V ruce mu vybuchla mina, na bionickou končetinu se válečnému veteránovi z Ukrajiny skládají i Češi
550 tisíc korun. Částka, kterou ukrajinský válečný veterán Roman potřebuje, aby měl znovu obě ruce. Na speciální bionické protézy mu přispívají i Češi. Do konce sbírky zbývají asi dva týdny a Roman má na kontě už asi 80 procent potřebné částky. Zatím rehabilituje v nově otevřené klinice Superhumans ve Lvově na západě Ukrajiny.
Vesmírná loď, která se snaží sbírat hvězdičky. Co může na první pohled vypadat obyčejně, je ve skutečnosti speciální počítačová hra. Roman totiž vesmírnou loď na obrazovce ovládá skrze to, jak napíná svaly na pahýlu ruky po amputaci, na které má senzory. Je to trénink na to, aby mohl dostat i díky sbírce vlastní bionickou protézu, kterou bude sám zvládat ovládat.
„První momenty, když jsem si při otevření centra v dubnu zkoušel prototyp protézy, byly velmi zvláštní. Jako by ta ruka nebyla moje,“ vzpomíná Roman.
„Roman se o sebe i teď dokáže postarat bez pomoci. Na jedné ruce má stále dva prsty a přizpůsobil se tomu. Už předtím rehabilitoval v jiných centrech,“ vysvětluje jeho ergoterapeutka z lvovské kliniky Marija.
Výbuch miny
Roman má na pravém uchu naslouchadlo, na levé vůbec neslyší. V obličeji má jizvy. Vše mu způsobila mina 10. května 2022. Vybuchla mu v ruce poté, co ji převzal od starého muže z vesnice, kde se nacházela jeho vojenská jednotka. Chtěl mu pomoci.
Místní vojáky prosili, aby od nich neodcházeli a pomohli jim odstranit zbytky bomb a raket, jimiž Rusové jejich vesnici zasypali.
30:24
Zabíjet není přirozené, vojáky to vysiluje. Na frontu jim vozíme chleba a naději, vypráví ukrajinský pastor
Číst článek
„Jeden voják z mé roty stál o několik metrů dál. Střepina z miny mu ale zasáhla tepnu na krku a na místě zemřel,“ popisuje Roman okamžiky výbuchu.
„Když jsem se loni v květnu zranil, tak mě evakuovali nejdřív na ošetřovnu. Tam jsem ztratil vědomí a probudil se až v nemocnici v Dnipru. V tu chvíli jsem zjistil, že mi chybí část levé ruky a tři prsty na té pravé,“ dodává.
Do armády Roman vstoupil v 2020, když mu bylo 22 let. Když loni v únoru začala válka, byl se svou jednotkou na Donbase u městečka Marjinka. „K našemu překvapení se ale nejvíce začalo bojovat u Kyjeva a Charkova. Až do května jsem zůstal na frontě na Donbase, až do toho mého zranění,“ říká Roman.
Z jeho roty už slouží jen pět lidí – ze 47. Ostatní buď zahynuli, nebo byli zraněni. Roman přesto říká, že až ukončí léčbu, rád by se do armády vrátil.
