Zahraniční tisk o volbách: České ženy bojují o respekt v nepřátelské politice

Poslankyně Martina Ochodnická po jediném funkčním období odchází z funkce, rozmrzelá nenávistnými, misogynními komentáři a obecně nedostatečnou podporou žen v české politice. Jednačtyřicetiletá místopředsedkyně koaliční strany TOP 09 je jednou z několika žen, které po čtyřech letech ve funkci opouštějí Parlament, napsala agentura AFP, která připomíná víkendové volby do Poslanecké sněmovny.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tisková konference poslankyň zleva Barbory Urbanové (STAN), Lucie Potůčkové (STAN), Martiny Ochodnické (TOP 09), Kláry Kocmanové (Piráti) a Marie Jílkové (KDU-ČSL) a dalších poslanců a poslankyň s názvem Moderní sněmovna

Tisková konference poslankyň zleva Barbory Urbanové (STAN), Lucie Potůčkové (STAN), Martiny Ochodnické (TOP 09), Kláry Kocmanové (Piráti) a Marie Jílkové (KDU-ČSL) a dalších poslanců a poslankyň s názvem Moderní sněmovna | Foto: Zuzana Jarolímková | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Ženy v české politice čelí zbytečným překážkám,“ řekla AFP Ochodnická, která se snaží zvýšit povědomí o postojích žen a problémech, jimž čelí. Spíše než kvůli své roli zákonodárkyně byla pod drobnohledem veřejnosti jako matka tří dětí, cituje agentura političku, která před zvolením do Sněmovny v roce 2021 působila jako starostka.

Složka na političku: agentura sháněla detaily ze života zastupitelky kvůli boji o předzahrádky v Praze

Číst článek

„Buď nejste dost matkou, nebo jste matkou příliš, případně nejste matkou vůbec. Mužští politici něčemu takovému nečelí,“ uvedla Ochodnická.

V Poslanecké sněmovně, která má 200 křesel, je v současné době 51 žen – což je nejvíce v historii – ale tento 25procentní podíl je nižší než v sousedních zemích, jako je Rakousko, Německo nebo Polsko, kde přesahuje 30 procent.

Podobně jako Ochodnická i dvaatřicetiletá poslankyně České pirátské strany Klára Kocmanová řekla, že po jediném funkčním období odejde, a to ze zdravotních důvodů kvůli dlouhé pracovní době a parlamentní práci, která „je neslučitelná s osobním životem“.

Dodala, že ženy v politice jsou na sociálních médiích pravidelně terčem nenávistných projevů, z nichž většina je vulgární.

„Lidé hodnotí jejich vzhled, což se u mužů moc často nestává. Je to něco, co brání ženám stát se političkami,“ řekla Kocmanová AFP. „Je to vrozený kulturní vzorec. Pěstujeme stereotypy, že ženy jsou pečovatelky a že muži pracují,“ dodala.

Seznamy kandidátů pro říjnové volby zahrnují 3069 mužů a 1400 žen z 26 stran, přičemž v čelních pozicích na regionálních kandidátkách hlavních stran jsou ženy zastoupeny nedostatečně.

24:20

Jednací řád netřeba měnit, stačí ctít dohody. Pořadí řečníků určují vteřiny, říká Pekarová Adamová

Číst článek

Sněmovně v současné době předsedá Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Téměř jedenáctimilionová Česká republika, která je členem Evropské unie a NATO, ovšem od rozdělení Československa v roce 1993, kde předtím dlouho vládli komunisté řízení Moskvou, neměla ženu prezidentku nebo premiérku.

A v sedmnáctičlenné koaliční vládě premiéra Petra Fialy (kandiduje za koalici Spolu), který je v úřadu od roku 2021, jsou dvě ženy – ministryně, které mají na starosti spravedlnost a obranu.

Podle politického analytika Jana Kubáčka jsou ženy v českém politickém systému stále vzácností, což podle něj způsobuje nepřátelské prostředí. „Nemáme systematickou vůli... podporovat ženy nebo tvořit platformu pro ženy,“ řekl Kubáček AFP.

Barbora Urbanová kandidující za STAN uvedla, že se navzdory pochybnostem bude o další zvolení ucházet znovu. „Stále mám pocit, že narážím na skleněný strop, protože není běžné, aby ženy působily v politice a nahlas vyjadřovaly své názory,“ řekla čtyřiatřicetiletá politička AFP.

Řekla, že často slýchá urážky ohledně svého vzhledu a rady, aby se držela sporáku. Aby zvýšily povědomí o této problematice, natočily Ochodnická a některé její kolegyně v lednu video, ve kterém veřejnosti oznámily, že odcházejí, a vysvětlily proč.

Založily také skupinu, která má pomáhat nováčkům adaptovat se na život ve Sněmovně, a prosazují změnu jednacího řádu s cílem zkrátit pracovní dobu. Současná pravidla umožňují opozici blokovat zasedání dlouhými projevy, které zpomalují legislativní proces.

Mezi mistry v obstrukcích patří miliardář a bývalý premiér Andrej Babiš, jehož hnutí ANO je tipováno na vítěze voleb, a předseda Svobody a přímé demokracie (SPD) Tomio Okamura, jenž na zasedání v lednu 2024 hovořil rekordních deset hodin a 44 minut.

„Počet mimořádných zasedání, jednání trvajících přes půlnoc a pracovní doba obecně by měly být zkráceny, aby byl Parlament efektivnější,“ řekla Ochodnická s nadějí, že se věci změní. „Pokud zůstane politika otevřena pouze určité skupině lidí, aniž by byly zastoupeny jiné skupiny žijící v zemi, bude to špatné,“ dodala.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme