Ústavní soud odmítl námitky proti zkrácení podpory stavebního spoření. Změna byla v souladu s právem
Poslanci ANO neuspěli s námitkami vůči snížené státní podpoře stavebního spoření. Ústavní soud jejich návrh na zrušení sporné právní úpravy zamítl. Soud v nálezu argumentuje například veřejným zájmem na konsolidaci veřejných financí a snížení deficitu státního rozpočtu. Ochrana legitimního očekávání účastníků stavebního spoření nepřevážila nad tímto veřejným zájmem, řekl novinářům soudce zpravodaj Milan Hulmák.
„Zákonodárci neplyne z ústavního pořádku ani mezinárodních smluv o lidských právech pozitivní závazek zakotvit v právním řádu systém stavebního spoření, natož povinnost zakotvit jej v určité podobě nebo jej podporovat určitým způsobem,“ stojí v nálezu.
ANO napadlo změny ve stavebním spoření u Ústavního soudu. Kritizují retroaktivitu ustanovení
Číst článek
Pokud stát zákonem sníží podporu stavebního spoření a upřednostní jiné nástroje k podpoře bydlení, nelze to považovat za protiústavní.
Maximální výše podpory od roku 2024 klesla z 2000 na 1000 korun, změna se dotkla i dříve uzavřených smluv.
Podle návrhu 71 poslanců, za které jednala předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová, zasáhla změna do legitimního očekávání střadatelů a do práva vlastnit majetek, zároveň porušila princip předvídatelnosti a právní jistoty.
ANO konkrétně navrhovalo zrušit číslici pět v paragrafu zákona o stavebním spoření a státní podpoře. Do konce roku 2023 činila maximální výše státní podpory deset procent z uspořené částky v kalendářním roce, maximálně však z částky 20 000 korun, tedy 2000 korun. Vládní konsolidační balíček podporu snížil na pět procent, tedy 1000 korun.
‚Značné škody‘
Schillerovou středeční nález zklamal, ale respektuje jej. Snížení státní podpory podle ní napáchalo značné škody tím, že narušilo důvěru lidí v systém stavebního spoření, ovšem přineslo jen zanedbatelnou úsporu.
Stavební spoření se může státu hodit, bez podpory se ale nejspíš zhroutí, varuje bankéř Juchelka
Číst článek
„Výdaje státního rozpočtu jsou 2,2 bilionu korun. Úspora tím, že se vstoupilo do uzavřených, běžících smluv, bude zhruba necelé dvě miliardy, takže méně než jedna desetina procenta. Proto je pro mě tento argument obrovským zklamáním,“ řekla.
Schillerová už dříve uvedla, že vláda svévolně a v rozporu se všemi trendy v ochraně spotřebitele změnila „za pochodu“ podmínky třem milionům lidí. Pokud bude ANO ve vládě, zváží opětovné změny v parametrech systému stavebního spoření.
‚Pozitivní zpráva‘
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvítal středeční rozhodnutí Ústavního soudu. Změna podle ministra vycházela z dřívějšího rozhodnutí Ústavního soudu v podobném případě z roku 2011.
„Je to pro mne pozitivní zpráva. Při tvorbě konsolidačního balíčku, jehož cílem bylo ozdravení veřejných financí, jsme na ministerstvu financí, ale i v rámci koalice, hledali kompromis, jak příspěvky u stavebního spoření zachovat alespoň v nějaké míře. Změna byla navržena v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu z minulosti, tedy již jednou tímto testem prošla,“ uvedl Stanjura.
Přechodné ustanovení
Poslanci ANO dále navrhli zrušit přechodné ustanovení jiného zákona, který upravoval desítky norem dotčených konsolidačním balíčkem. Ustanovení říká, že snížená státní podpora se nově uplatní i na dříve uzavřené smlouvy o stavebním spoření. Podle ústavních soudců jde o takzvanou nepravou retroaktivitu, která je obecně přípustná.
Změna podle ANO přinesla zanedbatelné úspory, které nemohou vyvážit zájem na právní jistotě a předvídatelnosti. Poslanci v návrhu napsali, že ministerstvo financí v roce 2023 ve formě záloh na státní podporu vyplatilo 4,2 miliardy korun, šlo tedy o 0,19 procenta z výdajů státního rozpočtu.
