Přestaňte obstruovat, vzkazují poslancům jejich voliči. Apel míří většinově i od podporovatelů SPD
Téměř každá opozice tento nástroj využívá, téměř každé vládní koalici vadí. Obstrukce v Poslanecké sněmovně se nelíbí téměř dvěma třetinám (62 procentům) české populace. Z průzkumu agentury NMS Market Research pro iROZHLAS.cz vyplývá i to, že největšími odpůrci obstrukcí jsou podporovatelé Pirátů a vládních stran, zároveň ale i většina voličů SPD. Podporovatelé ANO či komunistického Stačilo! jsou rozštěpeni zhruba napůl.
Největšími odpůrci sněmovních obstrukcí mezi voliči jednotlivých stran jsou podporovatelé Pirátů. 93 procentům z nich totiž vadí, ať už ve většině, či ve všech případech. Jen čtyřem procentům jejich voličů obstrukce nevadí a zbytek neví.
3:29
‚Ve Sněmovně to nefunguje úplně normálně.‘ Někteří poslanci už znovu kandidovat nebudou
Číst článek
I u voličů vládních stran výrazně převyšuje počet těch, kterým sněmovní obstrukce vadí. U stran Spolu je to 89 procent jejich podporovatelů a u Starostů 83 procent.
Voliči opozičních hnutí ANO a SPD, jejichž hlavní představitelé se v tomto sněmovním období o obstrukce starají především, jsou v pohledu na tuto parlamentní praktiku rozpolceni.
Agentura NMS Market Research data sbírala od 9. do 13. ledna. Výzkumu se zúčastnilo 1002 respondentů.
„Výsledky průzkumu ukazují, že obstrukce nevadí jen vládním voličům, kteří samozřejmě chtějí, aby Sněmovna prosazovala zákony, když má jimi podporovaná vláda většinu. Problém s obstrukcemi má ale i značná část opozice,“ poukazuje politická analytička NMS Market Research Tereza Friedrichová.
Podporovatelům ANO ze 47 procent obstrukce vadí a z 41 nevadí, u SPD je ale paradoxně dvakrát více těch, kteří mají s obstruováním ve Sněmovně problém. Součet těch, kterým vadí ve všech případech (18 procent) a ve většině případů (41 procent), tak dává nadpoloviční většinu. Takže 59 procentům voličů Okamurova hnutí se obstruování nelíbí.
| Vadí mi ve všech případech | Vadí mi ve většině případů | U většiny případů mi nevadí | Vůbec mi nevadí | Nevím, nedokážu posoudit | |
| ANO | 15 % | 32 % | 26 % | 15 % | 12 % |
| Spolu | 35 % | 54 % | 3 % | 3 % | 6 % |
| STAN | 49 % | 34 % | 11 % | 1 % | 5 % |
| SPD | 18 % | 41 % | 14 % | 16 % | 10 % |
| Piráti | 41 % | 52 % | 4 % | 0 % | 2 % |
| Motoristé | 27 % | 48 % | 5 % | 16 % | 5 % |
| Stačilo! | 29 % | 21 % | 26 % | 24 % | 3 % |
| Přísaha | 32 % | 35 % | 13 % | 19 % | 3 % |
| SOCDEM | 36 % | 29 % | 14 % | 7 % | 14 % |
| Zelení | 29% | 50% | 21% | 0% | 0% |
| Svobodní | 22% | 22% | 11% | 0% | 44% |
| PRO 2022 | 0% | 30% | 10% | 40% | 20% |
| Trikolora | 9% | 64% | 27% | 0% | 9% |
| celkem | 28% | 34% | 13% | 9% | 15% |
„Postoj potenciálních voličů SPD je paradoxní, protože předseda SPD Tomio Okamura drží rekord v délce obstrukčního projevu, kdy mluvil téměř jedenáct hodin v kuse,“ připomíná Friedrichová.
Okamura před rokem v lednu ustavil nový tuzemský rekord v délce projevu na 10 hodin a 44 minut. Tehdy vystupoval proti přijetí korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí.
Při pohledu na celou populaci vyjde najevo, že více než čtvrtině Čechů (28 procentům) obstrukce v Poslanecké sněmovně vadí „ve všech případech“, další třetině (34 procentům) pak vadí „ve většině případů“. Dohromady tak jde o téměř dvě třetiny (62 procent) Čechů.
Naopak jen pětině Čechů obstrukce nevadí, 13 procentům to nevadí „u většiny případů“ a dalšími devíti procentům to nevadí vůbec.
Pirátka Kocmanová o ‚sněmovní únavě‘: Vymezený počet hodin na obstrukce by zpružnil jednání
Číst článek
Zbylých 15 procent populace v průzkumu agentury NMS odpovědělo „nevím“ či „nedokážu posoudit“.
Žvanírna?
V současné Sněmovně se rozmohla taktika obsáhlých projevů v čase určeném pro změny programu dané schůze. Opoziční předáci v tomto čase hovoří k všemožným tématům, mnohahodinové projevy nejsou výjimkou.
„Ať už v opozici, nebo ve vládě jsme vždy navrhovali změnu jednacího řádu Sněmovny, protože stav opakovaně zablokovávané Sněmovny vyhovuje akorát zákulisním hráčům. Obstrukce jsou způsob, jak zamezit předvídatelnosti a jak do toho vnášet další chaos. Jsem přesvědčená, že lidé, kteří podporují Piráty, toto nechtějí,“ říká ke zjištění průzkumu místopředsedkyně nyní opozičních Pirátů Olga Richterová.
Premiér Petr Fiala (ODS) již dříve označil za „nenormální“, kolik v tomto volebním období Sněmovna tráví času debatami o programu. Ty dle propočtů Poslanecké sněmovny spolknou zhruba čtvrtinu celého jednacího času.
„Je důležité říci, že ten, kdo v tomto volebním období udělal z Poslanecké sněmovny žvanírnu, byť to v minulosti kritizoval, byl Andrej Babiš (ANO). S ním soutěží Tomio Okamura (SPD) a předhání se v tom, kdo bude mít delší projevy,“ poukázala předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
„Dnes jsem dostal pokyn od Alenky (předsedkyně klubu ANO Aleny Schillerové) vystoupit a mluvit dlouho,“ řekl Babiš například před jedním ze svých dlouhých projevů. A to přesto, že v začátcích své politické kariéry obstrukce také odmítal a chtěl měnit.
Historie obstrukcí
Mimořádně dlouhé projevy byly ve Sněmovně k vidění zřídka i v 90. letech minulého století. V roce 1997 například poslanec SPR-RSČ Josef Krejsa mluvil při projednávání zákona o odpadech bez přestávky šest hodin.
ústavní soud
Obstrukce podle Ústavního soudu nemají vést k paralýze legislativní činnosti Poslanecké sněmovny, jinak by většina nebyla schopna prosadit svou vůli svobodným hlasováním. (…) Paralyzující obstrukce představují zneužití práva politickou menšinou, které nepožívá ústavněprávní ochrany. (10. 12. 2024)
Zkraje roku 2010 blokovali poslanci ODS projednávání levicových návrhů na zrušení poplatků u lékaře, proplácení prvních tří dnů nemocenské, takzvaný třináctý důchod či zrušení stropů na platby sociálního a zdravotního pojištění.
Například poslanec Petr Nečas v období vlády úřednického kabinetu Jana Fischera hovořil na plénu Sněmovny 131 minut. Poslanec ČSSD Zdeněk Škromach to tehdy komentoval slovy: „Obstrukce je určitá forma stávky, kterou ODS dnes vyčítá železničářům a dopravákům. Pan Nečas tu předvedl takovou práci-nepráci, de facto blokaci práce Sněmovny. Tato obstrukce, potažmo stávka, kterou vede ODS už několik týdnů, je vydíráním parlamentu, vlády i celého národa.“
Od ledna trvající obstruování ukončili občanští demokraté v dubnu i proto, že se jejich postup odrazil v průzkumech veřejného mínění před sněmovními volbami, které se konaly na konci května 2010.
V následujícím volebním období mezi lety 2010–2013 se levicová opozice ČSSD a KSČM „pomstila“ pravicové vládě právě Petra Nečase například při projednávání zákona o církevních restitucích. Tehdy celý legislativní proces ještě zbrzdil většinově levicový Senát, který zákon Sněmovně vrátil.
Ve volebním období 2013–2017 si pravicová opozice ODS a TOP 09 vybrala k obstruování například zákon o elektronické evidenci tržeb EET. Zákon přijala vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) v červnu 2015, platit měl od ledna 2016. Termín se ale několikrát odkládal. Nakonec koalice prosadila hlasování na 10. února 2016.
„Cítím podporu ze strany našich voličů, která navíc roste poté, co na část podnikatelů dopadla od ledna nová povinnost kontrolních hlášení DPH. Důvěru cítím a je po mě důležitá, protože chcete-li obstruovat, tak potřebujete podporu těch, kvůli nimž to děláte,“ říkal tehdy jakožto opoziční lídr předseda ODS Petr Fiala. „Menšina může občas využít i nadstandardní nástroje, které ale k demokracii patří, a těmi jsou obstrukce,“ doplnil.
