Vláda uvalila sankce na ruského podnikatele Jevtušenkova a jeho syna. Nebudou mít přístup do země
Česko zařadilo na vnitrostátní sankční seznam ruského podnikatele Vladimira Jevtušenkova a jeho syna Felixe Jevtušenkova. Schválila to na středečním zasedání vláda. zároveň představili novou zpečnostní strategii ČR. Ta uvádí, že Rusko záměrně působí proti politické, ekonomické a společenské stabilitě v Česku.
Pro dané osoby znamená zařazení na sankční seznam zákaz vstupu do Česka, znemožnění jakýchkoli finančních operací skrze české subjekty nebo zmrazení případného majetku v zemi. Zařazení na vnitrostátní sankční seznam vládě umožňuje takzvaný Magnitského zákon, který vešel v účinnost v lednu. Česko bude zároveň navrhovat zařazení jmen na sankční seznam Evropské unie.
Vláda schválila konsolidační balíček beze změn. Sněmovna se jím bude zabývat v červenci
Číst článek
Lipavský uvedl, že z podkladových materiálů vyplývá, že Jevtušenkovovi měli nebo mohou mít nějaké majetky v Česku. „Věcí se bude zabývat mimo jiné Finanční analytický úřad (FAÚ), který může majetky zmrazit. Možná stojí za zmínku, že jejich podnikání v Ruské federaci je součástí vojenskoprůmyslového komplexu, má to i vztah k této oblasti,“ poznamenal ministr.
Vladimira Jevtušenkova označil za předního ruského podnikatele, který společně se synem poskytuje značné zdroje ruské vládě. „V minulosti opakovaně pobýval na území Česka, což nyní rozhodnutím vlády nemůže,“ uvedl Lipavský.
Podle dokumentu Jevtušenkov má dlouhodobě úzké vztahy s vysokými ruskými představiteli a je prominentním členem několika obchodních, podnikatelských a průmyslových komor, který přispívá k fungování strategických hospodářských odvětví, jež jsou značnými zdroji příjmů ruské vlády.
„Firmy dlouhodobě spojené s koncernem JSFC Sistema, který Vladimír Petrovič Jevtušenkov založil a ve kterém má podstatný vlastnický podíl, vyrábějí a dodávají zbraňové systémy pro ozbrojené složky Ruské federace,“ uvádí dokument. Na svého syna Felixe podle materiálu převedl pod hrozbou sankcí část podílu ve společnosti JSFC Sistema.
Věděl generál Surovikin o vzpouře Wagnerovy skupiny předem? USA zjišťují, zda ji nepomáhal plánovat
Číst článek
Kabinet Petra Fialy (ODS) v programovém prohlášení předpokládal přijetí takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv do konce letošního roku. Přípravu předlohy urychlila ruská invaze na Ukrajinu. Obdobné zákony mají z unijních zemí Francie, Nizozemsko, Lotyšsko nebo Estonsko. Zákon stanoví podmínky zápisu subjektů na vnitrostátní sankční seznam a postup přípravy návrhů na zařazení subjektů na unijní sankční seznam z českého podnětu.
Rusko jako největší hrozba
Vláda zároveň ve středu schválila novou bezpečnostní strategii. Podle té musí být Česko schopné odolávat nepřátelskému působení v kybernetické, informační, ekonomické a zpravodajské oblasti, zároveň musí být dobře připraveno i na možnost, že se stane součástí ozbrojeného konfliktu.
Současně dokument zmiňuje nutnost být připraven na řešení mimořádných a krizových situací včetně dlouhodobých, které jsou způsobené například změnou klimatu. Pro Česko má zásadní význam členství v NATO a EU. Strategie také apeluje na to, že i občané jsou spolutvůrcem bezpečnosti.
Použití konvenční vojenské síly proti ČR je podle dokumentu možné, součástí konfliktu se země může stát zejména při útoku proti spojencům. „Území České republiky mohou přímo ohrozit zejména letectvo nepřítele, balistické rakety, bezpilotní letouny a zpravodajské diverzní a sabotážní operace,“ uvádí materiál. Použití jaderných zbraní proti ČR není pravděpodobné, riziko by ale vzrostlo v případě jejich užití na Ukrajině či jinde na světě.
Rusko označuje strategie za největší bezprostřední i dlouhodobou přímou hrozbu evropské bezpečnosti a mezinárodnímu řádu. Země považuje i střední Evropu za oblast svého vlivu, píše se v dokumentu. Destabilizuje státy ve svém sousedství, na západním Balkáně, Blízkém východě i v Africe. Využívá také hybridní působení proti zájmům a bezpečnosti Česka.
Čína systémovou výzvou v globální perspektivě
Ruskou agresí na Ukrajině se podle dokumentu do Evropy vrátilo použití vojenské síly jako prostředku k prosazování politických a ideologických cílů. „Riziko přímého vojenského ohrožení svrchovanosti a územní celistvosti České republiky zůstává nízké. I přesto je pravděpodobnost přímého vojenského útoku proti území České republiky nejvyšší od konce studené války, a to zejména jako součást širšího konfliktu či globálního strategického soupeření,“ uvádí strategie.
Ukrajina osvobodila od začátku ofenzivy asi 130 kilometrů podél linie jižní fronty
Číst článek
Čína pak představuje podle materiálu systémovou výzvu v globální perspektivě i v přímém působení vůči demokratickým zemím včetně Česka. Masivně zbrojí, posiluje vojenské schopnosti včetně jaderných sil či provádí kyberšpionáž, vypočítává strategie. Konflikt mezi Čínou a některými zeměmi regionu by měl vliv na bezpečnostní situaci v Evropě.
Dalšími zeměmi, které představují hrozbu, jsou podle dokumentu KLDR nebo Írán. Zdrojem nestability zůstává také západní Balkán vzhledem k mnoha nevyřešeným otázkám mezi jednotlivými státy a etniky.
Bezpečnost Česka podle strategie ohrožují také konflikty na Blízkém východě a v Africe. Plynou z nich hrozby terorismu či nelegální migrace do EU. Českou bezpečnost ale ohrožují i například organizovaný zločin, změna klimatu a zhoršování životního prostředí nebo šíření infekčních nemocí s pandemickým potenciálem.
