Zející mokvavé rány Krnova: povodně odkryly střeva města, sčítat volby tu budou možná potmě

Krnov 18. září 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Co vidíš, když se rozhlédneš kolem sebe?
Stojím přímo na náměstí, které je pokryté bahnem. Když jsem sem přicházel, všiml jsem si, že u obchodního domu je velká fronta lidí. Domníval jsem se, že je otevřený, ale z obchodního domu vytáhli generátory a natáhli tam kabely, takže si tam lidé nabíjejí telefony.

Takových míst je tady víc, jedno například u pošty, druhé přímo za obecním úřadem z druhé strany. Vedle mě stojí automobil a jedna z žen, která ho tu nechala tři dny stát, bezradně postává, ani ho nenastartovala. Je to zjevně jeden z automobilů, který se bude muset někam odvést. Bylo to tu celé pod vodou a je tu mnoho takových vozů, které zůstaly stát nejenom na náměstí, ale i v ulicích především kolem řeky. Byl jsem v knihkupectví, kde je spoušť, protože papír všechno okamžitě nasákne.

Lidé už vyklízejí, kolem silnic a ulic jsou nahromaděné trosky, nejenom nábytek, ale i bílá elektronika, jízdní kola, zkrátka všechno, co se znehodnotilo. Přímo na náměstí se vyklízí z obchůdků. Stálo tu možná půl metru nebo metr vody. Krámek u radnice je otevřený, ale většina provozoven je zavřená. Problém je i s pohonnými hmotami, protože jsem ještě neviděl otevřenou čerpací stanici, to se asi musí až do Bruntálu. Do Opavy bych asi nejezdil, tam to vypadá dost podobně. Největší problém, který souvisí i s mobilními telefony, je elektřina. 

Stále nefunguje?
Nefunguje. Byl jsem se podívat na trafostanici, která leží mezi Opavou a železničním náspem v Brantické ulici. Odsud se tam nedá dostat, protože pod mostem stále ještě je voda. Jezdí se tam z druhé strany a tam také přijeli chlapi, co to opravují. Když pominu vyvrácený plot a celé ohrazení kolem trafostanice, tak ona samotná je stále ještě pod vodou a pořád tam nějaká voda přetéká. Tím, že to je mezi náspem, řekou a mlýnským náhonem, tak to je takový přírodní bazén, terénní deprese, kde se voda stále drží. Ti chlapi mi to nechtěli říct, ale jak se bavili s místními, kteří tam přijíždějí a ptají se, kdy bude elektřina, tak to odhadovali na týdny.

Takže má trvat týdny, než bude v Krnově znovu elektřina?
Alespoň podle tohoto zdroje, odsud z místní trafostanice, ano. Byl jsem i na radnici, ale z ní mám taky jen neoficiální informace, protože když tu není starosta, který se někde pohybuje se svými kolegy, tak úředníci nechtějí říkat svá jména a podobně. Jen tak mezi řečí jsem se dozvěděl, že se plánuje přemostění nějakým jiným zdrojem odjinud. Zdejší trafostanice by se vynechala a snad by se dokázala zásobovat nějaká část města. Když totiž není elektřina, tak do vyšších pater paneláků se nedostane ani voda. Teď tedy voda v Krnově je, ale pouze užitková. Lidé ji mohou používat hlavně na uklízení, to je docela dobrá věc, protože všude všichni vytírají. Pokud by ji někdo chtěl pít, tak jedině převařenou, ale myslím si, že to lidé ani nedělají a na pití používají vodu, kterou tady rozváží dobrovolníci jak z radnice, tak z různých jiných zdrojů. I obchodníci, kteří vodu měli, ji rozvážejí lidem. Dva dny jsem spal v hotelu a tam někdo dovezl hromadu balené vody, která tam stojí a každý si může vzít.

Náměstí v Krnově je poměrně rozlehlé, viděl jsem fotografie, že voda dokonce vymlela i dlažební kostky, že tam je všude bahno, větve.

Lidé se pouští do úklidu, ale jak na ty uplynulé dny vzpomínají, když se s nimi o tom bavíš?
Mně už to bahno, vytrhané asfaltové kusy, ty zející mokvavé rány toho organismu, zkrátka střeva města, trubky připadají úplně normální. Všechno kolem náměstí je vidět, stromy už jsou pořezané, to všechno hasiči zvládli. A jak to kdo prožívá? Jsem překvapen tím, jak jsou lidé optimističtí a schopní se dívat na ty věci z nadhledu. Ale když velice rychle přijdete o živobytí, navíc podruhé během 27 let, tak to nepřidá.

Když jsi se konkrétními lidmi bavil, tak co říkali o tom, jak přečkali poslední dny? Kde přesně byli, jak to prožívali, kde zjišťovali informace, když ve městě byl sotva nějaký signál, není tam elektřina, nebyly tam dodávky teplé ani pitné vody?
Někdo zůstal v domě a díval se, jak voda pod ním proudí, někdo se přemístil ke svým příbuzným nebo vyjel nahoru na kopec, kde je hotel, nebo spal někde úplně jinde. Je problém s informovaností. Samospráva, všechny státní úřady a krizové štáby se zaklínají tím, že informací dodávají dost, ale lidé, kteří tady jsou bez elektřiny a mobilního signálu, se vůbec nic nedozvěděli. 

Když chodí nebo jezdí po ulicích městští policisté anebo dobrovolníci a hlásí to tlampačem nebo se ozve siréna, tak z toho si lidé nic nevezmou, takže spousta z nich vůbec nevěděla, že u nich může nastat evakuace. Nebyli informovaní a nemohli být, protože chybí obecní rozhlas. Možná, že se bude potřeba časem vrátit k nějakému archaičtějšímu systému než informování přes mobilní sítě, data a různé aplikace, které používá jen určitá skupina lidí, navíc i pokud je používáte, tak vám je to málo platné, když není elektřina. Asi se bude muset vymyslet nějaký jiný způsob. Je to druhá velká povodeň, mezi tím tady byly ještě nějaké menší, ale vždycky to dopadne jako teď, když není elektřina.

Rozklíčuj prosím zvuky, které slyšíme za tebou. To je nějaká těžká technika?
Něco je těžká technika, něco multikára, nakládá se tu bahno, občas projíždí nějací lidé v osobních autech, za mnou stojí hasiči a blikají, taky tatrovka. Je tady šrumec, ale protože je slunečno, na teploměru 20 stupňů Celsia, tak to přece jenom trochu dává lidem kuráž.

Už se ví, kdy se evakuovaní lidé budou moct vrátit do svých domů?
Myslím, že už se můžou vrátit teď a budou moct začít uklízet. Vím, že Ministerstvo vnitra vydalo doporučení, aby dobrovolníci, kteří chtějí v zasažených oblastech uklízet, ještě nejezdili, že se to bude celé organizovat, ale místní lidé by potřebovali pomoct hned, takže jim pomáhají asi nějací příbuzní, známí a především si pomáhají navzájem, když jsou zdraví, protože spousta těch starších už takové věci nezvládá.

Pokud vím, tak minimálně dva lidé se už do svých domů bohužel nevrátí, protože povodně mají v Krnově i oběti na životech. Jsou ve městě i pohřešovaní?
To jsem se nedozvěděl. V samotném Krnově ani nespadl žádný dům. Jedině když někdo, jako v případě té jedné osoby, zůstal doma v bytě a voda ho tam zavalila. Ani nevíme přesnou příčinu smrti těch lidí, jestli to opravdu souviselo s povodní, nebo to byl nějaký jiný důvod. To se dozvíme později. Ale žádný dům tady nespadl, takže lidé, kteří přečkali dvě noci ve svých domech, ve vyšších patrech, se na to dívali, měli strach, například neměli zrovna nic k pití a jídlu, ale přečkali to.

Evakuace a nedostatek pomoci

Jak vypadala organizace evakuace? Přes média jsem zaznamenal informace, že se teď ředitel hasičského záchranného sboru hádá se starostou o tom, kdo a jak evakuaci dobře, respektive špatně zorganizoval, a že snad měla být zatopená i evakuační centra.
To je téma, které nedokážu rozklíčovat, protože si myslím, že v podstatě mají pravdu oba. Generál od svého stolu v Praze nepochybně má přehled o celkové situaci a má možná dobře míněné rady. A tady na místě, při rychlosti, jak to všechno probíhalo, tak asi dělali, co mohli, ale zkrátka to nedokázali všechno zvládnout. O osudu evakuovaných, kteří byli oficiálně evakuovaní, nic nevím, protože jsem se k nim nedostal, ani jsem nezjistil, kde se nějaké evakuační centrum nachází. Znám pouze lidi, kteří se evakuovali sami a teď se vracejí zpátky.

Zůstává ještě někde v Krnově voda, jsou nějaké části města stále zatopené?
Na pravém břehu Opavy, kde jsou průmyslové areály, za nimi kolem Chařovské ulice je Náplavní ulice, o které vím, že tam voda ještě stojí. Nedokáže odtéct přes mlýnský náhon, který je ucpaný. Navrhuji, že se tam půjdeme podívat.

Vezmi nás tam. V Náplavní ulici to asi vypadá jako po katastrofě, že?
Voda tu stála nejdéle. Když projdu Náplavní až nakonec, tak tam ještě trochu vody stojí, mají ji v domech. Postavil jsem se na Chařovskou, kde je lepší signál. Lidé, kteří tu něco vyklízeli, si ve dvorku uvařili nějaké nudle, mají tady takový venkovní bufet. Teď se zkusím dostat až do Náplavní, projdu bahnem, musel jsem si na to vzít holínky. Je tu skupina lidí, kteří jsou dost vzteklí, protože očekávali, že jim aspoň někdo přiveze pitnou vodou. Míst, kde jsou cisterny, je v Krnově osm, ale sem jim to nedovezli.

Tady je takové zvláštní místo, na konci té krátké ulice je železná brána, samozřejmě děravá, respektive trubky, které bránu tvoří, jsou propustné, ale když se tam nahrnuly klády a veškerý odpad, tak to ulici asi zastavělo a zastavilo to i vodu, která tady proto tak dlouho stála. Když jsem to dával na Twitter, tak si ze mě dost lidí utahovalo a nadávalo mi, že přece není možné, aby bránou neprotekla voda, ale když se tam nahrne veškerý odpad, tak to je taková malá přehrada. Ulice je teď plná lidí, vyhrabují odpad, mají tady bagr. Domníval jsem se, že to je bagr z města, ale Zuzana, která tady bydlí, mi řekla, že to zařídila přes svého manžela, stejně jako to, že někdo zvednul nějaká stavidla u mlýnské strouhy, mlýnského náhonu a teprve v tu chvíli voda odtekla. Lidé si zkrátka poradili přes své známé a kontakty.

Když se dívám na mapku Krnova, tak Náplavní ulice je někde blíž k soutoku řek Opavy a Opavice?
Náplavní je přes řeku Opavu, (jihozápadně od centra - pozn. red.). Najdeš tam dlouhou ulici, která se jmenuje Chařovská, a kolmá k ní, řece a průmyslovým areálům je právě Náplavní. 

To je tedy jedno z nejhorších míst ve městě? 
Podle mě ano, protože tady voda stála nejdéle. Byl jsem se podívat i v oblasti, která se jmenuje Kostelec a je přímo u vody. Tam to vypadá dost podobně, voda rychle přišla a zase odešla. V Náplavní stála nejvíc, proto jsem tady měl základnu, uvařili mi tu i kávu. 

Město bylo zatopené prý až z osmdesáti procent. Ještě teď vidíš v ulicích kromě místních, kteří odklízejí následky škod, taky hasiče a záchranáře?
Ti tu všichni samozřejmě jsou, ale pomoci by bylo zapotřebí podstatně víc, je to obrovská rána a je to v celém kraji, takže záchranné složky asi nedokážou být na všech místech. Především je zajímal život a zdraví lidí, majetek je až na třetím místě, takže s tím si tady asi poradí místní, nic jiného nezbyde. 

Na sociální sítě jsi napsal, že lidem chybí pomoc a že právě to je ten velký rozdíl oproti roku 1997. Voda ve městě byla podobná, možná ta situace byla horší, ale že zkrátka chybí pomoc. 
To mi lidé říkali. Bylo to v pondělí ráno, takže byli vystresovaní, vzteklí, ale čekali, že sem aspoň někdo přijede se jich na něco zeptat, že tady bude nějaká kontaktní osoba, která jim poradí, ale ničeho takového se nedočkali. Možná, že to není možné, ale lidé tu nadávají docela zdatně. Na konci Náplavní ulice směrem do Chařovské stojí dům, kde byli ubytování lidé z Náplavní u známých, kteří je tam nechali přespat, tady si i vařili. Jedna paní mi tady právě řekla, co si myslí o informovanosti a jak to tu funguje.

Přehrada, která by pomohla

Situace v Krnově, ale i v Opavě, kterou taky zalila velká voda, by prý zdaleka nebyla tak dramatická, kdyby stála přehrada v Nových Heřminovech. Mluvili o tom členové vlády, o výstavbě toho vodního díla se mluví od roku 1997 a je to velmi ožehavé téma. Nicméně přehrada stále nestojí. Je to i téma, které jsi slyšel od místních? 
Rozhodně o tom mluví kdekdo, protože ten problém tu samozřejmě znají a domnívají se, že by jim to pomohlo. Jsou o tom přesvědčeni, že na toku něco musí stát a jiná možnost není. Je ale otázka, jak se domluví státní úřednici. Známe ten spor: je tu jedna skupina, která by chtěla stavět přehradu, a druhá skupina, jež by chtěla stavět něco, co by vodu zadržovalo, ale nemyslí si, že přehrada je nejlepší nápad. Když se podíváte na vývoj celé kauzy, tak tam zároveň poznáte obrovskou nečinnost státních úřadů, dlouholeté prodlevy, kdy se mělo něco rozhodnout, město samotné napadlo rozhodnutí, potom i ekologické hnutí Duha Jeseník. Všechno by se mělo vypořádávat rychle, ale jak to v našem státě všechno dlouho trvá, tak se nic nevypořádalo a do dneška spor není právně ukončený, protože povolení jsou stále ještě napadnutá dotčenými obcemi a hnutím Duha Jeseník. 

Vím, že hnutí Duha se teď bránilo na sociálních sítích, že nechtělo bránit výstavbě přehrady, ale že navrhovalo jiná, prý rychlejší a efektivní řešení. Uvidíme, jestli se nakonec začne v příštích letech stavět. Členové vlády teď usilují o to, aby se tak stalo co nejdříve. Nebyl jsi jen v Krnově, ale i v okolních obcích. Jaká je tam situace, když to srovnáš například s Náplavní ulicí?
Proti proudu jsou Brantice, za nimi je Zátor. Brantice jsou 300 metrů od řeky, Zátor přímo na řece a spadlo tam několik domů, protože je to hrozně blízko. Centrum je dost rozbité zejména v Branticích, vytrhaný asfalt, nevypadá to dobře. Jak říkáš, o přehradě se tam hodně mluvilo. Když se nad tím zamyslíš, tak je to stejný spor jako mezi tím, jestli vysázet na šumavských pláních lesy, nebo jestli to nechat přírodě, ať si sama poradí. Jsou to dva koncepty. V tomto případě je jeden koncept postavit obrovskou přehradu, druhý je vytvořit sérii přírodních bariér a každá skupina si myslí, že jejich řešení je mnohem vhodnější a zadrží víc vody. Objevilo se ještě třetí řešení, které zmiňuje přírodovědec Jakub Hruška, tuším, že by velká přehrada mohla stát, ale musela by být úplně prázdná, aby to byl suchý poldr.

Bylo by záhodno, aby aspoň nějaké řešení už existovalo, protože teď to vypadá ve Slezsku tak, jak to vypadá. Mimochodem tento týden by se i tam měly konat krajské a senátní volby. Bude to možné? 
Jedna zapisovatelka, která pracuje na městském úřadě, mi řekla, že si to vůbec nedokáže představit. Nechtěla mi říct své jméno, protože tady nikdo radši nechce tyto věci komentovat. Když jsem mluvil s lidmi, tak ti sice říkali, že půjdou volit do nějakých okrskových místností, které jsou ale momentálně ještě zaplavené nebo špinavé, celé zanesené bahnem, zároveň tu nejde elektřina. Jak se to všechno bude mechanicky sčítat po tmě, protože se nebude svítit, si málokdo dokáže představit a lidé říkají, že mají dost jiných problémů, než organizovat volby. Ale lidé, se kterými jsem mluvil, volit chtějí, půjdou, i když to budou mnohdy asi hlasy dost protestní.