„Na ceremoniálu byl,“ potvrdila na dotaz reportéra Českého rozhlasu mluvčí ministerstva zahraničí Lenka Do Tomšíkovu účast na zahajovacím ceremoniálu olympiády, o které se dlouho spekulovalo. Oficiálně o ní totiž neinformovalo ministerstvo zahraničí, ani sám diplomat. Nebyl ani vidět na žádném ze záběrů. Jediný, kdo z tribuny české výpravě mával, byl předseda olympijského výboru Jiří Kejval.

Mluvčí ministerstva zopakovala, že účast diplomata na zahajovacím ceremoniálu byla čistě jeho rozhodnutím. Česko měla na místě zastupovat delegace zastupitelského úřadu, jejíž součástí mohl být i Tomšík.

„Po koordinaci s většinou zemí Evropské unie se zastupitelský úřad v Pekingu rozhodl, že zástupce na zahájení vyšle,“ doplnila Do.

Český velvyslanec v Číně na sebe upozornil už před zahájením her, když jim navzdory postoji české vlády vyslovil oficiální podporu. Odkazoval se přitom na žádost od prezidenta Miloše Zemana.

Komentář velvyslance ale vyvolal kritiku z vedení resortu zahraničí. Ministru Janu Lipavskému (Piráti) se nelíbilo, že svou podporu Tomšík s ministerstvem nijak nekonzultoval. 

Porušování lidských práv

Český premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že na olympijské hry letos nepojede nikdo z české vlády. Ze zahraničních hostů na zahajovacím ceremoniálu nechyběl například ruský prezident Vladimir Putin, egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí nebo saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán. Přítomen byl samozřejmě i čínský prezident Si Ťin-pching, který pro ostatní hlavy států uspořádal banket.

Spojené státy diplomatický bojkot olympiády oznámily v prosinci, zároveň ale vyjádřily podporu americkým sportovcům, kteří do Pekingu pojedou. Americké ministerstvo zahraničí ve zdůvodnění poukázalo především na situaci v čínské Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang.

Čína čelí obviněním, že v Sin-ťiangu zřídila ve jménu boje proti islamismu množství internačních táborů, jimiž prošlo více než milion menšinových Ujgurů. Čínské úřady tábory označují za střediska odborného vzdělávání, kde Ujguři podstupují politickou převýchovu. Podle bojovníků za lidská práva v táborech probíhají nucené práce a násilná politická agitace. Ujgurské ženy jsou sterilizovány a Ujguři jsou nuceni vzdát se své muslimské víry, jazyka a kultury, uvádějí aktivisté.

Čínské ministerstvo zahraničí v reakci na politický bojkot Washington varovalo, že proti USA přijme „rozhodná protiopatření“, která však blíže nespecifikovalo. Podle spekulací médií by se mohla čínská odveta týkat například neúčasti na letní olympiádě v roce 2028 v Los Angeles. 

Bez české vlády

K americkému bojkotu pekingské olympiády se později připojily Británie, Austrálie, Kanada, Dánsko, Belgie, Litva či Estonsko. Některé státy jako Švédsko, Nizozemsko a Nový Zéland sdělily, že své vládní delegace do Pekingu nevyšlou, zdůvodnily to ale přetrvávající koronavirovou krizí.

Nezávaznou rezoluci vyzývající k politickému bojkotu olympiády schválil v červenci také Evropský parlament. Rezoluce apeluje, aby představitelé EU a členské státy odmítli veškeré pozvánky na pekingskou olympiádu, pokud čínská vláda ověřitelně neprokáže zlepšení lidskoprávní situace v Hongkongu, Sin-ťiangu, Tibetu, Vnitřním Mongolsku a jinde v Číně.

Itálie ale například oznámila, že se k diplomatickému bojkotu připojit nehodlá. Podobně se vyjádřil v prosinci i francouzský prezident Emmanuel Macron, který označil americký diplomatický bojkot her za „bezvýznamný a symbolický“.

Tomáš Pika, Pavel Novák, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít