„Teď bude mnohem více tlačeno ze strany pečujících rodičů na rodiče povinné, aby dopláceli výživné zpětně za celou dobu a v plné výši,“ míní soudce Pavel Kotrady.
Restituční kauza rodu Walderode se vrací k Okresnímu soudu v Semilech. Ústavní soud zdůraznil, že platí osvědčení o zachování Walderodeho občanství ČSR z roku 1947.
Úřady podle rozhodnutí Ústavního soudu už nebudou dále strhávat ze sociálních dávek nezaplacené pokuty za přestupky. Taková sankce podle soudců může dopadat i na další lidi ve společné domácnosti.
Organizace Romea, středočeský krajský koordinátor pro menšiny Cyril Koky a další podali v sobotu trestní oznámení na hnutí SPD kvůli předvolebnímu plakátu s romskými chlapci.
Soud se zabýval případem dívky, která se stala obětí opakovaného pohlavního zneužití. Bylo jí tehdy sedm až deset let. Činu se dopustil tehdejší partner její matky. Dostal podmínku.
Novinář od počátku pochybení odmítal, uváděl, že banka zasáhla do jeho práva na svobodu projevu. Motejlek také uloženou sankci označil za nepřiměřeně přísnou, až likvidační.
Firma ve stížnosti uvedla, že důvod odmítnutí dotace je obskurní. Žádné riziko pro státní rozpočet by prý neznamenala. Také tvrdila, že byla „významně znevýhodněna vůči svým konkurentům“.
10 let se soudil o data od státní správy. Za pravdu mu dal nakonec až Ústavní soud. Na jaké informace má veřejnost právo a proč by za ně stát neměl účtovat miliony?
Pořadatel protivládních demonstrací Ladislav Vrabel podal ústavní stížnost proti rozsudku, podle kterého se dopustil šíření poplašné zprávy. Tvrdil, že Česko plánuje použít jaderné zbraně proti Rusku.
Vlajka na muzeu visela na znamení solidarity s Ukrajinou, kterou v roce 2022 napadla ruská vojska. Popelka však vyvěšení vlajky vnímal jako protiprávní projev podpory „fašistického režimu“.
Datový novinář Jan Cibulka z Českého rozhlasu od Zeměměřického úřadu požadoval digitální model reliéfu Česka. Úřad za to požadoval téměř tři miliony korun. Šlo o nepřiměřenou částku, míní soud.
Soudce zpravodaj Jan Wintr uvedl, že měl Babišův projev patřičný pravdivostní základ a osoba působící ve veřejném prostoru a ve věcech veřejného zájmu musí snést vyšší míru kritiky.
Šimíčkovo funkční období skončilo 12. června. Křesťanovou jmenoval Pavel ústavní soudkyní loni v srpnu. Po jejím jmenování obsadí poprvé v historii Ústavního soudu obě místopředsednická křesla ženy.
Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová to uvedla poté, co ji obhájce firmy konfrontoval s osm let starou listinou obsahující informace z daňového řízení týkající se společnosti FAU.
„Já bych si takovou nálepku nedal. To spočívá spíše v tom, jakým způsobem přistupuji k Ústavě, Listině základních práv a svobod a právnímu řádu,“ komentoval Langášek v rozhovoru pro Radiožurnál.
Ještě před hlasováním novinářům řekli zástupci senátních klubů STAN, ANO, SOCDEM a KDU-ČSL, že oba kandidáty považují za vysoce kvalitní a schopné zastávat funkci ústavního soudce.
Nárožný byl sice nejprve pravomocně odsouzen za přípravu vraždy tety, a teprve poté za vraždu otce a jeho partnerky, ve skutečnosti se ale oba činy odehrály v opačném pořadí.
Ústavní soud se v půlce května zastal bývalého kriminalisty Josefa Polanského. Tomu soud nižší instance v minulosti zamítl žádost o obnovu případu bez toho, aby se Polanský mohl k věci vyjádřit.
Zrušení příspěvku na penzijní připojištění postihne podle Asociace penzijních společností asi milion spořicích penzistů, kteří kvůli tomu i se zhruba 150 miliardami korun odejdou ze systému.
Z Ústavního soudu po deseti letech odchází soudce Vojtěch Šimíček. Jak hodnotí éru svého působení? A jak by chtěl, aby probíhalo soudní rozhodování? Popsal to v rozhovoru pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz
Platy soudců nejsou nedotknutelné a mohou být snižovány. Zároveň by k tomu ze strany zákonodárců nemělo docházet svévolně. Také tímto způsobem lze vnímat rozhodnutí Ústavního soudu.