Z půjčky 25 tisíc dluh 900 tisíc. Ústavní soud částečně zastavil exekuci kvůli nepřiměřenému úroku
Naděje pro dlužníky. Ústavní soud vyhověl stížnosti muže, který si půjčil 25 tisíc korun a dluh včetně úroku z prodlení stanoveného na jedno procento denně se postupně vyšplhal na 900 tisíc korun. Soudy podle verdiktu mjí povinnost částečně zatavit exekuci, pokud jsou vymáhané úroky z prodlení nepřiměřeně vysoké.
Soud už v minulosti dospěl k závěru, že sjednání úroků z prodlení, které zcela vybočí z mezí přiměřenosti, je protiústavní. Zároveň jde o zneužití práva. Přiznání takových úroků proto znamená zásadní vadu exekučního titulu.
Ústavní soud: Pelikán pochybil, když vydal do USA údajného hackera Nikulina
Číst článek
„V těchto případech je třeba, aby obecné soudy v exekučním řízení poskytly povinnému a jeho majetku soudní ochranu tak, že výkon rozhodnutí v části týkající se nepřiměřené výše úroků zastaví, a zajistí tak spravedlivou rovnováhu při ochraně majetkové sféry dlužníka i věřitele,“ rozhodl Ústavní soud.
Smlouvu o půjčce muž uzavřel v roce 2009. Pro případ, že sumu nevrátí včas, byl stanoven úrok z prodlení jedno procento denně. Obvodní soud pro Prahu 4 ani Městský soud v Praze později nevyhověly návrhu dlužníka, aby z důvodu nepřiměřené výše úroků z prodlení zastavily exekuci jako nepřípustnou „z jiného důvodu“, jak umožňuje občanský soudní řád.
Podle pražských soudů nemůže justice v exekučním řízení přezkoumávat správnost exekučního titulu, a tedy ani vymáhanou výši úroků z prodlení. Podle ústavních soudců se však lze v exekučním řízení zabývat zásadními vadami exekučního titulu. Soudy jsou dokonce povinny výkon rozhodnutí zastavit v situaci, kdy by vedl ke zjevné nespravedlnosti, nebo byl dokonce v rozporu s principy právního státu.
V dalším řízení bude úkolem obecných soudů, aby stanovily výši úroků z prodlení, kterou lze ještě považovat za přiměřenou a ústavní, a aby ve zbylé části exekuci zastavily, stojí v nálezu.
