Z Pradědu do Prahy míří cyklistický závod seniorů, cestu urazí na rotopedech
Z Pradědu až do Prahy míří cyklistický závod seniorů. Téměř 400kilometrovou trasu se důchodci pokusí zdolat, aniž by opustili teplo domovů. Závodí totiž na rotopedech. Čas na to mají do konce dubna. Cyklistický tým sestavili i v domově seniorů v Náměšti na Hané. Věkový průměr družstva je 85 let.
Chodba v prvním patře domova seniorů se hemží oranžovými tričky. Týmový dres navléklo deset závodníků. Postupně se střídají na dvou strojích.
„Já tu nic jiného nedělám, než závodím. Lidé jsou na tom tady hůř, chodí na cvičení, na všechno. Já to ale nepotřebuji. Jedu kvůli nohám,“ říká tahoun týmu, 85letá paní Božena.
Francouzské hole a chodítka vyměnili za pedály rotopedů. O neobvyklém závodě seniorů natáčela Monika Tomášková
„Dřív jsem se na kole něco najezdila, musela jsem. Do práce jsem jezdila každý den. A když jsem byla svobodná, tak jsem jezdila i za hranice."
I 86letá paní Ludmila jezdívala na kole do práce. Čtyři kilometry každý den dvaadvacet let: „Je potřeba něco s námi starými lidmi dělat. Závodu se ale trochu bojím, je náročný. Dvě hodiny denně až do 29. dubna.“
Před sebou má mapu. Do Prahy jede přes Olomouc, Brno a Havlíčkův Brod. Pomyslné doprovodné vozidlo zajišťuje sociální pracovnice.
„Přišlo mi to jako velká výzva pro ně samotné. Jestli tuto aktivitu vydrží dělat pravidelně každý den,“ prozrazuje sociální pracovnice Dáša Šubrtová.
Deset závodníků musí ujet 393 kilometrů. Každý den pojedou dvě hodiny. Dáša věří, že to všichni zvládnou. „Já si myslím, že ano. Všichni jim tu budeme držet palce.“
Závodníci nejedou na klasických rotopedech, ale spíše na šlapadlech, díky kterým mohou sedět v pohodlných v křeslech.
„Rotopedy by pro ně byly náročnější, hlavně kvůli stabilitě. Chtěli jsme se vyhnout zraněním. Tohle byla taková lepší varianta,“ vysvětluje Dáša.
Kde se o vás postarají nejlíp? Atlas domovů pro seniory v České republice
Číst článek
Kdo zrovna nezávodí, fandí. Podpořit svůj tým přišel i ředitel domova Luboš Boxan:
„Vzhledem ke vztahům a povzbuzování si mohou připadat jako závodníci na trase 393 kilometrů, což si myslím, že je dostatečné na to, aby otestovali svoje schopnosti a získali touhu potom pokračovat, bez ohledu na to, jestli závod je, nebo není.“