníci bití jsou hrdí na to, když si žena i několik dní po rituálu nemůže sednout.
„Pověra je taková berlička, pomůcka pro zvládání stresu, často se k tomu může obrátit i velmi racionální člověk,“ vysvětluje kurátorka sbírky zvykosloví Národního muzea v Praze.
Je první adventní neděle, kterou začíná období příprav na vánoční svátky. Tradicí je zapálit každou neděli jednu svíci na adventním věnci. První je nazývána svící proroků.
Bramborový salát s řízkem nebo kaprem bude opět nejčastější štědrovečerní večeří v Česku. Bramborovému salátu holduje 81 procent domácností, 61 procent dotázaných podává řízek a 55 procent kapra.
Prezidenta Pavla v americkém Chicagu přivítali čeští krajané a dechovka. Při návštěvě připomněl, že Češi v zahraničí budou moci od příštího roku volit do některých voleb korespondenčně.
Prahou v neděli prošlo na 15 000 členek a členů České obce sokolské, a to při zahajovacím průvodu 17. všesokolského sletu. Jakou roli měl Sokol dřív a jakou sehrává dnes?
Náčelnice torontského sokola Svatava Heřmánková se do Kanady dostala po začátku sovětské okupace Československa v roce 1968. Sokol je pro ni jako druhá rodina.
Milán už podobný spor zažil. Před jedenácti lety se úřady pokusily zakázat konzumaci zmrzliny v ulicích jen ve čtyřech částech města. V tu chvíli začala „válka o kornoutky“.
Josef Nuzík je novým olomouckým arcibiskupem a metropolitou moravským. Významné události se zúčastnily tisíce věřících. Lidé přišli Nuzíka podpořit v tradičních krojích.
Pomlázka, malovaná vejce a taky polévání vodou. Je Velikonoční pondělí. Chlapci za vyšlehání dívek dostávají kraslice, které se nejčastěji barvily na červeno.
Jako nejvýznamnější křesťanský svátek vnímá Velikonoce jen zhruba čtvrtina Čechů. Velikonoce vnímají lidé v Česku nejčastěji jako symbol příchodu jara.
